Jednou z těch, kteří to dnes mohou doložit, je neurovědkyně Sara Lazarová z Fakultní nemocnice Mass General a Lékařské fakulty Harvardovy univerzity.
Vliv jógy na naše tělo a mysl
Po několika běžeckých zraněních přesedlala na jógu. Měla na ni fantastický vliv. To ji přimělo k tomu, aby začala vyhledávat dostupnou vědeckou literaturu o bdělé pozornosti a meditaci. Což je jedna z kategorií, do které jóga spadá.
„Učitel jógy přednesl řadu tvrzení o tom, jak jóga zvýší váš soucit a otevře vám srdce,“ řekla Lazarová.
„A já jsem si pomyslela, ‚ano, ano, ale já jsem zde kvůli protažení.´
Začala jsem si ale všímat, že jsem klidnější. Dokázala jsem lépe zvládat náročnější situace. Byla jsem soucitnější a otevřenější. Byla jsem schopna vidět věci z opačného úhlu pohledu.“
Ve svém výzkumu našla spoustu důkazů o tom, že meditace dokáže snižovat stres, depresi, úzkost a bolest. A mimo jiné zlepšovat kvalitu života.
V tomto ohledu byla očividně velice zvědavá. Jako neurovědkyně začala dělat vlastní výzkum, aby zjistila, jaký účinek by mohla mít meditace na mozek.
Ve své první studii s názvem „Zkušenost meditace se spojuje se zvýšenou kortikální tloušťkou“ zjistila právě toto.
Mozek a meditace
Její výzkum dokázal, že meditace může nastartovat strukturální změny „v oblastech mozku, které jsou důležité pro smyslové, kognitivní a emocionální zpracování. Údaje také naznačují, že meditace může ovlivnit úbytky v struktuře mozkové kůry související s věkem“.
Pro tuto konkrétní studii využila lidi, kteří se meditaci věnovali dlouhodobě. Ve srovnání s kontrolní skupinou, která s ní neměla žádné zkušenosti, se meditací zabývali alespoň sedm let.
Ti, kteří se meditaci věnovali intenzivně, měli v několika oblastech mozku více šedé hmoty. Například v sluchovém a senzorickém kortexu, jakož i ve smyslové oblasti a oblasti insuly.
Nárůst šedé hmoty byl zjištěn i v oblasti mozku spojované s rozhodováním a pracovní pamětí, kterou je frontální kortex.
Na tomto je zajímavé, že frontální kortex se věkem scvrkává. Ale v tomto konkrétním případě měli padesátiletí meditující stejné množství šedé hmoty než lidé o polovinu mladší. Není to paráda?
Navazující studie zjišťuje další pozoruhodné skutečnosti
Lazarová se svým týmem výzkumníků pokračovali a publikovali druhou studii s názvem „Cvičení bdělé pozornosti vede k nárůstů hustoty v oblastech šedé mozkové kůry“.
Tato studie demonstruje axiální změny v koncentraci šedé hmoty po osmitýdenním kurzu s názvem Snížení stresu na základě bdělosti ve srovnání s kontrolní skupinou.
Byly potvrzeny hypotetické nárůsty koncentrace šedé hmoty v levém hipokampu. Předběžná analýza celého mozku zjistila významné nárůsty koncentrace šedé hmoty v zadním cingulárním kortexu (PCC), v temporoparietální junkci (TPJ) a mozečku (cerebelli).
Lidské mozky se v mnoha ohledech měnily už po osmi týdnech meditace.
Jednou ze změn byla zvýšená tloušťka v několika oblastech mozku, jako jsou levý hipokampus (který se angažuje při učení, paměti a regulaci emocí); TPJ (který se angažuje při empatii a schopnosti hledět na věci z více úhlů pohledů); a část mozkového kmene zvaná Varolův most (pons Varoli; kde se generují regulační neurotransmitery).
Méně stresu = menší amygdala
Zajímavé je všimnout si, že v této studii došlo u nových meditujících ke scvrknutí amygdaly, oblasti mozku, která se spojuje se strachem, úzkostí a agresivitou.
Toto zmenšení amygdaly korelovalo u těchto konkrétních účastníků se sníženými hladinami stresu.
Tento druh objevu není vůbec nic nového. Po této studii, a dokonce ještě před ní, bylo publikováno hodně výzkumu.
Jedna z nejnovějších studií zjistila, že různé druhy meditace mohou mít opravdu vliv na různé oblasti mozku.
Dopisovatelka časopisu Forbes, Alice G. Waltonová, upozorňuje:
„Meditace a cvičení bdělé pozornosti nashromáždily některé působivé důkazy o tom, že tato cvičení dokážou měnit nejen strukturu a činnost mozku, ale i naše chování a bezprostřední prožívání.“
Jiná nedávná studie zjistila totéž. Následující text popisuje, co vědci objevili, když na konci každého modulu naskenovali mozky účastníků, a poté skupiny vzájemně porovnali:
„Cvičení přítomnosti bylo dáno do souvislosti se zvětšenou tloušťkou ve ventrálním prefrontálním kortexu (PFC) a anteriorním cingulárním kortexu (ACC), které jsou známé svým úzkým propojením s pozorností.
Vliv cvičení byl dán do souvislosti se zvýšenou tloušťkou v oblastech známých svou účastí na sociálně poháněných emocích, jako je empatie. Cvičení pohledu se spojovalo se změnami v oblastech zainteresovaných do chápání duševních stavů jiných a, což je zajímavé, vedlo k potlačování vlastního ega.“
Tyto výsledky rozvíjejí celou řadu předchozích studií ukazujících, co může dělat s mozkem meditace.
Waltonová také zdůrazňuje: „Množství výzkumu zjistilo, že lidé zkušení v meditaci měli výrazně pozměněnou strukturu a činnost mozku.
Celá řada studií však zjistila, že relativně krátké cvičení meditace u začátečníků (například známý osmitýdenní program MBSR) mění činnost mozku, zvyšuje pohodu a zmírňuje příznaky deprese a úzkosti.“
Závěr
Meditace a také jóga jako jedna z jejich forem mají očividně zdravotní přínosy jak pro mozek, tak pro jiné části těla. Dají se využít nejen ke zlepšení vašeho mozku, zmírnění úzkosti, strachu atd., ale také je to skvělý způsob ke zvýšení empatie, pocitů lásky a soucitu.
Těchto kvalit potřebuje svět více, možná tedy svět potřebuje i více meditujících.
Meditace se dá využít jako pomoc ve školách a na jiných místech, kde děti a lidé pociťují stres. Kromě toho ji můžeme využít k dosažení jiných stavů vědomí, a možná dokonce i změněných stavů vědomí.
(zdroj: energiezivota.com)
