Uvnitř stovky etnických ugandských muslimů tráví dny ve vysokotlakém indoktrinačním programu, kde jsou nuceni naslouchat přednáškám, zpívat hymny chválící Čínskou komunistickou stranu a psát eseje „sebekritiky“.
Cílem je odstranit jakoukoli oddanost islámu.
Abdusalam Muhemet (41) uvedl, že ho policie zadržela za to, že na pohřbu recitoval verš Koránu. Po dvou měsících v nedalekém táboře bylo mu a více než 30 dalším přikázáno vzdát se svých minulých životů. Pan Muhemet řekl, že šel.
„Nebylo to místo, jak se zbavit extremismu,“ vzpomněl si. „To bylo místo, kde se budou rodit pomstychtivé pocity, které mají vymazat uighurskou identitu.“
Tento tábor mimo Hotan, starobylé oázové město v poušti Taklamakan, je jedním ze stovek, které Čína vybudovala v posledních několika letech. Je součástí kampaně dechberoucí stupnice a divokosti, která během týdnů nebo měsíců přehnala stovky tisíc čínských muslimů, což kritici označují jako vymývání mozků, obvykle bez obvinění z trestných činů.
Ačkoli je omezen na čínskou západní oblast Sin-ťiang, jedná se o nejrozsáhlejší internační program v zemi od doby Mao – a zaměření rostoucího sboru mezinárodní kritiky.
Čína se po desetiletí snažila omezit praktikování islámu a udržet železnou přilnavost v Sin-ťiangu, v oblasti téměř stejně velké jako Aljaška, kde více než polovina populace 24 milionů patří k muslimským etnickým menšinám. Nejvíce jsou Ujgurové, jejichž náboženství, jazyk a kultura spolu s historií hnutí za nezávislost a odporu vůči čínské nadvládě dlouho Peking nezajistily.
Poté, co v roce 2014 vrcholil sled násilných antigenních útoků, vrchní představitel Komunistické strany Xi Jinping prudce eskaloval zákrok a zorganizoval neodpustitelnou snahu proměnit etnické Ujgur a jiné muslimské menšiny v loajální občany a příznivce strany.
„Xinjiang je v aktivním období teroristických aktivit, intenzivního boje proti separatismu a bolestnému zásahu, aby to vyřešil,“ řekl Xi úředníkům podle zpráv ve státních médiích minulý rok.
Úřady kromě hromadného zadržování zintenzívnily používání informátorů a rozšířily policejní dohled, dokonce instalovaly kamery v domovech některých lidí. Aktivisté a odborníci na lidská práva tvrdí, že kampaň traumatizovala uighurskou společnost a zanechala za sebou zlomené komunity a rodiny.
„Penetrace každodenního života je nyní téměř úplná,“ řekl Michael Clarke, expert na Sin-ťiang na australské národní univerzitě v Canberře. „Máte etnickou identitu, zejména uighurskou identitu, která je vyčleněna jako tento druh patologie.“
Čína kategoricky popřela zprávy o zneužívání v Sin-ťiangu. Na schůzce panelu OSN v Ženevě minulý měsíc uvedla, že neprovozuje rekvalifikační tábory a označila dotyčná zařízení za mírné nápravné instituce, které poskytují pracovní výcvik.
„Neexistuje žádné svévolné zadržování,“ řekl Hu Lianhe, úředník, který má roli v politice Sin-ťiang, pro U.N. Výbor pro odstranění rasové diskriminace. „Neexistují nic takového jako reedukační centra.“
Výbor naléhal na Peking, aby zveřejnil, kolik lidí bylo zadrženo, a aby je osvobodil, ale ministerstvo zahraničních věcí odmítlo požadavek jako „žádný faktický základ“ a uvedlo, že čínská bezpečnostní opatření jsou srovnatelná s opatřeními jiných zemí.
(NYT, foto: New York Times, ceskoaktualne.cz)
