Indie úspěšně zahájila misi sondou na Měsíc, v mezníkovém momentu pro národ, který se snaží stát vesmírnou supervelmocí.
Poslední měsíční mise v zemi, Chandrayaan-2, což znamená “měsíční vozidlo” v sanskrtu, vzlétlo z Satish Dhawan Space Center na Sriharikotě ve státě Andhra Pradesh ve 14:43, pondělí místního času (5:13 ET).
Start byl původně naplánován na 15. července, ale byl náhle odvolán jen 56 minut před startem kvůli “technickému zádrhelu”. Indie je nyní na cestě stát se čtvrtou zemí – kromě Spojených států, Číny a bývalého Sovětského svazu – udělat měkké přistání na měsíčním povrchu.
Chandrayaan-2, který váží 3,8 tun a nese 13 užitečných nákladů, má tři prvky – měsíční orbiter, lander a rover, vše vyvinuté Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Sonda bude cestovat dva měsíce, před umístěním v kruhové oběžné dráze 100 km nad povrchem měsíce. Odtud se lander – pojmenovaný Vikram po průkopníkovi indického vesmírného programu Vikram Sarabhai – oddělí od hlavního plavidla a jemně přistane na povrchu měsíce poblíž svého jižního pólu.
Robotický rover jménem Pragyan (což znamená „moudrost“) pak nasadí a stráví jeden měsíční den, tedy 14 dní Země, sbírajících minerální a chemické vzorky z povrchu Měsíce pro vzdálenou vědeckou analýzu.
Během příštího roku bude orbiter mapovat měsíční povrch a studovat vnější atmosféru měsíce.
Kailasavadivoo Sivan, předseda ISRO, v červnu řekl, že posledních 15 minut přistání “bude pro nás nejděsivější moment.”
Stejně jako při padesátém výročí přistání na Měsíci Apollo přichází na trh další vesmírné agentury, které se znovu vydávají na myšlenku vyslání lidí na měsíc a dále – NASA nabídla odvážný plán na návrat amerických astronautů na měsíc do roku 2024.
(CNN, ceskoaktualne.cz, foto: Z videa)
