V Rakousku a Německu začali pěstovat zeleninu na hřbitovech

Ve městech roste poptávka po zahradních parcelách. Proto vídeňský hřbitov začal pronajímat hroby, o které se nikdo nestará, k pěstování zeleniny. Mezi zeleninou a rakví (nebo tím, co z ní zbylo) je nejméně jeden metr zeminy, takže se není čeho obávat, tvrdí iniciátoři. “Hřbitovní zahradníci” se tak snaží rozptýlit obavy některých lidí z bezpečnosti produktů pěstovaných na hrobech.

Birgit Ehlers-Ascherfeldová, předsedkyně Svazu německých hřbitovních zahradníků, rovněž odmítá zdravotní obavy spojené s pěstováním ovoce a zeleniny na hrobech: žádná plodina není zakořeněna tak hluboko, aby se dostala do kontaktu s lidmi nebo jejich ostatky, kteří jsou pohřbeni na hřbitově.

Myšlenka využití nepoužitelných hrobů městskými zahrádkáři má v současné době stále větší podporu. Plocha hrobu je asi dva a půl metru čtverečního a stojí 75 eur ročně. Nabídka je určena amatérským zahrádkářům, kteří nemají odpor k pěstování zeleniny a ovoce na takových místech.

Správce hřbitova Walter Poys (51) začal na hřbitově před několika lety pracovat na zahradě. Od té doby se dvacet hrobů na vídeňském hřbitově proměnilo v miniaturní zeleninovou zahrádku. Podle Poyse tento trend roste. “Poptávka roste,” říká a dodává, že chce být v čele inovací.

Vedení hřbitova si dalo za cíl “rozšířit klasickou návštěvu hřbitova”. V letošním roce bylo proto již pět náhrobních kamenů přeměněno na knihovny. Knihy, které si lze zapůjčit, by podle iniciátorů měly zpříjemnit pobyt, vybízet k lenošení a rozšířit smysl návštěvy hřbitova.

“Hřbitov by měl být nejen místem smutku, ale také místem odpočinku a relaxace,” říká Poyse.

Vídeňský hřbitov není ve svém podniku osamocen. Pilotní projekt zahájil také hřbitov Jakobi Friedhof v Berlíně-Neuköllnu. Na hrobech se zde pěstuje bio zelenina. Podobné projekty existují v Braunschweigu a Neuburgu an der Donau.

Tyto západní iniciativy se dotýkají něčeho příliš hlubokého a zásadního, co dělá člověka člověkem. Až se lidé v západní Evropě nebudou obávat o své zdraví při pomyšlení na okurky vypěstované na hrobě, bude to znamenat konec lidí i západní civilizace, jak jsme ji znali. Člověk v člověku je ztracen. Slupka zůstane, ale uvnitř nic… cuketa pěstovaná na hrobě. A lidé sami se doslova mění v takovou zeleninu, pěstovanou na hřbitově, kde je pohřbeno vše, co člověka povznáší, co člověkem hýbe…

Úcta k mrtvým? Na místo odpočinku svých předků? Ne, o tomhle ještě neslyšeli. A pokud to slyšeli, smějí se tomu jako atavismu, zastaralé hlouposti… Na hřbitov přišli za “odpočinkem a relaxací”, porcí vitamínů z hrobového místa a zajímavou knihou vytaženou z poličky v kryptě.

Západ postupně a nezadržitelně degraduje a směřuje k tragickému konci. Pokračující dehumanizace, rozpad tradiční rodiny, související demografická krize a stále bezostyšnější pokusy o legalizaci kanibalismu…

zdroj

Přejít nahoru