V příspěvku popisujícím průlom v úterním vydání časopisu Cell Press vědci uvedli, že nám to pomůže lépe porozumět problémům zraku u lidí s albinismem.
Výkonná technologie pro úpravu genů známá jako CRISPR vedla k velkým průlomům u myší, rostlin a lidí, ale dostat se ku plazům se ukázalo jako nemožné kvůli klíčovým reprodukčním rozdílům.
„Po nějakou dobu jsme se potýkali s tím, jak modifikovat plazivé genomy a manipulovat s geny u plazů. Uvízli jsme ve způsobu, jakým se provádí genová editace v hlavních modelových systémech,“ řekl Doug Menke, spoluautor článku, který popisoval práci v Cell Press v úterý.
Editace genu CRISPR se obvykle provádí na čerstvě oplodněných vejcích nebo jednobuněčných zygotoch, ale tuto techniku je obtížné aplikovat na zvířata snášející vejce.
„Pokud se to pokusíte udělat po oplodnění, miliony buněk již dávno vyrostly a pokus o proniknutí do kožené pružné skořápky v této fázi může embryo zabít,“ řekl Menke pro agenturu AFP.
Lidské aplikace
Ale proč se rozhodli ještěrky vyrobit z albínů?
Podle Menkeho, je prvním a nejzjevnějším důvodem, bylo prokázat, že jejich technika byla úspěšná: „Pokud uvidíme ještěrky od albínů, je opravdu zřejmé, že to fungovalo.“
Za druhé, vyřazení genu tyrosinázy, které vede k albinismu, není pro zvíře smrtelné.
„V lidském oku je struktura zvaná fovea, tento druh struktury podobné jámě, která je opravdu důležitá pro vidění s vysokou ostrostí, a u velkých zvířat použitá pro biomedicínský výzkum, jako jsou myši, to nemají,“ řekl Menke.
„Chtěli jsme tedy vyvinout nový zvířecí model, který by studoval defekty fovea, a ukázalo se, že tito ještěrky potřebují vidění s vysokou ostrostí, protože když loví hmyz, mají v očích fovea.“
Tým tvrdí, že tato technika by mohla být použita také u ptáků, kteří byli v minulosti genově upraveni, ale využívali složitější procesy.
(zdroj: AFP, ČA, foto: Doug Menke)
