Údaje ze studie ukázaly, že norští rodáci se somálským rodinným původem ve věkové skupině 15 až 35 let 4,6krát častěji páchaly násilné zločiny. Navíc muži ve stejné věkové skupině s iráckým původem čtyřikrát častěji spáchaly násilné zločiny. Stejný vzor lze opět pozorovat v marockých Norech (3,2), tureckých Norech (2,8) a Pákistánských Norech (2,4).
U členů norské pravicové strany Progress tato čísla jasně ukazují, že nedochází k řádné integraci a že norská vláda by měla podniknout více kroků a „klást více požadavků“ k řešení problému.
Sigmund Book Mohn of Statistics Norsko ze statistik Norsko pro švédské noviny Aftenposten uvedlo: „Mezi přistěhovalci jsou výrazně vyšší míry u určitých typů trestných činů, jako je špatné zacházení v blízkých vztazích. A výrazně nižší u jiných typů, jako je zpronevěra. “
Jon Helgheim, mluvčí integrace strany Progress, řekl, že to v podstatě znamená, že „integrace se nestane automaticky v průběhu času“.
„V letech 2015–2017 bylo„ špatným zacházením v úzkých vztazích “obviněno celkem 443 osob, včetně domácího násilí. Z těchto 443 jednotlivců bylo 185 z nich přistěhovalci.
To jasně ukazuje na výrazné přehnané zastoupení.
Přímý odkaz na problém, náměstek vůdce a bývalý ministr pro integraci Sylvi Listhaug řekl: „Musíme to zastavit.“
Zpráva z roku 2017 od Statistics Norway také odhalila, že migranti z určitých zemí byli ve statistikách trestné činnosti příliš zastoupeni. Ve zprávě byli migranti ze Somálska, Iráku, Íránu a Kosova v období mezi roky 2010 a 2013 výrazně nadměrně zastoupeni v údajích o trestné činnosti na osobu. Zpráva rovněž odhalila, že migranti druhé generace byli ve skutečnosti obvykle pravděpodobnější spáchat zločiny než jejich rodiče. Výjimkou však byly děti uprchlíků.
V posledních letech se procento Norů s přistěhovaleckým původem prudce zvýšilo. Dnes má téměř 17 procent Norů kořeny v zahraničí.
(Voice, ČA, foto: AP)
