V roce 1962 prováděl americký vědec Allan H, Frey pokusy s pulsovanými mikrovlnami, kterými vyvolával v lidských mozcích zvuky tikání, bzučení, pískání nebo klepání na vzdálenost přes tisíc metrů. Ve své zprávě o experimentu napsal, že když změnil parametry vysílačky vyvolal pocity mravenčení nebo prudkého úderu do hlavy a tvrdil, že tuto energii „by zřejmě bylo možné použít jako nástroj ke zkoumání fungování nervového systému… a pro podněcování nervového systému bez jeho poškozování používáním elektrod“ https://braincontrolhedge.files.wordpress.com/2013/05/human-auditory-system-response-to-modulated-electromagnetic-energy.pdf (které v té době používal španělský vědec Jose Delgado k ovládání činnosti lidské nervové soustavy https://www.cambridge.org/core/journals/the-british-journal-of-psychiatry/article/abs/physical-control-of-the-mind-toward-a-psychocivilized-society-by-jose-m-r-delgado-world-perspectives-vol-xli-planned-and-edited-by-ruth-nanda-anshen-harper-row-new-york-1969-pp-281-price-795/B588910C763F3325B0DAE4B2C61CB2B2 ).
Jinými slovy Allan Frey vstoupil na cestu k dálkovému ovládádní činnosti lidské nervové soustavy. To rychle pochopila americká vláda. „V příštích 20 letech Frey finančně podporován výzkuným ústavem amerického válečného námořnictva a americkou armádou, byl nejaktivnějším badatelem v oblasti biologických účinků mikrovlnného záření ve státě. Frey donutil krysy k nepřátelskému chování tím, že je vystavil mikrovlnnému záření o průměrné hustotě energie pouhých 50 mikrowattů na čtvereční centimetr, Změnil určitá chování krys při 8 mikrowattech na centimetr čtvereční. Změnil rytmus srdeční činnosti živých žab při 3 mikrowattech na centimetr čtvereční. Při pouhých 0,6 mikrowattech na centimetr čtvereční způsobil, že izolovaná žabí srdce přestala bít, když načasoval mikrovlnné pulsy do přesného bodu v srdečním rytmu https://www.researchgate.net/publication/232083331_Modification_of_Heart_Function_with_Low_Intensity_Electromagnetic_Energy a https://cellphonetaskforce.org/the-work-of-allan-h-frey/ . V roce 1975 Allan Frey zveřejnil v Análech New Yorské akademie věd svůj výzkum brány mezi krví a mozkem http://www.gbppr.net/mil/havana/frey1975.pdf, kde tato brána, která brání mozek před tím, aby do něj pronikaly jedy, u krys, ozařovaných pulsovanými mikrovlnami, propouštěla do jejich mozků barvivo. Jeho pokusy byly zopakovány 13 různými laboratořemi v 6 státech světa na různých zvířatech se stejnými výsledky. V roce 2012 zveřejnil Allan Frey článek, ve kterém popsal, jak byl jeho pokus na popud základny amerického válečného letectva Brooks v San Antoniu v Texasu zfalšován. Vědci, kterým základna tento úkol zadala, vstřikovali barvivo místo do krve do střev a barvivo se potom v mozku neobjevilo. To mělo americkému letectvu pomoci, aby obyvatelé míst, kam chtělo instalovat své radary, neprotestovalo. Podle Freye později stejná základna usilovala o to „zdiskreditovat neutajený výzkum v oblasti mikrovln“, aby tím byl zakryt „utajený program výzkumu mikrovlnných biozbraní“. Allan Frey tuto část článku uzavřel větou: „financování neutajeného výzkumu mikrovln v USA tím bylo v podstatě uzavřeno“ https://www.the-scientist.com/news-opinion/opinion-cell-phone-health-risk-40449. Díky těmto krokům světová veřejnost dodnes neví nic o tom, že její mozková činnost může být na dálku ovládána pulsovanými mikrovlnami.
