Je zima v téměř opuštěných chodbách Rady Evropy ve Štrasburku. Vytápění nejspíše neběží nebo jenom velmi málo. Souvisí to nějak s akutními finančními problémy této tradiční organizace? Není to jasné.
Rada Evropy byla založena již v roce 1948, je mezinárodní organizací spojující 47 zemí Evropy. Tato instituce dále zahrnuje šest pozorovatelských zemí: Vatikán, Kanadu, USA, Mexiko, Japonsko a Izrael. Jejím sídlem je Štrasburk.
Každý rok platí členské státy příspěvky. Do 1.března mělo 47 členských zemí zaplatit první třetinu svého ročního příspěvku roku 2018. A ukáže se, zda velký plátce Rusko letos opět nezaplatí.
Nejen proto, ale generální tajemník Rady Evropy Thorbjørn Jagland předvídá “bouři” v činnosti instituce. Od roku 1949 Rada Evropy plní důležitý úkol: Jeho orgány monitorují ochranu lidských práv v členských státech. Nejznámějším orgánem je Evropský soud pro lidská práva, který každoročně přijímá několik tisíc stížností. (Rada Evropy nemá s Evropskou unií nic společného).
Některé země však zpochybnily pravomoc tohoto soudu, uvedl Jagland v tiskové zprávě na parlamentním shromáždění v lednu, kde bylo 324 poslanců z členských států. Základní hodnoty Rady jsou ohroženy na mnoha místech.
A nyní Radě navíc hrozí, že se dostane do finanční krize kvůli konfliktu s Ruskem. Téměř 33 milionů euro by měla v letošním roce zaplatit Moskva, což je asi jedna desetina celkového rozpočtu Rady Evropy.
Rusko tak reaguje na rozhodnutí z roku 2014, kdy ruským poslancům od té doby není povoleno hlasovat. Tento krok byl zaveden v rámci sankcí vůči Rusku za připojení Krymu k Rusku.
„Rusko nikdy nepřerušilo dialog s Radou Evropy,“ řekl předseda ruského parlamentu (Duma) Vjačeslav Volodin, “ale proto, že se nepodílíme na rozhodování a nemáme tu možnost, tak si myslíme, že je správné neplatit poplatek.”
V ruském státním rozpočtu na rok 2018 se peníze pro Radu Evropy neustále objevují.
„Generální tajemník Rady Evropy Jagland je ve velmi obtížné situaci,“ řekl nedávno Leonid Sluckij, předseda státní komise pro mezinárodní vztahy Ruské federace,“protože peníze nejsou zaplacené, musí omezit řadu důležitých programů.”
Rada Evropy již dnes zachraňuje všechny programy – částečně proto, že Rusko zmrazilo své platby již v roce 2017. Ze správních kruhů se říká, že parlamentní dokumenty nebudou nadále distribuovány v tištěné podobě z nákladových důvodů. Tlumočníci na schůzích výborů jsou v omezeném počtu, pouze pro ty nejdůležitější jazyky. Znečištěné koberce na chodbách také svědčí o nedostatku peněz..
Leonid Sluckij uvedl jako podmínku, aby se otevřela peněženka Moskvy, změnu pravidel Evropské rady. Podle informací z parlamentních kruhů chce Rusko změnou zajistit, aby v budoucnu žádná národní delegace nemohla ztratit hlasovací práva. Někteří poslanci to považují za vydírání. Nicméně, v pozadí se nyní jedná o obnovení hlasovacích práv pro Rusko.
Frank Schwabe, člen německé SPD a člen Parlamentního shromáždění Rady Evropy k tomu řekl, že „Rada nesmí být a nebude vydírána.“ Na pomoc musí přispěchat ostatní země, aby pomohly s penězi. Také si ale nemyslí, že je správné trestat zemi odebráním hlasovacích práv.
Bez silného Ruska by Rada Evropy ztratila důležitou přidanou hodnotu ve srovnání s Evropskou unií. A ruští občané by již nemohli podávat žaloby k Evropskému soudu pro lidská práva. Rusko bylo v loňském roce na prvním místě ze souzených členských zemích.
Takže Moskva by mohla skutečně dosáhnout svých cílů – i přes hořké protesty z Ukrajiny. Jagland nedávno oznámil, že je ochoten dojít ke kompromisu: Rada Evropy jasně uvedla, že připojení Krymu bylo protiprávní. Ale Instituce ve Štrasburku však nesmí řešit tento problém.
Zvláště v době konfliktu by muselo být v Parlamentním shromáždění zastoupeno Rusko i Ukrajina. “Doufám, že z této situace budeme schopni najít cestu,” dodává Jangland.
(JRu, prvnizpravy.cz)
