Toho, že se na Měsíci děje něco zvláštního, si totiž všimli už astronomové, kteří k němu namířili první primitivní dalekohledy. I oni zaregistrovali záhadné světelné jevy. Už francouzský badatel Jacques-Eugène d’Allonville de Louville, který žil na přelomu 17. a 18. století, napsal: „Třetího května 1716 jsem sledoval zatmění Měsíce a kolem půl desáté večer jsem u jeho západního okraje pozoroval opakované výbuchy světelných paprsků. Vypadalo to, jako by někdo zapálil prachové stopy, s jejichž pomocí se odpalují pomalé miny. Tyto záblesky trvaly vždy velmi krátkou dobu a objevovaly se na různých místech, vždy ale ze strany stínu Země.” Podivné světelné záblesky s Louvillem tehdy sledoval i významný anglický astronom Edmund Halley.
Shluky světel byly pozorovány i v 19. století v Moři neklidu a v r. 1821 svítilo mimořádně jasné světlo v kráteru Aristarchus. Profesor Mnichovské univerzity Franz von Grütuizen pozoroval v r. 1824 v kráteru Messala světelný zdroj, který zářil dokonce celou půl hodinu.
Světla na Měsíci spatřili o mnoho let později i další vědci – například britský astronom H. P. Wilkins popsal 30. března 1950 svítící objekt, který přelétal přes měsíční povrch. Byl oválného tvaru a silně zářil. O stejném objektu informoval o sedm týdnů později i jeho americký kolega James Bartlett. Světla na našem souputníkovi vídají i současní astronomové, kteří pořídili i jejich snímky, které jsou také použity ve krátkém videu od Science Channel.
Je tu ale velký problém – Měsíc je neobydlený, takže o jaká světla by mohlo jít? Pokud jde o nějaký přirozený fenomén, má stejný původ jako pozemská »Martha ghost lights« nebo Hessdalenská světla? Jejich podstatu ale současná věda zatím nezná. Jenže pokud jde o světla umělého původu, kdo si na Měsíci pravidelně rozsvěcuje a zhasíná? A proč jsme ho tam ještě nenašli?
zdroj: procproto.cz