V prosinci roku 2020 zveřejnila americká akademie věd studii o takzvaném Havanském syndromu, který způsobil mozkové potíže víc než dvěma stům amerických diplomatů a agentů CIA. Dospěla v ní k závěru, že „směrovaná pulsovaná RF (radio frekvenční) energie se zdá být nejpravděpodobnějším mechanismem, který vysvětluje tyto případy“ https://europepmc.org/article/MED/33411434/NBK566399#sec005 .
V březnu roku 2023 zveřejnila americká televize CNN článek o zprávě, vypracované sedmi americkými zpravodajskými službami, která dospěla k závěru, že „neexistuje přesvědčivý důkaz, že zahraniční nepřítel má zbraň nebo přístroj, který je schopný způsobit tyto mysteriózní případy“ https://edition.cnn.com/2023/03/01/politics/us-intel-community-havana-syndrome/index.html . Přitom tatáž televize odvyslílala v roce 1985 pořad o ruském výzkumu ovládání lidského mozku radiofrekvenčními zbraněmi https://www.youtube.com/watch?v=VMcEay8Dzz0, který nepochybně natáčela ve spolupráci s americkými tajnými službami. Americké tajné služby se tedy pokusily popřit platnost zprávy americké akademie věd a znovu skrýt před světovou veřejností účinky pulsovaných mikrovln na lidský mozek.
Existuje velké množství vědeckých pokusů, které dokazují, že extra nízké frekvence elektromagnetického záření mohou působit na činnost lidského mozku. Pulsovaným mikrovlnám a extra dlouhým vlnám je společné to, že oba tyto druhy vln jsou složeny z elektrtických a magnetických polí. Nervyová vlákna jsou vyplněna kapalinou plnou iontů a tento elektrolyt může snadno fungovat jako anténa, ve které elektromagnetické vlny mohou vyvolat elektrické proudy stejně jako v kovových anténách, které jsou plné volných elektronů. Elektrické proudy jsou přitom podstatnou součástí vyvolávání nervových impulsů v mozku a v celém těle, včetně svalů.
Na Mezinárodní konferenci o nelineární elektrodynamice v biologických systémech, která se konala v roce 1983, a byla mimo jiné sponsorována Výzkumným ústavem amerického válečného letectva a Výzkumným ústavem amerického válečného loďstva, měl Friedeman Kaiser z Výzkumného ústavu teoretické fyziky university ve Stuttgartu přednášku o účincích extra nízkých frekvencí elektromagnetického záření na lidský nervový systém. Mluvil o „extrémě vysoké citlivosti určitých biologických systémů na velmi slabé elektromagnetické signály“. Řekl také: „V modelu mozkové vlny… může vnější podnět sloužit jenom jako spoušť, která odstartuje signál vnitřní reakce… Systém poslechne vnější popud, osciluje s vnější frekvencí…pomalý vnější pohon vede k rostoucí modulaci amplitudy s vnější frekvencí“. Tento jev nazval „zapřažením“ a vyvozoval z toho, že „podněcování tohoto typu by mohly vést ke změnám v chování a fungování biologických systémů“ https://archive.org/details/nonlinearelectro0000inte/page/394/mode/1up (str. 394). (Tuto přednášku Friedmana Kaisera nelze pochopit jinak, než že extra dlouhé elektromagnetické vlny vyvolávají v elektrolytu uvnitř nervových vláken elektrické proudy). V závěrečné řeči na konferenci řekl Samuel Koslov, vedoucí osobnost výzkumného programu ovládání mozku amerického válečného námořnictva s názvem Pandora: „Pokud většina toho, co jsme zde slyšeli je skutečně správné, může to být stejně významné pro národ jako perspektivy, kterým čelila komunita fyziků v roce 1939, kdy byla demonstrována dlouho předpovídaná štěpitelnost jádra (atomu). Můžete si vzpomenout na slavný dopis Alberta Einsteina prezidentu Roosveltovi. Pokud jsme ve stejné pozici s našimi důkazy, navrhoval bych, že by bylo žádoucí napsat podobný dopis ” https://archive.org/details/nonlinearelectro0000inte/page/394/mode/1up (str. 596). Už předtím v roce 1980 napsal bývalý ředitel americké Národní laboratoře v Los Alamos John B. Alexander článek pro vojenský časopis Military Review o dálkovém ovládání činnosti lidských mozků, ve kterém psal: „ kdokoli udělá na tomto poli velký průlom, bude mít významný náskok před svým oponentem, výhodu podobnou výlučnému vlastnictví atomových zbraní: https://ia801203.us.archive.org/21/items/NewMentalBattlefieldPsychotronicsAlexander/New%20Mental%20Battlefield%20Psychotronics%20Alexander.pdf .
