Následně přináší rekapitulaci vývoje událostí v Kazachstánu během pouličních nepokojů i zkoumání procesů, které zemi do této situace přivedly.

„Podle experta na postsovětský prostor prof. Oskara Krejčího, který bedlivě sleduje řadu místních zpravodajských kanálů a s nímž jsem vývoj v Kazachstánu konzultoval, jsme během několika dní viděli vyvrcholení více než dvouletých příprav na změnu režimu v zemi. Pokusu o převrat se podle něj účastnila i část vládní garnitury, která po celou dobu tolerovala, aby do země přicházely zahraniční nevládní neziskové organizace. Od americké vládní agentury USAID až po skupiny džihádistů z Islámského státu (ISIL), které do Kazachstánu ze Sýrie pašovala turecká tajná služba MIT. Tito ‚umírnění prozápadní‘ uřezávači hlav, jak veterány ISIL v Sýrii nazývala západní média, budovali v horách výcvikové tábory. Během 2 let jimi prošlo přes 20 tisíc militantů, kteří se od 4. 1. 2022 zapojili do protestů proti zdražování plynu a přeměnili je na krátkodobou občanskou válku,“ konstatuje nejprve David.

Následně se pak zabývá slovy ruského novináře Maxima Sokolova z RIA Novosti. „Podle něj kazašská tajná služba (KNB) celou dobu monitorovala příchod džihádistů z ISIL i ‚cvrkot‘ v jejich výcvikových táborech v kazašských horách. Podle oficiální verze o tom však šéf tajné služby Karim Masimov ‚jaksi opomněl‘ informovat prezidenta Kasima Tokajeva. Čilý pohyb vousatých veteránů ze syrské války v Kazachstánu však bedlivě sledovala i ruská vojenská rozvědka GRU. Když Rusové viděli chaos, s nímž kazašská vláda reaguje na rostoucí pouliční násilí, a zjistili, že oficiální vedení země nemá informace o jeho původcích, vojenský přidělenec se o část ruských poznatků s kazašskou vládou podělil. Následovalo zatčení šéfa tajné služby i jeho náměstka Samata Abiše, kteří byli obviněni z velezrady,“ zmínil David.

„O tom, že GRU odváděla dobrou špionážní práci, svědčí i rychlost reakce ruské armády. GRU zřejmě měla po celou dobu řadu svých agentů přímo ve výcvikových táborech islamistů, kteří odsud podávali zprávy o přípravách převratu i přesunu do bojových pozic v kazašských městech. A zřejmě i z jednotlivých teroristických akcí. Ve středu 5. 1. 2022 večer požádal kazašský prezident Tokajev (obrázek 2) při videokonferenci šéfů států Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) o pomoc spojeneckých armád. Ve 3 hodiny ráno 6. 1. 2022 již na letištích v obou hlavních městech Kazachstánu – Nur-Slutanu (dříve Astana) i Alma-Atě přistávaly první transportní letadla ruské armády. Ještě před nimi kazašským výsadkářům a speciálním policejním jednotkám pomohli obě letiště dobýt zpět z rukou povstalců příslušníci legendárních a velmi obávaných SPECNAZ, které na místo dopravily vrtulníky,“ dodal David.

„Zde je třeba vzít v úvahu, že 6. 1. začaly v Rusku pravoslavné Vánoce. V kasárnách tedy museli být připraveni v nejvyšší pohotovosti k nasazení, a se sbalenou ‚plnou polní‘, nejen prvosledoví specnazové, ale zbývajících 5 tisíc vojáků, kteří byli v Kazachstánu rozmístěni v úloze mírotvorců hned během prvního dne. Nikdo je nemusel odvolávat z dovolenek a složitě svolávat do kasáren. S ohledem na vzdálenosti a doby letu na kazašská letiště lze soudit, že v době Tokajevovy žádosti o pomoc už seděli v transportních letadlech a čekali na pokyn ke startu. Protože Rusové díky GRU včas věděli, ‚která bije‘. A tentokrát se rozhodli, že žádný další Majdan a následný rozvrat země ve svém sousedství už nepřipustí,“ dodal David.

  Darebácké Rusko! Profesor si nebere servítky a doporučuje rázné řešení

„Ještě během pravoslavného Štědrého dne dokázali do Kazachstánu přisunout vojenské posily i ostatní členové CSTO. Včetně nejvzdálenějšího Běloruska. Různě početnou vojenskou pomoc poslali všichni členové vojenského paktu bývalých sovětských republik – včetně Arménie, která nedávno utrpěla těžké ztráty v bojích při ázerbajdžánské agresi do Arcachu, u nás známého jako Náhorní Karabach. I přesto, že Arméni mají sami dost starostí s neustálými vojenskými výpady Azerů do svého pohraničí. Rychlost přesunu všech spojeneckých sil svědčí o kvalitní logistické přípravě spolku,“ zmínil David, že poučné bylo zhlédnout záběry výsadku spojeneckých armád.

