Oficiálně se má za to, že dinosauři vymřeli před 65 milióny let, tedy dlouho předtím, než se objevili předkové člověka. Příčinou jejich vyhynutí bylo zřejmě prudké ochlazení, následující po pádu na Zemi velkého asteroidu – rozměrem o 10 km. Po této katastrofické události vymřeli všichni ještěři a 75% savců.
Nicméně, čas od času nachází archeologové starověké kresby nebo plastiky, které zobrazují zvířata velmi podobná dinosaurům. Přitom jsou zobrazeni takovým způsobem, jakoby je autoři kreseb viděli na vlastní oči. Mnozí badatelé jsou přesvědčeni, že dinosauři nevyhynuli v důsledku pádu asteroidu.
Nilská, jinak i Palestrinská mozaika (podle místa nálezu), o rozměrech 585 x 431 cm, znázorňující řečiště Nilu a obraz ze života v Egyptě v období ptolemaiovské éry. Většina vědců se přiklání k dataci díla do 1. století př..n.l., v době vlády Sully. Slovo KROKODILOPARDALIS napsané řecky znamená doslova krokodýloleopard. O jakého živočicha se tedy jedná? Dinosaurus?
Legendy plné draků a dinosaurů
Existují tisíce legend a pověstí z celého světa, kde vyskytují zvířata, jejichž vzhled podle popisu odpovídá dinosaurům. A jsou to všem velmi dobře známí draci. Draci byli kultovními bytostmi v Číně, v Evropě a stejně tak i na staré Rusi. V letopisech můžeme nesčetněkrát najít záznamy o jakýchsi „ukrutných ještěrech“, kteří útočili na lidi. Legendy o dracích mají dokonce i australští domorodci.
Spousta slovanských předmětů běžného použití, počínaje brožemi přes naběračky a vědra, nesla zobrazení draka. Velmi často se nachází na artefaktech z novgorodské oblasti.
Žili dinosauři a lidé ve stejné době?
Před několika lety proběhla v médiích zpráva, že archeolog Otis E. Kline ml., objevil ve státě Montana, městečku Dawson County, roh triceraptose, jehož stáří bylo určeno na 33,5 tisíce let, což by ovšem znamenalo, že žil ve stejném období jako lidé.
Ohledně datace propukly okamžitě spory a vědci se snažili dokázat, že se jedná o chybu. Jak nakonec všechno dopadlo, není bohužel známo. V médiích jsme se mohli pouze dočíst, že sporný roh triceratopse se nachází v muzeu Glendive Dinosaur and Fossil Museum ve státě Montana.
Daleko více známý je tak zvaný stegosaurus z kambodžského chrámu Ta Prum, vybudovaném ve 13. století, který patří do komplexu Angkor Vat. Na jedné ze stěn tohoto chrámu jsou zobrazena různá zvířata ze starověkých mýtů. Údajně tam můžeme najít dokonce i baziliška a gryfa. Jeden z těchto živočichů je velmi podobný stegosaurovi s výraznými plochými deskami na hřbetu a v dalším poznali paleontologové předka nosorožce, Hyracodona nebraskensis, který měl vyhynout před 20 milióny let.
Serpopardi, jinak také lvi s dlouhou šíjí, ze staroegyptských destiček. Soudě podle znázornění, se lidé snažili tyto bytosti ochočit.
Podivným stvořením je také sirruš (někdy nazývané mušhuššu) z babylónské Ištařiny brány. Basreliéfy sirušše jsou provedeny jasnými konturami a zobrazují trup pokrytý šupinami, dlouhý a tenký šupinatý ocas, stejně tak dlouhý a útlý šupinatý krk s hadí hlavou. Tlama je zavřena a rozeklaný jazyk je vysunutý. Sirruš se nepodobá žádnému známému zvířeti, mohl by být dinosaurem, žijícím ještě za krále Nabuchodonozora II.?
Drak
Další záhadou je gobelín ze středověkého francouzského zámku Chateau de Blois. Je na něm vyobrazen „drak“ve svém přirozeném prostředí. A dokonce ne jenom jeden, je tam i jeho dítě. Celé to působí dojmem, že umělec ztvárnil živá zvířata kdesi v hlubokých lesích.
Další pravděpodobné zpodobnění dinosaura můžeme najít na tkanině z planiny Nazca, proslulou svými obrazci. Datování ukázalo, že pochází z doby kolem 700. roku n.l.
Tento indiánský petroglyf se nachází ve státě Utah a zřejmě zobrazuje čtvrtohorního býložravého dinosaura. Vědci jsou toho názoru, že se jedná o náhodný shluk přirozených skvrn. Jsou to ovšem dva různé petroglyfy (nebo shluky?).
Kromě popsaných artefaktů existují ovšem daleko více „pohoršující“ důkazy o koexistenci dinosaurů a lidí. Jedná se o známé kameny z Icy, které jsou již dlouho prohlašovány za padělky, ale dodnes nenechávají v klidu spoustu lidí. Stejně tak i figurky z Acámbara z celoživotní sbírky Waldemara Julsruda.
V těchto posledních dvou případech lze již těžko tvrdit, že se jedná o ztvárnění bohů nebo o fantazie lidí, protože zde jsou dinosauři zpodobněni velice dobře, místy téměř jako v našich encyklopediích.
(zdroj: suenee.cz, foto: National Geographic)