V roce 2014 zveřejnili čínští vědci výsledky pokusu, při kterém zjišťovali, jestli jsou elektrolytické roztoky vodivé pro mikrovlny. V úvodu své zprávy o něm zdůrazňovali, že jejich experiment „hraje významnou roli při zkoumání vzájemné reakce mezi elektromagnetickými vlnami a biologickou tkání, která má vysoký obsah vody a významnou koncentraci iontů“. Pro svůj pokus zvolili roztok soli. Chemická značka soli je NaCl. To znamená, že obsahuje atomy sodíku a chloru . Ionty obou těchto atomů hrají významnou roli při vzniku nervových vzruchů. Pokus prokázal, že tento elektrolyt je vodivý pro mirkovlny o frekvencích do 20 gigaherzů https://www.researchgate.net/publication/315716350_Determination_of_Microwave_Conductivity_of_Electrolyte_Solutions_from_Debye-Drude_Model . Je logické očekávat, že jsou-li tyto mikrovlny pulsovány ve frekvencích činnosti neuronů v mozku, jsou tyto neurony „zapřaženy“, aby vysílaly nervové vzruchy ve frekvencích mikrovlnných pulsů, které dopadají do elektrolytu uvnitř nervových vláken.
Organizace MCS Amerika, která bojovala proti znečištění, potvrdila tento závěr ve své studii o lidské citlivosti k elektromagnetickým polím. Ve studii se psalo: „Tělo může zachytit signál a proměnit ho v elektrické proudy stejně jako anténa radiového přijímače nebo mobilní telefon. Tyto proudy jsou neseny ionty… které protékají živými tkáněmi a žilami… když tyto proudy dojdou k membránám buněk, které jsou za normálních okolnosti elektricky nabité, snaží se vibrovat v rytmu s těmito elektrickými proudy“ http://mcs-america.org/index_files/EHS.htm nebo https://www.facebook.com/ScalarEnergyProducts/posts/132427610273835/?business_id=10152592499697447 (poznamenejme, že neuron je také buňka).
Pravdivost těchto teorií je potvrzena pokusem, při kterém bylo 20 dobrovolníků vystaveno elektromagnetickému záření mobilních sítí, pulsovaným ve frekvenci 217 Herzů a na elektroencefalografických záznamech činnosti jejich mozků se v 90% případů objevily vyvolané potenciály (nebo jednoduše řečno elektrické proudy) ve frekvenci 217 Hz https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0304394009015596?via%3Dihub . V jiném pokusu vyvolaly frekvence, používané mobilními sítěmi a pulsované ve 14 Hz, změny v mozkových frekvencích 30 dobrovolníků během spánku https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/21489004/ . Australští vědci zase zjistili, že „nejenže mohly signály mobilních telefonů změnit chování osoby během telefonického rozhovoru, ale účinky narušených vlnových vzorců pokračovaly ještě dlouho potom, co byl telefon vypnut“ https://www.scientificamerican.com/article/mind-control-by-cell/ . Abychom tuto informaci zkompletovali, musíme dodat, že nervový systém funguje digitálně a činnosti nervové soustavy se od sebe liší frekvencí a počtem nervových impulsů, ve kterých synchronizují svou činnost velká množství neuronů. Tímto způsobem může být komplexně ovládána činnost lidského mozku až po myšlenkovou činnost. Robert Becker, který byl dvakrát nominován na Nobelovu cenu za svůj výzkum elektrických potenciálů v organismech, zveřejnil v roce 1985 knihu Elektrické tělo (Body Electric), ve které citoval pokus, který byl v USA zveřejněn na základě žádosti podle Zákona o svobodě informací. Autor pokusu J. F. Schapitz uvedl: „V tomto pokusu bude ukázáno, že mluvené slovo hypnotizéra může být předáno modulovanou elektromagnetickou energií přímo do podvědomých částí lidského mozku – to jest bez použití jakýchkoli technických pomůcek, které by přijímaly nebo překódovávaly tyto vzkazy a aniž by osoba, vystavená tomuto vlivu, měla možnost uvědomovat si ukládání této informace“. V jednom ze čtyř pokusů měly pokusné subjekty dostat test, sestávajíci ze sta otázek lehkých i velmi technických, a potom jim měly být do mozku vyslány elektromagnetickou energií odpovědi na otázky, na které neuměli odpovědět, špatné odpovědi na otázky, které zodpověděli dobře a zapomenutí jiných správných odpovědí https://www.goodreads.com/book/show/277641.The_Body_Electric (str. 321, J.F. Schapitz).
