Podle slov diplomatky incident „vyvolává velké nepochopení s ohledem na to, že stejné lodi v letošním roce bylo již dvakrát poskytnuto povolení“, tentokrát ale estonská strana odmítla „bez vysvětlení příčin“.
„Je to již potřetí za poslední dobu, co Tallin odmítá vydat povolení ruským námořníkům a letounům. Na začátku října nebyl povolen průlet přes území Estonska pro letoun s náměstkem předsedy vlády Ruské federace na palubě, a v dubnu tohoto roku nebyl povolen vstup do teritoriálních vod Estonské republiky ruské cvičné lodi Sedov,“ prohlásila Zacharovová.
Na ministerstvu zahraničí taková rozhodnutí hodnotí jako „nepřátelské demarše“, dodala tisková mluvčí.
V dubnu Estonsko zakázalo vstup do svých teritoriálních vod lodi Sedov, jelikož se na její palubě nacházeli studenti Kerčské státní námořní technologické univerzity.
Ruské velvyslanectví v Tallinu rozhodnutí estonské vlády odsoudilo. Zacharovová tehdy prohlásila, že Tallin sám hledá důvody, aby zhoršoval vzájemné vztahy a přitom zdůraznila, že otázka ohledně toho, čí je Krym, byla vyřešena jednou pro vždy, „ať se to někomu líbí nebo ne“.
Oddělení vnější rozvědky Estonska dříve ve svém každoročním hlášení informovalo, že civilní lodě a plachetnice Ruska plní stále častěji úkoly rozvědky. Kromě toho také údajně provádějí „propagandistickou činnost“.
Estonsko – ukrajinské vztahy
Ve druhé polovině září estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová řekla, že Evropa je z Ukrajiny unavená. V rozhovoru pro Evropskou pravdu politička poznamenala, že Evropská unie pomáhá Ukrajině mnoho let.
Kaljulaidová však nevidí, že by se země stala méně zkorumpovanou a hospodářství bylo méně oligarchické. „Úkolem nové vlády je ukázat, že nyní bude vývoj nastupovat rychleji,“ sdělila tehdy prezidentka.
Podle jejích slov položily předchozí ukrajinské úřady základ reformám a Kyjev musí nyní prokázat pokrok a výsledky.
(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Pixabay)
