Spojené státy dosáhly pokroku při formování nové vojenské aliance v regionu, která se podle odborníků stane analogií NATO v Asii. Ačkoliv stanoveným cílem je ovládnout Čínu, vážně se to odrazí na ruské bezpečnosti.
Diskuse o vytvoření vojenské aliance podobné NATO v Asii začaly ještě na konci roku 2000. V roce 2007 navrhl japonský premiér Šinzó Abe uspořádat čtyřstranný bezpečnostní dialog za účasti Spojených států, Japonska, Austrálie a Indie.
K této alianci se měly připojit další asijské země hraničící s Čínou. Je zřejmé, že ve skutečnosti myšlenka vytvoření nové aliance nepatří Japonsku, ale Spojeným státům, které považují Čínu za svého hlavního geopolitického protivníka.
Japonsko je do značné míry závislé na Spojených státech: Americká námořní pěchota se na ostrovech již dlouho usazovala, byly vybudovány mocné základny, Washington poskytuje japonským silám sebeobrany zbraně a vybavení.
Dalším americkým satelitem v Pacifiku je Austrálie, hlavní spojenec Spojených států mimo NATO. Australané se zúčastnili války v Perském zálivu, bojovali v Afghánistánu a Iráku. 80.000 vojáků v zemi má k dispozici tanky Abrams, obrněné transportéry M113, houfnice M198 a M2A2, raketomety Javelin a pušky M4A1 a také vrtulníky Chinook a Black Hawk.
USA vynucují vytvoření protičínské koalice na základě čtyřstranného dialogu o bezpečnosti. S vědomím, že vyvíjejí tlak na Indii. Kromě Austrálie a Japonska je zvláštní důraz kladen na zapojení do tohoto formátu Indie, která tradičně provádí nezávislou zahraniční politiku. Washington se také snaží do této aliance zahrnout další země, jako jsou Filipíny a Indonésie.
Kroky USA by však mohly naopak vést k vytvoření rusko-čínské vojenské aliance. Indie by pak musela učinit obtížné rozhodnutí: stát na straně Američanů nebo podporovat Rusko. V tomto případě by se Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), která zahrnuje Rusko, Čínu a Indii, s přistoupením dalších zemí změnila na vojensko-politickou alianci.
To by Spojeným státům vážně zkomplikovalo situaci v regionu. Washington však i nadále hodlá získat plnou kontrolu nad asijsko-pacifickým regionem, který se nakonec stane lokomotivou globální ekonomiky a arénou soupeření mezi velmocemi. Odborníci však již nyní tvrdí, že vytvoření nové vojenské koalice v asijsko-pacifickém regionu bude trvat roky. Z dobrého a jednoduchého důvodu, protože odpůrci tohoto plánu jsou stejně početní jako příznivci.
V posledních letech Spojené státy významně zvýšily svůj vojenský kontingent v tichomořské oblasti. Americké válečné lodě běžně vstupují do zóny 12 námořních mil kolem ostrovů Paracels a Spratleys, které byly předmětem desetiletí trvajících soudních sporů mezi Čínou a několika asijsko-pacifickými zeměmi.
Cvičení amerického námořnictva jsou v Tichém oceánu poblíž čínských vod výrazně častější. V červnu tak vstoupila letadlová loď Ronald Reagan do Jihočínského moře. Podle scénáře měla letadlová loď s doprovodem zajistit bezpečnost regionálních spojenců Spojených států.
Od roku 2020 americké námořnictvo do regionu nasadilo tři bojové skupiny strategických bombardérů B-52, B-1 a B-2, které jsou někdy umístěny na letecké základně Andersen na Mariánských ostrovech. Někdy je v provozuschopném stavu až 15 letade, nosičů jaderných zbraníl.
Pentagon do svých manévrů stále více zapojuje spřátelené země. Například japonští a američtí námořníci zdvojnásobili intenzitu společného výcviku. Peking samozřejmě protestuje. Američané však odpověděli, že se budou pohybovat tam, kde to mezinárodní právo dovolí.
V roce 2019 vyvinuli Američané celou novou strategii, jejíž cíl spočívá v nadřazenosti prostřednictvím vojenské přítomnosti, intenzifikace cvičení a vybavení ozbrojených sil moderními zbraněmi.
Pentagon vytvořil před několika lety v Tichém oceánu nový typ jednotky, Multi-Domain Task Forces, která prorazí obranu a eliminuje klíčová nepřátelská místa. Celkově má region více než 200 amerických vojenských míst, včetně více než 50 vojenských základen.
Kromě toho plánuje Washington do roku 2024 nasadit do asijsko-pacifické flotily první operační flotilu. Tato jednotka bude působit ve východním Indickém oceánu. Tím se uvolní prostředky 7. flotily, které se zaměří na Jihočínské moře, zintenzivnění vojenské aktivity s cílem omezit Čínu v jižní a jihovýchodní Asii.
zdroj: prvnizpravy.cz
