Kdo říká, že v NASA nejsou žádní vědci s otevřenou myslí?
Jeden z nich naznačuje, že žijeme v hologramu stvořeném vyspělým mimozemským druhem. Co když všechno. co jste kdy udělali nebo uděláte, je pouze produktem vysoce vyspělého počítačového programu? Každý vztah, každý pocit, každá vzpomínka by mohly být generovány bankami superpočítačů.
S touto fascinující teorií přišel poprvé Nick Bostrom, profesor fakulty filozofie na Oxfodské univerzitě a zakládající ředitel Institutu budoucnosti lidstva a Programu dopadů budoucích technologií. Tuto teorii podporuje několik dalších vědců.
Server MessageToEagle.com již dříve informoval, že Richie Terrile, ředitel Centra pro evoluční výpočty a automatizovaný design Laboratoří proudového pohonu NASA naznačil, že náš stvořitel je vesmírný počítačový programátor.
To by zároveň mohlo znamenat, že žijeme v holografickém světě a všechno kolem nás včetně nás samotných není „skutečné“. Rich Terrile na svém názoru trvá. „Právě teď nejrychlejší superpočítače NASA provádějí výpočty dvojnásobnou rychlostí lidského mozku,“ řekl tento vědec NASA časopisu Vice.
„Provedeme li prostý výpočet za použití Moorova zákona (který v podstatě říká, že výkon počítačů se každé dva roky zdvojnásobuje), vyjde nám, že tyto superpočítače budou v průběhu deseti let schopné spočítat celý lidský život dlouhý 80 let – včetně všech myšlenek, které nás během života napadly – a bude jim to trvat asi měsíc.
„V kvantové mechanice nemají částice konečný stav, dokud nedojde k jejich pozorování. Mnoho teoretiků strávilo velké množství času snahou pochopit, proč tomu tak je. Jedním z možných vysvětlení by mohlo být, že žijeme uvnitř simulace a vidíme pouze to, co potřebujeme vidět v danou chvíli.“
„Přijde mi inspirující, že i kdybychom žili uvnitř simulace nebo na nějaké její o mnoho nižší úrovni, někde při tom procesu něco uniklo z původního kalu, aby se to stalo námi a aby to dospělo k simulaci, která nás stvořila.“
Myšlenka, že náš vesmír je fikcí vytvářenou počítačovým programem řeší mnoho nesoudržností a záhad kosmu. Například naše pátrání po mimozemském životě a záhadu temné hmoty.
Nicméně najdou se i tací, kteří si myslí, že teorie Matrixu není správná. „Ta teorie je zdá se založena na předpokladu, že „supermysli“ mohou fungovat víceméně stejným způsobem jako my,“ říká profesor Peter Millican, který učí filozofii a počítačové vědy na Oxfordské univerzitě.
„Jestliže si myslí, že tento svět je simulací, tak proč se zároveň domnívají, že supermysli, jež jsou mimo tuto simulaci, by byly omezeny stejnými druhy myšlení a metod jako my? Domnívají se, že nejvyšší struktura reálného světa nemůže být podobná mřížce, ale zároveň že supermysli by musely zavést virtuální svět za použití mřížek.“
„Nemůžeme usuzovat, že mřížková struktura je důkazem virtuální reality jen proto, že náš způsob zavádění virtuální reality vyžaduje mřížku.“
Profesor Millican však věří, že stojí za to tuto myšlenku prověřovat.
„Je to zajímavá myšlenka a mít občas bláznivé nápady je zdraví prospěšné,“ řekl deníku Telegraph. „Nechceme cenzurovat myšlenky podle toho, jestli vypadají rozumně nebo ne, protože občas dojde k důležitému pokroku, přestože prvotní myšlenka se zdála být úplně zcestná.“ „Nikdy nevíte, kdy se z neobvyklého myšlení zrodí dobrý nápad.“
„Tento matrixovský myšlenkový experiment je vlastně trochu podobný Descartesovým a Berkeleyovým myšlenkám před stovkami let. I kdyby z něj nakonec nic nebylo, zvyk přemýšlet o bláznivých věcech může v určitém bodě přinést nápad, který se zpočátku může zdát poněkud mimo, ale ve výsledku nemusí být vůbec tak šílený.“
(KPa, skn.cz, Foto: skn.cz)
