Methling stojí v čele Rostocku už do roku 2005. Jeho město, spolu s Berlínem, Postupimí, Kielem, Rottenburgem, Detmoldem, Freiburgem, Flensburgem, Greifswaldem, Hildesheimem, Krefeldem a Marburgem před nedávnem vytvořily spolek „Města bezpečné přístavy“.
Skupina vznikla v Berlíně 14. června na kongresu iniciativy Seebrücke, která vystupuje ve prospěch uprchlíků ve Středozemí. Zmíněná města chtějí přijímat migranty zachráněné ve Středozemním moři a zároveň tlačí na Evropskou unii, aby ukončila spolupráci s libyjskou pobřežní stráží.
Methling je přesvědčen, že není možné odvracet tvář a tvářit se, že humanitární katastrofa ve Středomoří neexistuje. I proto se nové zastupitelstvo Rostocku drtivou většinou shodlo, že město přijme 20 zachráněných uprchlíků. Pokud náklady na jejich pobyt neuhradí spolkové nebo zemské instituce, udělá to prý město samo.
Místní podle něj na toto rozhodnutí reagují převážně pozitivně. „Jde o dočasné humanitární řešení, kterým chceme jasně a viditelně demonstrovat naši odpovědnost,“ vysvětluje Methling v rozhovoru. Město by ale podle něj čistě teoreticky zvládlo mnohem větší počet uprchlíků.
Poukazuje přitom na dobu po druhé světové válce, kdy se počet obyvatel v některých městech téměř přes noc zdvojnásobil. „V Rostocku můžeme kdykoliv přijmout tisíc, 2 tisíce, 10 tisíc nebo i 20 tisíc uprchlíků. To zvládne každé německé město,“ tvrdí starosta.
I proto by podle něj měl zemský ministr vnitra Horst Seehofer tlačit na to, aby německá vláda v co nejkratší době dosáhla mezinárodního řešení na úrovni EU. „V opačném případě by měl pohrozit odstoupením. A pak se musíme postarat o to, aby přicházelo méně uprchlíků,“ říká Methling.
Připomíná také, že uprchlíci, kteří byli zachráněni Sea Watch a dalšími organizacemi, netvoří ani 2 procenta těch, kteří se pokoušejí dostat do Evropy přes Středozemní moře. Město ani on prý ale nechtějí podporovat soukromé humanitární akce na moři. Zdůrazňuje, že je nutné bojovat s příčinami migrace a například investovat miliardy eur do afrického kontinentu a do arabských válečných oblastí.
Rostock byl přitom v minulých letech migrační krizí poměrně výrazně zasažen, protože se stal transitním městem na cestě uprchlíků do Skandinávie. „Ze dne na den nás zaplavili lidé, kteří hledali pomoc. Denně k nám přicházelo přes tisíc uprchlíků, na trajekty se ale dostalo maximálně 200 lidí za den. Někdy jsme museli najednou ubytovat až 3 tisíce lidí. Mezi místními se vzedmula obrovská vlna solidarity,“ vysvětluje starosta.
Loni město několik ubytoven pro migranty uzavřelo, protože počet příchozích klesl. Methling si prý ale uvědomuje, že ve společnosti se objevují i protiimigrační nálady. „My v Rostocku věnujeme hodně úsilí tomu, abychom o tolerantní, multikulturní společnosti nejen mluvili, ale abychom jí i denně realizovali,“ tvrdí.
I proto město spolupracuje se Spolkovou agenturou práce ve snaze najít zaměstnavatele, kteří by uprchlíkům zajistili vzdělání a následně i práci. „V současné době má 80 % uprchlíků práci, v srpnu 2015 to nebyl ani jeden. A míru nezaměstnanosti ve výši 8,5 procenta z roku 2015 jsme letos poprvé dokázali dostat pod hranici sedmi procent,“ dodal starosta.
(zdroj: eurozpravy.cz, Michal Svoboda, foto: AP)
