Jak jste prožívat listopad 1989?
V té bouřlivé době jsem chvíli zahořel i já nadějí, že nastane něco dobrého. A také jsem šel zvonit klíči na náměstí. Za celou pop-music jsem poté vystoupil na tribuně, že s tím souhlasíme, že už je potřeba změna. Ale bylo to jen chvilkové opojení, ze kterého jsem vystřízlivěl velmi rychle.
Proč?
Viděli jsme, co se vaří, a vařilo se něco hrozného, což jsme později pochopili. Nastala změna ze socialismu na kapitalismus. Změna, která byla kontrolovaná a řízena komunisty. Udělali to velice dobře, téměř bezbolestně. Vše měli dobře připravené, ukradli, co se dalo, a nic se jim nestalo. A to nás dovedlo k tomu, jak dnes žijeme.
Vám se dnešní doba nelíbí?
Osobně si myslím, že socialismus je spravedlivější systém. No, nedá se nic dělat, třetí světovou válku vyhrává kapitalismus. A my žijeme v tom, co je nám souzeno. Jsme malí, slabí, o ničem nerozhodujeme a děláme to, co nám ti silní kapitalisti diktují. Naštěstí, Slovensko se celkem dobře drží, je boží úspěch, že máme svůj vlastní stát a poměrně silný průmysl. Na druhé straně jsme ztratili schopnost se sami uživit, potraviny musíme dovážet, a když západní státy přestanou od nás odebírat to, co vyrábíme pro automobilový průmysl, tak nebudeme mít co jíst.
Proč v prvních letech po revoluci lidé o těch časech hovořili s nechutí, ale když si vzpomínají dnes, tak většinou s nostalgií?
Protože za komunismu měli všichni práci, i když neměli peníze. Ale měli jistý průběh života, věděli, odkud jdou, a kde skončí. A bylo o vše postaráno, o zdravotnictví, školství…Lidé pouze neměli peníze a nemohli cestovat. V kapitalismu může každý dělat, co chce, a také si dělá, co chce, ale o nikoho není postaráno. Je větší zodpovědnost jedince za sebe, je méně práce. A je těžké v kapitalismu fungovat, nebo protože v kapitalismu ne ten největší šéf ten největší odr….č.
Souvisí s tím, jak jste uvedl, fakt, že většina největších multimilionářů byli komunisti, nebo pocházeli s papalášských rodin?
Je to tak. Připravili se na to. Tady mají peníze pouze ti, kteří je nakradli. Normální lidé- sni učitelé, ani dělníci, ani muzikanti- peníze nemají.
Mnozí zpěváci a muzikanti vzpomínají, že pokud chtěli tehdy fungovat a cestovat do zahraničí, museli více či méně spolupracovat s režimem. Někteří se ocitli na seznamech STB. Jak spolupracovali elánisti s režimem?
Nic jsme jim neslíbili, ani jsme nespolupracovali s STB. Jen jsme v zahraničí vydělávali obrovské prachy, valuty, které nám poté oni sebrali. Pro stát jsme vydělávali obrovské prachy, proto nás nechali žít.
A nesnažili se vás tajní zlanařit na spolupráci?
Samozřejmě, velmi decentně, ale stále. Chtěli nás i zakázat, proti kapele se rozběhla velká kampaň z Prahy. Tehdy byl ale ministrem kultury básník Miroslav Válek, velmi rozumný a schopný člověk. Ten si nás zavolal, debatovali jsme a na konci řekl: „Vést vás nebudeme, ale hrajte dále.“A bylo to vyřízené. Kdyby nebylo jeho, tak by nás zrušili, ale on byl velmi vysoký papaláš, tak nemohli.
Čím jste si soudruhy rozhněvali?
Na koncertu v Praze jsem řekl, že Lennon byl největší bojovník za mír, a to bylo dle nich protistátní.
Mnoho jste cestovali po světě. Nekoketovali jste někdy s myšlenkou zůstat na Západě?
Vždy, když jsme šli hrát ven, tak jsme doma nechávali mnoho rukojmích. Pokud bychom zůstali na Západě, zničili bychom naše rodiny. Druhá věc je, že podle mě bylo větším hrdinstvím zůstat, než odejít.
