Pokud věříte reklamám, existují elektroničtí zabijáci komárů, kteří mohou tento hmyz odstranit na ploše několika tisíc metrů čtverečních.
Dotyčná zařízení přeměňují propanový plyn na CO2 a přidávají vůni. CO2 přitahuje krev sajícího hmyzu, který vždy hledá lidi a zvířata, která dýchají a potí se. Komáři, kteří jsou přitahováni k pasti, jsou nasáváni do nádoby, kde za 24 hodin zemřou.
Některé pasti také přitahují hmyz UV zářením. To znamená, že téměř každý hmyz v oblasti končí v pasti.
Může však být tato velkoobchodní porážka prospěšná pro květiny, včely a ptáky, které by skutečně mohly mít z komárů užitek?
Spokojení uživatelé trapů nevidí žádné škodlivé účinky
Martin Jensen žije v Nærsnes v Buskerudu a během sezóny komárů měl v posledních dvou letech v provozu pasti. Říká, že pracují velmi dobře.
“Ve skutečnosti to vidíš, až ji spustíš. Na několik dní komáři pípají kolem baňky, která je nasává,“ říká Jensen.
Jensenove pasti nemá UV záření, což znamená, že přitahuje pouze krevní přísavky jako komáři. Vyměňuje kontejner asi jednou za měsíc, zatímco vyměňuje propanovou nádrž. Do té doby je past obvykle docela plná.
“Než jsme s tím začali, mohli jste téměř vidět mraky komárů, jak by se objevil soumrak,” říká Jensen.
Soused, který žije 200 metrů daleko, má také past. Přesto Jensen říká, že on a jeho rodina neviděli žádné škody na zahradě, protože komáři zmizeli.
“S rostlinami nebo zvířaty jsme neviděli na nich nic špatného. Ve skutečnosti máme v naší zahradě nyní více ptáků než dříve, i když s tím nemusím mít nic společného,” říká spokojený uživatel pasti.
Role komárů v Norsku záhadou
Ale co říkají vědci? Co tyto pasti skutečně dělají ekosystému v oblastech, v nichž se nacházejí? Co se stane s rostlinami a životem ptáků, pokud jsou komáři pryč?
“Jednoduše to nevíme,” říká Sondre Dahle, biolog a komář z Norského institutu pro přírodní výzkum (NINA). “Naše finanční prostředky na výzkum byly použity k boji proti hmyzu sajícímu krev, nikoliv k prozkoumání jejich užitečnosti.”
Říká, že teprve nedávno se vědci začali zabývat rolí hmyzu sajícího krev v ekosystémech, kterých jsou součástí. Proto není mnoho dobrých, recenzovaných znalostí o úloze komárů na severu.
Je toho málo známo: například komáři jsou zjevně konzumováni jinými druhy, jako jsou ptáci a netopýři.
Studie z univerzity v Uppsale zjistila, že komáři navštěvují 15 různých druhů rostlin, aby nasali nektar. Stále však nevíme dost o důležitosti komárů pro opylování rostlin.
To se může změnit. Dahle říká, že je snazší provádět analýzu opylení kvůli inovacím v tom, co se nazývá metabarcoding DNA.
“Skutečnost, že si lidé začínají myslet, že může dojít k negativním dopadům pokusu o vymýcení komárů, je zcela nový způsob myšlení,” říká Dahle.
Ačkoli vědci NINA nevědí, jak pasti komárů ovlivňují ekosystémy, doufají, že komáři, kteří již byli chyceni, se nebudou plýtvat.
Povzbuzují Nory, kteří již ve svých dvorech, chatkách nebo polích zřídili pasti komárů, aby jim poslali část úlovků. Ti, kteří nemají pasti na komáry, mohou také přispět.
Výzkumníci využijí úlovek, aby získali lepší představu o tom, které druhy komárů se dnes nacházejí v Norsku.
(Sciencenordic, foto: Pixabay, ČA)