„Příslušníci ruské armády i ostatních spojeneckých sil už dávno nejsou žádní ‚drbani‘ v otrhaných uniformách a s vetchým vybavením, jako v dobách prezidentování Borise Jelcina. Z transportních Il-86 a An-125 Ruslan vystupovali perfektně vybavení a těžce vyzbrojení ‚ostří hoši‘. Z Ruska již několik let nepřicházejí žádné zprávy, které by dokládaly, že si vojáci před odesláním na misi musí kupovat za své peníze v armyshopech helmy, neprůstřelné vesty nebo bojové boty jako čeští vojáci, kterým ani před přesunem do Afghánistánu nebo do Mali armádní dévéťáci včas ‚nevysoutěžili‘ potřebné vybavení,“ řekl David.

„Podle místních pozorovatelů děj, který v Kazachstánu právě vrcholí, začal již počátkem roku 2019. Do té doby v zemi vládl jako prezident Nursultan Nazarbajev, který funkci vykonával už od rozpadu SSSR. V zemi zavedl typický středoasijský model správy. Ve státě působí více politických stran, které po volbách s různými úspěchy zasedají v obou komorách parlamentu. Ve vládě však po celou Nazarbajevovu éru rozhodují členové nejvlivnější národně demokratické strany Nur Otan, kterou bývalý prezident založil,“ řekl David.

„Nazarbajev v zemi umožnil hned od počátku soukromé podnikání. Stát si však ponechal kontrolu nad většinou strategických podniků. Od těžby nerostných surovin, přes dopravu až po energetiku. Vedle velkých státních firem však působí i v těžebním sektoru a v zemědělství soukromé firmy. Některé vznikly částečnou privatizací bývalých sovětských firem, jiné byly vybudovány na ‚zelené louce‘. Těsně před vypuknutím pandemie jsem se jako člen Zemědělského výboru EP a člen meziparlamentní delegace ke středoasijským republikám účastnil prezentace, kterou pro členy EP se zástupci kazašských zemědělských podniků zorganizoval s velvyslankyní Kazachstánu při EU. Kazachstán měl velmi rozvinuté zemědělství už v dobách SSSR. A od té doby do jeho rozvoje mohutně investoval. Byly nám představeny tamní zemědělské podniky, které měly zájem na rozvoji spolupráce s Evropou. Vedle nich působí Andrej Babiš (ANO) i celým svým Agrofertem jako ‚drobný zahrádkář‘. V Evropě převládá o středoasijských zemích mínění, že jsou to rozpadlé chudé bývalé části ‚Sojuzu‘. Nic není vzdálenějšího pravdě, než záběry údajného kazašského venkova, které do svého satirického filmu Borat použil britský komik Sacha Baron Cohen, a které byly natáčeny v romských osadách v Rumunsku. V Kazachstánu se pod zemí nachází prakticky celá Mendělejevova tabulka prvků. Díky těžbě ropy a plynu je Kazachstán jedna z nejméně zadlužených zemí světa, i když Nazarbajevův režim modernizoval a postavil řadu měst. Astanu i Alma-Atu dnes z velké části tvoří velké bulváry ve stylu Champs Elyées v moderním provedení – proložené pěstěnými parky. Obě hlavní města spojuje vysokorychlostní železnice, o jaké si České dráhy ještě dlouho budou moci nechat jenom zdát. Cestovní rychlost vlaků je 250 km/h. Nazarbajev díky příjmům z vývozu surovin nechal postavit moderní univerzity i nemocnice. A dal peníze i na přilákání špičkových zahraničních pracovníků, od nichž se místní učí novým postupům,“ zmiňuje David.

  Vyjádření pana generála Blaška k současné situaci koronaviru v České republice

Ani této zemi se však podle Davida nevyhnula korupce. „Na obřích příjmech z obchodů s nerostným bohatstvím i na budování země pohádkově zbohatla skupina oligarchů, kteří se postupně přímo i nepřímo zapojili do politiky. Po jedné z epizod ‚koketování‘ s liberalizací a deregulací v zemi v březnu 2019 vypukly protesty proti zdražování. Nazarbajev během nich v zájmu uklidnění situace odstoupil z funkce prezidenta a nechal pro sebe zřídit zvláštní funkci ‚náčelníka kazašského lidu‘, která zahrnuje pravomoci vrchního velitele ozbrojených sil a bezpečnostních složek. Do funkce ‚dočasného‘ prezidenta se oligarchům podařilo protlačit bývalého ministra zahraničí a v té době předsedu horní komory parlamentu Kasima Tokajeva. Kvůli vypuknutí pandemie, které znemožnila uspořádání prezidentských voleb, Tokajev funkci jaksi ‚dočasně‘ vykonává dodnes,“ poznamenal David.

