Prudký náklon k válce v posledních letech převyšuje naši schopnost vypořádat se s důsledky, napsal americký časopis Foreign Policy.
Od globální krize uprchlíků k šíření terorismu, naše kolektivní selhání vyřešit konflikty rodí nové hrozby a mimořádné události. Dokonce i v mírové společnosti vede politika strachu k nebezpečné polarizaci a demagogii.
Americký časopis Foreign Policy upozornil na problémy Evropy, změny po volbě Donalda Trumpa, Ruska a Asie. Nicméně autor článku představil svůj seznam deseti horkých bodů, kde podle jeho názoru, možná vzniknou nové konflikty se širším dopadem.
Válka v Sýrii, která trvala téměř šest let, si vyžádala životy asi 500 tisíc lidí, 12 milionů lidí bylo donuceno opustit své domovy. Prezidentu Bašáru Asadovi se nepodařilo ukončit ozbrojený konflikt a získat kontrolu nad celou zemí.
Nicméně dobytí východního Aleppa vládními silami v prosinci bylo zlomem syrské krize. Poté, co Rusko, Írán a Turecko podepsaly dohodu o příměří, bylo možné evakuovat civilisty. Navzdory skutečnosti, že Moskva, Ankara a Teherán stojí před mnohými výzvami, tato nová diplomatická cesta otevřela nejlepší příležitost ke snížení úrovně násilí v Sýrii.
V Iráku boj proti teroristům IS narušil schopnost vlády řídit zemi, způsobily obrovské škody a rozdělil kurdské a šíitské politické strany do soupeřících frakcí a ozbrojených rebelů, kteří bojují mezi sebou o zdroje. Operace na osvobození Mosulu, prováděna s podporou Spojených států, může skončit neúspěchem, pokud se udělá chybný krok, uvedl FP.
Ukrajina rozdělená válkou v Donbasu a zmrzačená korupcíse pohybuje směrem k ještě větší nejistotě. Kyjev straší zvěsti, že Spojené státy mohou zrušit protiruské sankce, poznamenal autor materiálu. Ukrajinský vůdce Petro Porošenko rychle ztrácí podporu Západu kvůli neochotě nebo neschopnosti provádět slíbenou ekonomickou reformu a zbavit se korupce. Problémy prezidenta Ukrajiny se mohou zhoršit, jestli se letos uskuteční parlamentní volby, v nichž by podporu získala proruská strana, tvrdí autor.
Ozbrojený konflikt a politická nestabilita v Afghánistánu představují vážnou hrozbu pro bezpečnost ve světě. Taliban získává půdu pod nohama, a militanti IS pokračují v útocích na šíity. Oslabení afghánských sil může vést k tomu, že se radikálové zmocní území ponechaných bez kontroly.
Válka v Jemenu vedla k humanitární katastrofě: miliony lidí jsou na pokraji smrti hladem, bylo zabito okolo čtyř tisíc civilistů, a to především v důsledku leteckých úderů ze strany koalice vedené Saudskou Arábii. Jestli-li konflikt nebude vyřešen, mohou do něj vstoupit teroristické skupiny, jako je al-Káida a IS, varuje článek.
Konflikt mezi Tureckem a „Kurdskou stranou pracujících“ vypukl koncem příměří v červenci 2015.
Kromě toho je Turecko je pravidelně zvolen jako cíl militantů IS. K poslednímu útoku došlo v Istambulu na Silvestra – tragédie si vyžádala životy 39 lidí.
Napětí mezi Mexikem a Spojenými státy se zdá nevyhnutelné poté, co slíbil zvolený prezident Donald Trump postavit zeď na jižní hranici, deportovat miliony nelegálních přistěhovalců a zastavit činnost Severoamerické dohody o volném obchodu.
Sahelianská zóna a pánevní jezero v Čadu zůstává jedním z nejnebezpečnějších „horkých bodů“ na světě, protože se tam upevnily teroristické skupiny. V roce 2016 džihádisté uskutečnili několik útoků do západní části Nigeru, Burkiny Faso a Pobřeží slonoviny. V regionu zůstává aktivní Al-Káida, navíc nigerijské bezpečnostní síly Kamerunu a Čadu pokračují v boji proti radikálům Boko Haram. Boj proti terorismu, který nepřinesene správné výsledky, hrozí, že povede k humanitární katastrofě, která na oplátku může vést ke krvavému povstání, poukazuje FP.
Demokratická republika Kongo trpí politickou krizi – prezident Joseph Kabila dosud nepodepsal dohodu, podle níž měl odstoupit po volbách, to jest do konce roku 2017. Střety mezi bezpečnostními silami DRC a odpůrci prezidenta si v posledních měsících vyžádaly životy desítek lidí. V případě, že se volby opět odloží, bude násilí pokračovat, konstatuje autor materiálu.
Po třech letech občanské války se tato mladá země stále potýká s mnoha konflikty – počet vnitřně vysídlených osob dosáhl 1,8 milionu lidí. Asi 1,2 milionu lidí opustilo zemi. Zlom nastal v prosinci 2015, kdy byla podepsána mírová dohoda, ale v červenci byla roztrhána. Diplomatické úsilí Rady bezpečnosti OSN směřuje k umístění v zemi mírových sil, ale jen stěží zabrání další eskalaci.
Nová vláda Myanmaru (dříve Barma) v čele s nositelkou Nobelovy ceny Aun Schan Su Ťij, světu přislíbila, že mír a národní usmíření budou její hlavních prioritou. Nicméně, nedávné propuknutí násilí ohrozilo její úsilí zaměřené na ukončení ozbrojeného konfliktu, který trval téměř 70 roků.
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)
