Varovala před tím v článku v ukrajinské publikaci „Zrcadlo týdne“ ukrajinská ekonomka Taťjana Bogdanová.
„Negativem je skutečnost, že Národní banka dopustila snížení objemu devizových rezerv zároveň s nominální revalvací směnného sazby hřivny (6,9% během 5 měsíců letošního roku). A to během platební špičky zahraničního dluhu (let 2018-2020), které, aniž by pokračovala podpora mezinárodních organizací, vytváří skutečnou hrozbu ukrajinského suverénního defoltu,“ poukázala Bogdanová.
Autorka konstatuje, že podle údajů Světové banky pro rok 2016, ukazatelé, jako je poměr zahraničního dluhu k vývozu a hrubému národnímu důchodu je značně vyšší, než je průměrná úroveň v zemích s nízkými příjmy.
Navíc vnější celkový dluh Ukrajiny do konce března 2018 činil 210,2% vývozu, přičemž maximální přípustná úroveň je 200%, zahraniční dluh činil 100,3% HDP při maximální přípustné výši 60%, zatímco krátkodobý zahraniční dluh Ukrajiny dosáhla úrovně 259,7% devizových rezerv při maximální povolené úrovni 100%.
Odbornice zjistila, že v prvním čtvrtletí roku 2018 z 11 externích ukazatelů udržitelnosti, pouze tři vykázaly nízký stupeň zranitelnosti k šokové situaci. U zbývajících indikátorů – velikost zahraničního dluhu, splátky dluhů a hodnota devizových rezerv – je rizko hodnoceno jako velmi vysoké.
„Takže, značný deficit obchodu, nízká úroveň devizových rezerv, záporné saldo investiční pozice vůči zahraničí, nadměrný objem zahraničního dluhu Ukrajiny a drtivé břímě splátek dluhu naznačují možnost nástupu dluhové krize a krize platební bilance v naší zemi v blízké budoucnosti,“ varovala Bogdanová.
Ekonomka rovněž konstatovala, že na začátku roku 2018 se Ukrajina poprvé po třech letech střetla s vážnými obtížemi s naplněním rozpočtu, provádění pravidelných výplat a obsluhou zahraničního dluhu.
Poukázala, že kyjevská vláda plánovala přilákat refinancování plateb na zahraniční úvěry ve výši asi 6 miliard dolarů, ale za první polovinu roku – vzhledem k pozastavení programu spolupráce s Mezinárodním měnovým fondem – to činilo jen 100 milionů dolarů.
V důsledku, podle Bogdanové, vznikly problémy s financováním rozpočtových výdajů, protože ministerstvo financí je nuceno snížit objem výdajů, což nevyhnutelně povede k zkrácení rozpočtu.
.„Snížení veřejných výdajů při slabém ekonomickém oživení po hluboké krizi 2014-2015, bude faktorem potlačení ekonomické aktivity a posílení sociální a demografické krize v zemi,“ zní slova ekonomky jako rány kladivem.
Čtyřletý program pomoci MMF předpokládal přidělení Ukrajině sumu 17,5 miliardy dolarů. V březnu 2015 byla převedena první tranše pět miliard, v srpnu téhož roku druhá tranše 1,7 miliardy.
Ale v letech 2016-2017 obdržela Ukrajina jednu tranši ve výši jedné miliardy dolarů. Kyjev doufal, že obdrží pátou tranši před koncem minulého roku, ale dosud se tak nestalo.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
