Ostnatý drát, detektory pohybu, pravicová Dánská lidová strana chce zabezpečit 68 kilometrů dlouhou hranici se sousední německou spolkovou zemí Šlesvicko-Holštýnsko.„Maďarsko je vzorem v ochraně hranic a Dánsko by si mělo vzít z něj příklad,“ uvedl pro dánský Politiken Anders Primdahl Vistisen.
Výlet na maďarské hranice byl podle Vistisena poučný. Z celoevropského pohledu je sice maďarský projekt kontroverzní, ale převědčil zástupce Dánské lidové strany.
„Tento model by měl být zaveden mezi Dánskem a Německem,“ řekl 29letý politik.
Maďarsko postavilo pro zastavení přílivu migrantů do své země na hranici se Srbskem a Chorvatskem čtyři metry vysoké ploty s ostnatým drátem. Kromě toho jsou zde pohybová čidla, infračervené kamery a intenzivní hlídky.
Vláda v Budapešti pokračuje v tvrdé politice týkající se uprchlíků. Žadatelé o azyl jsou zadržováni v příhraničních táborech, v tranzitních zónách, do doby než bude jejich žádost rozhodnuta.
Dánský politik je přesvědčen, že počet žadatelů při takovýchto patřeních by mohl v Dánsku klesnout až o 95 procent, protože většina z nich by byla poslána zpět do Německa.
„V případě, že Němci mají problém s uprchlíky z Řecka a Rakouska, jak říkají, tak potom budou muset zabezpečit své hranice,“ říká Vistisen.
Dánská lidová strana je druhá největší strana v dánském parlamentu a podporuje menšinovou vládu pravicově liberální strany Venstre vedené premiérem Lars Løkke Rasmussenem. Striktní azylová dánská politika nese podpis pravicových populistů.
Kritika Dánské lidové strany na sebe nenechala dlouho čekat. „Skutečnost, že takové opatření by bylo uprostřed schengenského prostoru, je nemyslitelné,“ říká Frank Mc Namara z think-tanku European Policy Centre pro noviny Politiken.
Také poslanec Šlesvicko-Holštýnského zemského sněmu Rasmus Andresen (Zelení) odmítá nacionalismus Dánské lidové strany. „Ti, kteří žádají nové ostnaté dráty, ničí naši společnou hranici,“ řekl Andresen.
Vistisen zdůrazňuje, že i když takový plot je porušením právních předpisů EU, tak Dánsko by mohlo riskovat soud, protože „schengenská pravidla jsou v současné době přepsána“.
Bilance hraničních kontrol k dnešnímu dni: Během jednoho roku, policie zkontrolovala na německo-dánských hraničních přechodech tři miliony lidí při vstupu do Dánska, 2900 lidí bylo vráceno.
Téměř všichni, kteří byli posláni zpět byli ze Středního východu a severní Afriky, jak nedávno oznámilo ministerstvo pro integraci. Mezi nimi byli zejména mnozí žadatelé o azyl ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Eritreje a Somálska. Odmítnutí podle policie obvykle neměli víza, povolení k pobytu nebo měli padělané doklady.
Dánská vláda se v polovině května rozhodla kontroly na hranicích s Německem ponechat dalších šest měsíců.
(zdroj: prvnizpravy.cz, foto: Pixabay)
