Londýnská Metropolitní policie vydala nové směrnice definující „zločiny z nenávisti“, které spadají do její pravomoci. Jejich šíře opět vyvolala obavy z toho, že úřady překračují linii dělící vyšetřování zločinů od pronásledování lidí za to, co si myslí.
V pokynech se uvádí, že zločiny z nenávisti motivované „postižením, genderovou identitou, rasou, sexuální orientací, náboženstvím nebo jakoukoli jinou vnímanou odlišností“ nemusejí být fyzickými trestnými činy v tradičním smyslu, ale může jít i o „používání urážlivého jazyka týkajícího se toho, kým jste“, a to pronesená osobně nebo online.
Důkazů netřeba
Směrnice samozřejmě neuvádějí objektivní kritéria, podle nichž se určí, zda byl “zločin” motivován „předsudkem“. Jednoduše stačí, když ho tak „vnímá“ oběť, třetí osoba nebo policista. A policie? Výslovně uvádí, že „důkaz o prvku nenávisti není nezbytně nutný“.
Kromě jasných příkladů trestného jednání, jako je fyzický útok nebo podněcování k násilí, směrnice definují „verbální týrání“, „nadávání“ a vyvěšování obsahu „s úmyslem vyvolávat nenávist“ na internetu. To fakticky znamená, že jakýkoli výraz kritiky týkající se některé státem upřednostňované skupiny bude vykládán jako zločin z nenávisti a soudně trestán.
Dřívější verze dokumentu, která byla od té doby upravena, ale v archívu na internetu je stále dostupná, tato podezření jedině potvrzuje, neboť výslovně uvádí, že tyto normy znamenají, že jinak dovolené jednání se může stát trestným kvůli hodnotám, které vyjadřuje: „I když to, co pachatel udělal, nemusí být protizákonné, důvody, které k tomu měl, protizákonné jsou. To znamená, že je možné obvinit ho z trestného činu.
Toto je zločin?
Portál LifeSiteNews se nedávno jedním takovým případem zabýval. Žena v domácnosti, matka čtyř dětí Kellie-Jay Keen-Minshullová v únoru zjistila, že ji vyšetřuje policie kvůli sérii tweetů, v nichž kritizovala Susie Greenovou, ředitelku protransgenderové neziskovky Mermaids, za to, že svého syna odvezla do Thajska, kde mu byly ve věku 16 let odstraněny genitálie. Greenová Keen-Minshullovou udala na policii. Policie paní Keen-Minshullové řekla, že je testovacím případem pro její nové „lidskoprávní“ snahy. Policie ve dvou telefonátech přirovnala ransgenderové hnutí k boji za rasovou rovnoprávnost a sdělila jí, že může být zatčena, pokud se s nimi odmítne sejít ke třetímu výslechu, tentokrát již osobnímu.
List Christian Post píše, že případ v současné době čeká na projednání na státním zastupitelství a paní Keen-Minshullová dosud neví, zda bude obviněna z trestného činu. Ředitelka státního zastupitelství pro veřejné žaloby Alison Saundersová vloni vyzývala k proaktivnějšímu postupu proti „zločinům z nenávisti na internetu“ v rámci prevence „extrémních názorů“ na sexualitu a gender „hned u zdroje“.
Paní Keen-Minshullová prozatím vzdoruje. „V tomto boji nejde ani tak o to, jestli souhlasíte s mými názory na transgenderovou problematiku, jako o to, jestli souhlasíte s tím, že mám právo své názory zveřejňovat. Zda má vůbec právo nějaký názor formulovat. Teda zda mám právo na svobodu projevu,“ uvedla na blogu Hands Across the Aisle, britské skupiny stavící se proti transgenderové ideologii. „Nedám se přinutit k tomu, abych řekla, že muž je žena, nebo že sterilizace dětí je v pořádku, že pro děti, které nezapadají nebo bojují se svou identitou, jsou dobrým řešením blokátory puberty, hormony opačného pohlaví a následné celoživotní užívání léků.“
Křesťané na černé listině
V roce 2017 byli mezi šesti tisíci lidí, kteří podepsali petici za zákaz vstupu do země pro kazatele Franklina Grahama kvůli jeho předpokládaným „nenávistným projevům“ proti muslimům a homosexuálům, i členové britského parlamentu.
V červnu 2015 musela křesťanská charitativní organizace Core Issues Trust zaplatit londýnskému dopravnímu podniku sto tisíc liber na soudních nákladech poté, co skupina zastánců homosexuálů podala žalobu na odstranění inzerátů charity z londýnských autobusů.
Rovněž došlo k četným případům, kdy londýnská policie zatkla pouliční kazatele za to, že hlásali, že homosexuální aktivity jsou hříšné.
George Orwell se ve své antiutopii 1984 nemýlil. Je to tady. A dokonce v mnohem šílenějších podobách.
(JRu, protiproud.cz)