Na co s komunismu vzpomínáte nerad a co bylo, na druhé straně, podle vás tehdy lepší než dnes?
Komunisti měli moc a všechny udržovali ve strachu. Na druhé straně tolik nekradli, byli relativné skromní. Oproti dnešním papalášům to byli normální seriózní lidé. Na té době bylo dobré, že bylo veselo. Všichni se se všemi bavili, nikdo neměl peníze, ale byla velká zábava a výborné vtipy. Teď nejsou dobré vtipy a nikdo se s nikým nebaví.
Existovalo jiné východisko než to, že totalitní režim padl?
Socialismus je podle mne filozoficky správný systém, je velice kompatibilní s křesťanským učením, ale zkrachoval proto, nebo lidé jsou hloupí. Zkrátka to neunesli. Kapitalismus je systémem kdo z koho a nemá východisko. Směřuje do pekla. Jediná šance je, že naše vnoučata, ty malé děti, co se dnes rodí, to zachrání, pokud je nezkazíme.
I když jste známý tím, že si nedáváte servítky přes ústa, v době totality jste nebyli nějací rebelové a Elán nezpíval nějaké protestní songy. To byl záměr?
Vždy jsme zpívali o tom, o čem jsme chtěli. Myslím, že naše psychologické postavení proti tomu systému bylo vždy mezi řádkami našich textů čitelné. Komunisti kontrolovali vše, každé slovo, ale byli hloupí- mnohokrát nepochopili, že je něco proti nim. Ti, kteří byli tvrdší, ty zakázali, nebo zavřeli. Je to otázkou inteligence, jak přežít v útlaku. A největší silou této kapely je právě inteligence. A proto jsme byli nejslavnější kapelou za komunistů a jsme i dnes.
Dovedete si představit, co by s vámi bylo, kdyby nepadl komunismus?
My bychom se měli stejně dobře, ale tak normálně dobře. Tak, jak se máme dnes- že máme co do huby, máme kde přespat a jsme slavní. To je celé.
Dnes nerozhoduje stranická knížka, ale peníze. Vy osobně se cítíte svobodnější, než předtím?
Vnitřně jsem se vždy cítil svobodný. Vnitře svobodný je ten, který dělá to, o čem si myslí, že je správné. Svobodných lidí je málo, ať už je jakýkoliv systém.
Od revoluce uběhlo 25 let. Čekal jste, že za tu dobu budeme na tom lépe, nebo jste mile překvapení?
Myslím, že jsme tak, kde patříme. Chválabohu, není to katastrofa. Většina lidí má co jíst a může si dělat, co chce. Ale, jak jsem uvedl, tento systém je nespravedlivý. Kapitalismus má jedinou šanci, že také zažije perestrojku. Zatím to tak bohužel nevypadá. Je třeba se modlit, aby to dopadlo dobře.
Mnoho nejistoty vneslo momentálně napětí mezi Západem a Ruskem. Někteří hovoří o začátku novém studené války.
Putin je bohovsky moudrý muž. To, že Rusko je takové silné, že má nejlepší zbraně na světě, je zárukou, že zatím žijeme relativné v klidu a v míru. Rusko je základem stability, která tady je. Já mám k Rusku o mnoho lepší vztah, než k Americe, a to jsem procestoval obě země křížem-krážem. Uvedu příklad. V Americe si s řidičem autobusu nemáte o čem popovídat, on je šťastný, když umí číst a psát. On dokáže jen zmáčknout knoflík na automatu, aby mu vypadla kola a hamburger, a když nevypadne, tak neví, co má dělat.
A v Rusku, tam si můžete s řidičem autobusu povídat o životě, filozofii, o vážných věcech. To je základní rozdíl mezi těmito národy. Rusi jsou velmi vzdělaní a schopní, Američané pohodlní a nevzdělaní.
Co zůstává v této napjaté situaci Slovensku?
K Rusům máme o mnoho blíže, než ke všem ostatním. Naši politici mnoho namůžou, dělají to, co jim ti silní diktují, a tak se tu „plácáme“ ve středu Evropy a musíme se to snažit nějak zvládnout, Zase je to otázka inteligence. Když to budeme dělat šikovně, tak přežijeme.
(zdroj: svobodnenoviny.eu, foto: Youtube)
