Na problémy s německými úřady si stěžuje například syrský žadatel o azyl Jiwan Bozkurt, který přišel do Německa v době migrační krize v roce 2015. Tehdy podle svých slov utekl před válkou, v Sýrii ale nechal svou těhotnou ženu a dítě. Rodinu si následně chtěl přivést do Německa, to mu ale úřady nedovolily.
„Moje žena řekla, že se k nim musím vrátit,“ citují jeho slova německá média. Bozkurt se proto rozhodl, že do vlasti odcestuje dobrovolně. Jenže jeho syrský pas pro německé orgány představuje problém. Úředníci mají za to, že jeho pas mohl být vytvořen teroristickou skupinou Islámský stát, byl totiž vydán na území, které skupina ovládala.
Bozkurt tvrdí, že se pokusil tuto záležitost vyřešit předložením dokladů totožnosti Státní ústřední kriminální policii (LKA) v Sasku-Anhaltsku, kde v současné době žije. Kvůli byrokratickým zpožděním ale podle jeho slov stále nedostal rozhodnutí – a to navzdory tomu, že se s úředníky, kteří se věnují problematice přistěhovalectví sešel při 20 různých příležitostech. Podle LKA byly dokumenty zkontrolovány a zaslány zpět imigračním úředníkům, ale věc stále ještě nebyla zpracována.
Syřan ale není jediný, kdo si stěžuje. Amita Patelová z Indie vznesla proti německému byrokratickému systému podobné obvinění. Do Německa přišla se svou rodinou v roce 2010, Patelová v Lipsku porodila před pěti lety syna, ale úřady jí nedaly rodný list, protože ani ona, ani její manžel nemohli úřadům předložit své pasy.
Patelová dostala příkaz k opuštění Německa spolu s rodinou, jenže kvůli chybějícímu rodnému listu úřady stanovily, že jejich syn má nevyjasněnou identitu, a donutily dvojici, aby dokázala své indické občanství, aby mohla získala rodný list pro své dítě. To znamená, že německé velvyslanectví v Indii musí vynaložit 700 eur za zaplacení důvěryhodného právníka, který by měl zkontrolovat, zda jsou rodiče skutečně indickými občany, dodává server.
(megazine.cz, foto: Shutterstock)
