Aby došlo ke smíření s Ruskem, musí Spojené státy zastavit „dráždění medvěda ostrým klackem“, napsal Matthew Norman v deníku The Independent.
Podle jeho názoru se takové chování Ameriky dá vysvětlit tím, že se stále „brodí v psychologickém labyrintu studené války“.
Možná, že kdyby Borise Johnsona „odvlekli“ s letadlem do Moskvy by se mu jeho mysl pročistila. I přesto, že v těchto dnech stanovisko šéfa britského ministerstva zahraničních věcí se považuje za „devalvovanou měnu“, není nutné ignorovat jeho slova, upozorňuje Matthew Norman v Independentu.
„Myslím, že Rusové potřebují cestu ven a cestu vpřed,“ řekl Johnson.
Samozřejmě, že Rusové potřebují cestu ven, a už dlouhou dobu, a to nejen ze Sýrie, uvedl Norman. Otázkou je, zda ji USA budou moci najít a nabídnout ji Rusku bez jejích obvyklého pohrdání a blahosklonnosti, která nevyhnutelně „zatlačí Rusy dále do kouta“. A samozřejmě, k tomu nedojde, poznamenal chmurně autor.
Vztahy mezi Ruskem a Západem od studené války probíhaly v duchu „kontraproduktivního idiotství“ hlavně proto, že, soudě podle rétoriky, studená válka ještě neskončila, poukazuje Matthew Norman.
Navzdory tomu, že rozpad sovětské „říše zla“ byl následován poměrně krátkým obdobím oteplení vztahů, brzy tradiční mentalita opět zvítězila, konstatuje článek.
Místo toho, aby se „pomalu vedlo Rusko do objetí západní demokracie“, neustále šťouchali ruského medvěda „ostrým klackem“, napsal Matthew Norman. Reakce země, disponující silným obranným vojenským strojem bránícím jeho hranice, byla na provokativní pokus zapojit Ukrajinu do NATO předvídatelná.
„Samozřejmě, že pouze revizionisticky smýšlející stalinisticky maniak ho (Putina) neodsoudí za autoritářské pohrdání lidských práv, a nejen to,“ tvrdí autor. „Ale není třeba milovat člověka a jeho metody, aby si bylo nutné uvědomit, že není třeba bojovat proti němu, ale spolu s ním porazit IS,“ uvedl autor.
„Není třeba být ruský nacionalista, abychom pochopili, proč jsou lidé unaveni z Putinových záznamů o vojenské intervenci v syrském konfliktu, který mu vyčítají politici, jejichž nezodpovědnost vedla k destabilizaci celého regionu,“ dodává Norman.
V určitém okamžiku jsem si začal myslet, že se Amerika se chystá přejít na koncept své morální převahy. V bouřlivém nebi volební kampaně budoucího amerického prezidenta byl jediný paprsek naděje, ale obvinění Trumpových spolupracovníků ze vztahů s Ruskem skoncovaly s těmito aspiracemi, poznamenal autor.
V případě, že Západ vyhrál studenou válku, což je poněkud sporné kvůli jeho stále bouřlivým ozvěnám, tak v této válce vyhrát stejně nelze. Studená válka byla vyhlazovací válkou mezi dvěma stejnými soupeři, pokud SSSR nedošly peníze, říká Matthew Norman.
Aktuální verzí je konfrontace mezi jedinou zbývající supervelmocí a ekonomicky nezdravým Ruskem, které se může chlubit jen svým jaderným arzenálem, který nehodlá použít. To je důvod, proč by Amerika neměla považovat Rusko za nepřítele číslo jedna, tvrdí Norman.
„Takže má Boris pravdu ohledně hledání východiska pro Rusko. Je to skvělý nápad,“ tvrdí autor. “Ale nyní je těžší, než kdy jindy, aby pochopili, jak to udělat, pokud ani USA nenajdou pro sebe východisko z psychologického bludiště studené války, v němž se pohybují na dotek se Spojeným královstvím a jeho pronikavým štěkotem u nohou.”
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)