Po 14 dnech si měli test zopakovat. Výsledky tohoto pokusu nebyly zveřejněny, ale zjevně už v této době pracovaly tajné služby na tom, jak lidem vnutit myšlenky tím, že bude do jejich mozků vysílána řeč v ultrazvukových frekvencích, kterou sice mozek vnímá, ale člověk si ji neuvědomuje, protože ji neslyši . V roce 1994 zveřejnil ruský týdeník Argumenty i Fakty článek, ve kterém popsal pokus, při kterém člověk měl být člověk naprogramován, aby provedl určitou činnost po zaslechunutí určitých slov. Metoda byla pojmenována neurolingvistické programování. Ani výsledek tohoto pokusu nebyl zveřejněn.
Pokud se k tomu vlády rozhodnou, nebudou mít problém pulsovat frekvence mobilních telefonních sítí ve frekvencích činnosti lidských mozků a tímto způsobem manipulovat myšlení svých občanů. Znalost činnosti mozku už dosáhla takové úrovně, že v roce 2022 paralyzovaný Australan Philip O’Keefe napsal vzkaz na Twitter jenom činností svého mozku https://www.dailymail.co.uk/news/article-10348257/Paralysed-man-person-tweet-message-using-MIND-thanks-tiny-brain-implant.html .
Rozdíl mezi pulsovanými mikrovlnami a extra dlouhými elektromagnetickými vlnami je ten, že zatímco pulsované mikrovnly mohou být směrované jen na jednu osobu (a nebo na celý národ, když budou vysílány prostředníctvím mobilních sítí), extra dlouhé elektromagnetické vlny vysílané v mozkových frekvencích, při své délce až 300.000 kilometrů, zasáhnou mozky v rozsáhlých oblastech.
Bohužel s výjimkou Chile https://techxplore.com/news/2021-09-neurotechnology-advances-chile-neuro-rights.html a Brazilie a Mexika, kde se podobné zákony připravují https://www.reuters.com/article/tech-privacy-brainwaves-idUSL8N3AH6D6/ zatím nikde na světě neexistují zákony, které by vládám nebo komukoli jinému zakazovaly ovládat činnost lidského mozku (je známo, že Elon Musk buduje kolem zeměkoule satelitní síť a zároveň pracuje na technologiích umožňujících komunikaci přístrojů s činnosti lidského mozku).
Neurotechnologové na celém světě se zároveň neodvažují vyzradit státní tajemství, které se na tyto technologie vztahují a zároveň volají po vytvoření zákonů, které by lidi chránily před manipulací činnosti jejich mozků a zaručovaly jim svobodu myšlení https://www.academia.edu/95093078/Why_human_rights_are_crucial_in_responding_to_the_challenges_posed_by_neurotechnologies?email_work_card=title https://www.academia.edu/70957928/Unpacking_Neuroscience_and_Neurotechnology_Instructions_not_Included_Neuroethics_Required?email_work_card=title .
K vytvoření těchto zákonů už světové vlády vyzvala i Světová bioetická komise při UNESCO https://unesdoc.unesco.org/ark:/48223/pf0000378724 .
Návrh takového zákona, předložený Evropské unii 11 světovými organizacemi, přikládáme k tomuto článku.
Za Spolek za zákaz manipulace lidské nervové soustavy radiofrekvenčním zářením
Mojmír Babáček, předseda
