Česká společnost směřuje k násilnému konfliktu. Směřuje k němu už několik let, krok za krokem, postupně, ale jistě. Na jedné straně dochází k tomu, že je zakrýván skutečný rozdíl v zájmech, tedy to, že členství v Evropské unii a naše zapojení do mezinárodních struktur je velmi výhodné pro horních přibližně 5% a značně nevýhodné pro naprostou většinu společnosti. O tom se nesmí mluvit, stejně jako se nesmí mluvit o téměř žádné opravdu důležité záležitosti.
Vedle toho ale vidíme, že se radikalizuje tzv. kavárna, tedy městští intelektuálové, korporátní úředníci a profesionální neziskovkáři. Stále tvrději útočí na každého, kdo s nimi projeví nesouhlas. Nejprve své odpůrce „jen“ označovali za fašisty, nacisty, xenofoby a ruské agenty, pak je začali cenzurovat, v posledních měsících začalo docházet na fyzické přepadání a vyhazování z práce, a můžeme počítat, že se to bude stupňovat.
Tito anticivilizační aktivisté se již nedokážou zastavit. Kdokoliv z nich by projevil umírněný postoj, jeho soudruzi se obrátí proti němu. Tudíž se navzájem radikalizují a posouvají společnost stále blíže k vážnému násilnému konfliktu. Hanebné jednání pana Hůleho do této logiky zapadá.
Zastavme se na chvíli u romské otázky, v současnosti prý polovina romů žije ve vyloučených lokalitách a pouze polovina z nich je tzv. integrována a to přestože na integrační programy odchází velké množství peněz z rozpočtu. Proč je tak složité toto etnikum integrovat? Co by pomohlo?
Problém není v romském ani žádném jiném etniku. Problém je v tom, že současné programy perfektně dosahují svých cílů. Tím základním cílem je vytvářet stále nová pracovní místa pro aktivisty, vedlejšími cíli je přidělit jim větší rozpočty, a moc nad obyčejnými lidmi. To se daří. O Romy v těch programech nešlo, a to ani okrajově.
Pomohlo by zrušit současné neziskovky typu Romea či Člověk v tísni, které Romy využívají jako rukojmí. Místo toho zavést jasná pravidla a nekompromisně je vymáhat. Tomu Romové dobře rozumí.
Občané České Republiky jsou stranami tzv. demokratického bloku a „elitami“ typu senátorů Hilšera či Fišera strašeni Ruským a Čínským vlivem, my ale vidíme zejména vliv Bruselský. Není hledání nepřítele v daleké Číně jen zástěrkou, abychom neviděli ty u nás v Evropě? Co považujete vy za největší hrozbu současnosti?
Obávám se, že každý, kdo mluví o tzv. ruské či čínské hrozbě je docela obyčejný podvodník. Pokud někdo opravdu věří tomu, že nás Rusové chtějí napadnout, pak přece musí podporovat ochranu hranic, vyzbrojování obyvatelstva, formování milic, vytváření nezávislé územní obrany, brannou výchovu ve školách, a podobná opatření. Všimněte si ale, že nic z toho nepožadují, dokonce tomu brání. Je zřejmé, že tvrzení o tzv. ruském vlivu je pouze průhlednou výmluvou pro represe vůči domácímu obyvatelstvu.
Ostatně, potvrdilo to i velké vyšetřování v USA, kde nezávislá komise utratila 70 milionů dolarů, propátrala všechno možné i nemožné, a nakonec musela konstatovat, že není žádných známek toho, že by Rusko pomohlo Trumpovi ke zvolení prezidentem. Je příznačné, že česká veřejnoprávní média tuto klíčovou informaci docela obyčejně zcenzurovala.
Pane doktore Hample, děkujeme za Vaše komentáře k aktuálnímu dění. Zítra budeme pokračovat a opět se těšíme na Vaše postřehy. Redakce.
Za rohovor děkuje Miloš Říha.
