Co cítíme, když umíráme?

Touto otázkou se zabývají filozofové i učenci po celá staletí a občas napadne každého z nás. Smrt přichází v mnoha podobách, ale ať už je její příčinou srdeční infarkt nebo utonutí, způsobuje ji akutní nedostatek kyslíku v mozku. Pokud se z jakékoli příčiny zastaví průtok čerstvě okysličené krve do mozku, člověk zhruba do deseti vteřin ztrácí vědomí.  Smrt pak nastává během několika minut.

Utonutí
Rychlost, s jakou se člověk utopí, závisí mimo jiné na jeho schopnosti plavat a na teplotě vody.  Ve Velké Británii, kde je voda stále spíš chladná, dochází k 55 % případů utopení ve vzdálenosti do tří metrů od břehu. Dvě třetiny obětí jsou dobrými plavci. „Ale člověk se může dostat do potíží během několika vteřin,“ řekl Mike Tipton z University of Portsmouth.

Jakmile člověk pochopí, že zanedlouho zmizí pod vodou, začne panikařit a snaží se dostat nad hladinu. Protože lapá po dechu, nemůže volat o pomoc. Toto stádium trvá od 20 do 60 sekund. Jakmile se pak nad ním zavře hladina, ze všeho nejdřív se snaží vůbec nedýchat, obvykle 30 až 90 sekund. Poté ale vdechne menší množství vody, rozkašle se a vdechne vodu znovu. Voda v plicích blokuje výměnu plynů v jemných tkáních a dochází k nedobrovolné kontrakci svalů hrtanu. Vzniká pocit trhání a pálení v hrudníku a voda se dostává do dýchacích cest.  Tehdy začíná tonoucí pociťovat klid, který předchází ztrátu vědomí v důsledku nedostatku kyslíku. Nakonec se mu zastaví srdce a nastává mozková smrt.

Srdeční příhoda
Hollywoodské filmy nám infarkt myokardu prezentují nejčastěji jako náhlou bolest u srdce, následovanou pádem postiženého. K tomu samozřejmě dochází také, ale typický infarkt myokardu se rozvíjí postupně a začíná mírným nepohodlím.

Nejtypičtějším příznakem je bolest na hrudníku, která může trvat delší dobu, nebo se objevuje a zase mizí. Signalizuje boj srdečního svalu o život kvůli nedostatku kyslíku. Bolest může vystřelovat do čelisti, krku, zad, břicha a ruky. Dalšími příznaky jsou dušnost, nevolnost a studený pot.

Většina postižených si vážnost stavu obvykle neuvědomuje a pomoc se k nim dostává v průměru za 2 až 6 hodin. U žen je to mnohem složitější, protože dušností a nevolností trpí častěji a většinou pak už na tyto potíže nereagují. Zpoždění je může stát život. Příčinou většiny úmrtí na srdeční příhodu je, že lidé nestihnou dojet včas do nemocnice, kde by je za pomoci moderních přístrojů a léků dokázali vrátit do života. Přibližně deset sekund po zástavě srdečního svalu člověk ztrácí vědomí a o minutu později nastává smrt.

Vykrvácení
„Smrt vykrvácením závisí na velikosti rány,“ říká John Kortbeek z University of Calgary. Na ztrátu krve může člověk zemřít už za několik sekund, pokud během pádu z výšky nebo autonehody dojde k roztržení aorty.

Jestliže je ale poškozena jiná artérie, smrt může nastat až za několik hodin. Dospělý člověk má průměrně 5 litrů krve. Ztráta půl litru životadárné tekutiny vyvolává pocit slabosti, žízně, neklidu, úzkosti a dušnosti, při ztrátě dvou litrů pociťuje postižený závratě, zmatek a upadá do bezvědomí.

Smrt ohněm
Horký dým a oheň sežehne obočí a vlasy a popálí krk a dýchací cesty, takže člověk nemůže dýchat. Popáleniny působí silnou bolest, protože žár zasáhne receptory bolesti v kůži.

Popáleniny třetího stupně bolí paradoxně o něco méně než popáleniny druhého stupně, protože povrchové nervy jsou zničeny a odumřou. Někteří popálení lidé vyprávěli, že v době, kdy byli vystaveni akutnímu nebezpečí nebo zachraňovali druhé, bolest necítili. Jakmile ale odezněl adrenalin a šok, nastoupila silná bolest.