„Tokajev po nástupu do funkce nastolil v zemi více prozápadní kurz. Zahraničním těžařským firmám prodal licence na těžbu ropy a plynu. Podle ruského analytika Dmitrije Plotnikova, který spolupracuje s televizí RT, dnes západní korporace ovládají 2/3 těžby ropy a plynu v Kazachstánu. Až do konce roku 2021 byly v zemi zákonem regulované ceny nejen energií, ale i paliv. Pod tlakem zahraničních firem Tokajev souhlasil s deregulací cen plynu pro spotřebitele. V Kazachstánu je většina aut japonské výroby. V těžkých podmínkách jezdí nadále ruské zily a lady nivy 4×4. Městské ulice však ovládají japonská auta – včetně subaru, které je v Evropě považováno za luxusnější značku. Většina aut je poháněna zkapalněným plynem LNG. Jeho zdražení z 60 na 120 tenge za litr (z 2,93 Kč/l na na 5,86 Kč/l), které vstoupilo v platnost od 1. 1. 2022 vyvolalo v sobotu 2. 1. 2022 protesty ve městě Šangaosen, které se během víkendu rozšířily do celé země,“ řekl David.

„Po odeznění první vlny pandemie v lednu 2021 proběhly v Kazachstánu parlamentní volby. Vládní strana v nich zvítězila se 71 % a ziskem 76 mandátů. Oproti minulosti však ztratila více než 1 milion hlasů a má o 8 poslanců méně. Kromě Nur Otan se do parlamentu kvůli 7% uzavírací klauzuli dostaly už pouze 2 opoziční strany: Nacionalitická Demokratická strana Ak Zhol a Lidová strana Kazachstánu, což jsou bývalí komunisté. Tokajev po nástupu do funkce prezidenta couvl ze zahraničně-politické orientace na osu Moskva–Peking a snažil se o větší sblížení se západem. Už před parlamentními volbami umožnil v zemi působení zahraničních nevládních neziskových organizací. Mezi jinými se tak do Kazachstánu dostala i Open Dialogue, která byla na Západě několikrát obviněna z praní špinavých peněz včetně financí z drog, vydírání, obchodování s lidmi a se zbraněmi. Tato neziskovka do země podle ruské televize RT přivedla i ‚experty‘ z ukrajinského Pravého sektoru,“ rozebral David.

  carVertical odhalilo auta s nejčastěji stočenými kilometry

„V jejím čele stojí bývalý Muktar Abljazov, který byl v letech 1998 a 1999 ministr hospodářství a energetiky. Jako první už v té době navrhoval privatizovat těžební sektor a liberalizovat ceny pohonných hmot. Protože se svými plány narazil u Nazarabajeva, který se držel zásady, že pokud chce ‚dlouhodobě mlaskat‘, musí ostatní nechat aspoň slušně najíst, byl z funkce vyhozen. Během svého vládního angažmá se z něj však stal jeden z nejbohatších kazašských oligarchů, jehož Astana holding ovládá stovky firem od zemědělství, přes těžbu a obchod. Provozoval i banku BTA, z níž vytuneloval 3,6 miliardy dolarů vkladů střadatelů. Viktorie Nikiforová ve svém článku uvádí, že banka fungovala jako pračka špinavých peněz pro kazašské mafiány. Abljazov, který utekl z Kazachstánu s ukradenými miliardami, zakotvil napřed v Londýně. Přes všechny žádosti o vydání k trestnímu stíhání přes Interpol mu byl v Británii udělen statut ‚politického uprchlíka‘. Za jeho získání vděčí podle RIA novosti spolupráci s britskými a americkými tajnými službami. Abljazov se však svých zažitých praktik nevzdal ani v novým bydlišti. V roce 2012 jej Nejvyšší soud v Londýně odsoudil k 22 měsícům vězení pro rozsáhlé podvody. V předvečer vyhlášení rozsudku však bylo oligarchovi umožněno uprchnout ze země. Zároveň ale nebyl zbaven statusu ‚uprchlíka‘,“ píše David.

Komentáře