Historie ukazuje, že Washington zasahoval do politických záležitostí desítek zemí a k nejflagrantnějšímu vměšování došlo během revoluce na Ukrajině, uvedl v komentáři The National Interest Galen Carpenter.
Ke svržení zvolené vlády na Ukrajině došlo nejen s „požehnáním“ Washingtonu, ale „s jeho pomocí“. Jak autor uvádí, že vedoucí političtí představitelé Spojených států a média by to měli mít na paměti, až budou příště veřejně vyjadřovat znepokojení nad údajnou ruskou intervencí do amerických voleb.
Ve Spojených státech je mnoho pobouřených údajným ruským zásahem do prezidentských voleb v roce 2016. Provádí se vyšetřování a jsou ukládány nové sankce. Někteří „zuřiví“ politici a média tvrdí, že Putinovo „vměšování“ je válečný akt. Jeden z „velmi podrážděných“ republikánů to dokonce přirovnal k Pearl Harboru a k 11. září 2001, napsal Galen Carpenter.
Je však pravda, že by bylo urážkou, pokud ovšem nevezmeme v úvahu skutečnost, že Spojené státy se rovněž prováděly takové činy. Historie ukazuje, že Washington zasahoval do politických záležitostí desítek zemí. Do očí bijícím zásah se odehrál na Ukrajině během „euromajdanu“ v roce 2014.
Nucením Janukovyče změnit kurz a podepsat dohodu s EU, nebo, pokud to neprovede, tak ho svrhnout před uplynutím jeho funkčního období, dali západní lídři jasně najevo, že podporují demonstranty. Senátor John McCain odjel do Kyjeva, aby prokázal svoji solidaritu s aktivisty „euromajdanu“. McCain měl večeři s lídry opozice, včetně členů krajně pravicové strany „Svobody“, a pak se objevil na scéně na náměstí Nezávislosti v průběhu masové manifestace. Stál po boku vůdce „Svobody“ Olega Tjahniboka.
Ale akce McCaina se lišily diplomatickou zdrženlivostí ve srovnání s chováním Victorie Nulandové, náměstkyně ministra pro Evropu a Eurasii, poukázal ironicky autor. Když se politická krize na Ukrajině prohloubila, Nulandová a její podřízení veřejně podporovali demonstranty. Nulandová řekla, že od začátku protestů cestovala třikrát na Ukrajinu během několika týdnů. Během jedné ze svých návštěv rozdávala sušenky a vyjadřovala demonstrantům svoji podporu.
Úroveň vměšování Obamovy administrativy do politiky na Ukrajině byla velmi vysoká. Ruská rozvědka zachytila a předala mezinárodnímu mediím obsah telefonního rozhovoru Nulandové a amerického velvyslance na Ukrajině Jeffreye Payetta. Nulandová a Payette podrobně projednávali své preference, pokud jde o složení nové vlády. Mezi kandidáty, které favorizovaly Spojené státy, byl Arsenij Jaceňuk, který se nakonec stal premiérem. Během hovoru Nulandová radostně poznamenala, že „Jac – to je ten hoch“, který bude skvěle plnit svoji práci.
Ovšem Nulandová a Payette dělali tyto plány v době, kdy byl Janukovyč byl ještě legitimní prezident Ukrajiny. Jak poznamenal The National Interest, je naprosto ohromující skutečností, že zástupci státu, který je neustále tvrdí, že je nutné respektovat demokratické procesy a suverenitu jiných zemí, plánují svržení zvolené vlády a její nahrazení úředníky, kteří si zaslouží schválení Spojených států.
Jak Obamova administrativa, tak i většina amerických médií hovořili o revoluci na Ukrajině jako o spontánním lidovém povstání proti zkorumpované a brutální vládě.
Telefonický rozhovor Nulandové a Payette, jakož i další operace potvrzují, že USA nebyly jen kolemjdoucím. Američtí představitelé otevřeně zasahovali do situace na Ukrajině. Takové chování je naprosto nepřijatelné. Spojené státy neměly právo ovlivňovat politické procesy v jiné zemi, a zvláště ne v té, která je na hranicích s jinou velmocí. Není divu, že Rusko negativně reagovalo na protiústavní svržení zvolené proruské vlády – k jejímuž svržení došlo nejen s „požehnáním“ ze strany Washingtonu, ale, jak to vypadá, i „s jeho pomocí“.
Tuto epizodu, stejně jako dřívější intervence týkající se Itálie, Francie a dalších demokratických zemí, je třeba mít na paměti, až příště političtí představitelé Spojených států nebo média veřejně vyjádří znepokojení nad ruskou intervenci do voleb v roce 2016 v USA, dodal autor materiálu na The National Interest.
(KPa, pz.cz, Foto: Shutterstock)