Většina lidí, kteří zahynou při požárech, fakticky umírá na otravu jedovatými plyny a z důvodu nedostatku kyslíku.

Stětí
Jde o jeden z nejrychlejších a nejméně bolestivých způsobů popravy, tedy za předpokladu, že kat je kvalifikovaný, má nabroušené ostří a odsouzený se nehýbá.

Nejsofistikovanější technologií stětí je gilotina. Francouzská vláda ji oficiálně začala používat v roce 1792 jako nejhumánnější ze všech známých způsobů popravy. Je to možná opravdu jednodušší způsob, ale ke ztrátě vědomí nedochází bezprostředně po stětí. Výzkumy na krysách provedené v roce 1991 prokázaly, že jejich mozek žije ještě 2,7 sekundy po dekapitaci. U člověka je to ale průměrně 7 sekund. V roce 1541 nezkušený kat netrefil hraběnku ze Salisbury do krku, ale do ramene. Podle dobových svědectví se vyděšená žena po nezdařeném zásahu pokusila o útěk. Kat jí během pronásledování zasadil ještě dalších 11 ran, než ji konečně usmrtil.

Smrt elektrickým proudem
Nejčastější příčinou smrti elektrickým proudem je arytmie, která vede k zástavě srdce. Ke ztrátě vědomí dochází obvykle za 10 sekund. Výzkumy smrtelných nehod způsobených elektrickým proudem, které provedli lékaři v Kanadě, prokázaly, že 92 % lidí zemřelo na arytmii.

Při vysokém napětí dochází ke ztrátě vědomí téměř okamžitě. Elektrické křeslo by tak mělo způsobovat okamžitou ztrátu vědomí a bezbolestnou smrt, protože proud projde mozkem a srdcem. Je tomu ale skutečně tak? Lékaři z univerzity v Nashville tvrdí, že silné kosti v lebce zabraňují dostatečně rychlému průchodu proudu do mozku, takže vězni spíše umírají následkem přehřátí mozku nebo udušením v důsledku ochrnutí dýchacích svalů.

Pád z výšky
Jde o jeden z nejrychlejších druhů smrti. Při pádu z výšky od 145 m výše může maximální rychlost dosáhnout až 200 km/h. Výzkum smrtelných pádů provedený v Hamburku zjistil, že 75 % obětí umírá v prvních sekundách po dopadu.

Oběti, které skočí ze 75 m vysokého mostu Golden Gate v San Francisku, dosáhnou při dopadu na vodu rychlosti 120 km/h. Hlavními příčinami smrti jsou masivní poškození plic, srdeční ruptura, poškození velkých cév a potrhání plic zlomenými žebry. Podle lékařů v daném případě riziko smrti snižuje dopad na nohy.

Oběšení
Oblíbený způsob sebevraždy a staromódní způsob popravy. K smrti dochází udušením, provaz vyvíjí tlak na průdušnici a cévy vedoucí do mozku. Ke ztrátě vědomí může dojít za 10 sekund, ale pokud smyčka není správně utažena, může to trvat mnohem déle. Svědci poprav oběšením vyprávěli o obětech „tančících“ bolestí ve smyčce po dobu několika minut. V některých případech trvala smrtelná agónie i víc než 15 minut.

V Anglii začali v roce 1868 používat metodu „dlouhého pádu“, která vyžadovala delší provaz. Oběť dosáhla během věšení rychlosti, která jí zlomila vaz.

Smrtící injekce
Tento způsob popravy vyvinuli ve státě Oklahoma v roce 1977 jako alternativu k elektrickému křeslu. Lékaři a anesteziologové doporučili třísložkovou injekci. Nejdřív se odsouzenci vstříkne thiopental sodný, po němž během10 až 15 sekund usíná.  Následuje další látka pankuronium bromide, která zcela ochromuje svaly a zastavuje dýchání. Další látkou je chlorid draselný, který zastavuje činnost srdce. Lékaři se poprav neúčastní, jen ověřují, zda je vězeň mrtev. Nicméně je známo, že v některých případech způsobilo podání injekce odsouzenému velké bolesti nebo že se popravčím nepodařilo nalézt vhodnou žílu k aplikaci.

(zdroj: procproto.cz, foto: Pixabay)

Přejít nahoru