Je o tom přesvědčen antropolog Oregonské státní univerzity Cameron Smith. Tak velká skupina totiž podle něj bude disponovat dostatečně velkou genetickou a demografickou různorodostí, která kolonii poskytne nejlepší šanci na přežití během dlouhé cesty vesmírem, ale i po ní.
V minulosti byli odborníci názoru, že k založení osady na cizí planetě nebo v její blízkosti bude stačit několik stovek lidí. Smith si ale myslí, že je čas na jiný pohled. „Chci se k této otázce vrátit. Už uteklo docela dost času a nyní toho samozřejmě víme víc o genetice populace,“ říká.
Smithovy kalkulace, které spojují informace z teorie populační genetiky a počítačové modely, ukazují, že zakládající populaci by mělo tvořit 14.000 až 44.000 lidí. Za „bezpečný a dobře zvážený počet“ přitom vědec ve své studii označuje 40.000 jedinců. Z toho by mělo být 23.000 mužů a žen v reproduktivním věku.
„Tento počet zachová dobrý zdravotní stav po pět generací přes zvýšené příbuzenské křížení relativně malé skupiny lidí, přes sníženou genetickou různorodost, přes postupnou demografickou změnu a přes očekávanou vážnou populační katastrofu během pětigenerační vesmírné cesty,“ konstatuje Smith v časopisu Acta Astronautica.
„Téměř žádný přirozený druh obratlovců neklesá pod 7000 jedinců. Jsou pro to genetické důvody. A když populace pod tuto hranici klesnou, někdy přežijí, ale mnohdy se dostanou do takzvaného demografického víru vedoucího k vymření,“ tvrdí antropolog.
Možností je také poslat na cestu zmrazená vajíčka a spermie doprovázené omezeným počtem pečovatelů, připouští Smith, ale neuvažuje o tom vážně. „Dá se to udělat, ale natolik se to liší od zkušenosti lidí s životem ve společenství, že bych se tomu raději vyhnul,“ konstatuje. „Já bych se držel toho, s čím má lidstvo doposud zkušenosti a z čeho se může učit,“ dodává.
Kolonizace vesmíru přitom vůbec není nereálná. Uvažuje o ní například americká vesmírná společnost SpaceX majitele Elona Muska, která se netají ambiciozním plánem dostat lidstvo na Mars a postupně jej osídlit. Méně se ale hovoří o způsobu, jakým to chce provést.
Její současné rakety třídy Falcon 9 totiž nejsou tak vzdáleného letu schopny, a společnost je proto nucena vymyslet nové rakety, které k rudé planetě doletí. Na jedné takové pracuje už pět let a právě tato „kosmická archa“ by měla dostat na Mars první stovku kolonistů. Poslední informace ale ukazují, že se tam možná stane později, než se původně očekávalo.
Meziplanetární dopravní systém ITS (Interplanetary Transport System) je podle Elona Muska alfou a omegou vesmírného cestování. Raketu poprvé představil loni na 67. Mezinárodním astronautickém kongresu a zmínil se pouze o několika základních faktech.
Raketa bude tvořena vícenásobně použitelnou nosnou raketou o velikosti 122 metrů s průměrem 12 metrů a vesmírnou lodí, která bude tvořit její přední oddělitelnou část. Loď by měla být schopná přepravit na Mars až 100 lidí včetně nákladu potřebného ke kolonizaci.
SpaceX rovněž pracuje na nových výkonných motorech Raptor, které by podle Muska měly umožnit vesmírným lodím urazit cestu za Mars za tři měsíce, místo dosavadních šesti až devíti. ITS by měl být osazen 42 kusy těchto motorů. Ve vývoji je i obří palivová nádrž z uhlíkových vláken.
Celý systém dopravy dopravy bude logisticky velmi náročný. ITS nejprve dopraví na oběžnou dráhu vesmírnou loď a poté se vrátí na Zem. Následně znovu odstartuje s nákladním modulem, který loď čekající ve vesmíru dozásobí palivem. Ta bude poté moci odletět na Mars.
SpaceX chce na planetu létat každých 26 měsíců ve chvíli, kdy bude Mars v nejpříhodnějším postavení vůči Zemi. Podle Muska by první posádka mohla do vesmíru odletět už v roce 2024. Tím ale vše teprve začíná.
Musk považuje cestu na jinou planetu pouze za základ své vize. Jejím cílem je naopak soběstačné město na Marsu. Podle něj totiž jde o ideální a jedino z mála dostupných míst vhodných pro kolonizaci. Měsíc, na rozdíl od Marsu, nemá atmosféru.
První kolonizátoři před sebou budou mít řadu nesmírně náročných úkolů. Kromě stavby prvních obytných buněk a prvních skleníků pro pěstování rostlin započnou postupnou teraformaci planety, v rámci níž Mars zahřejí, změní složení jeho atmosféry a postupně jej tak přiblíží Zemi, alespoň vzhledově.
(megazinec.cz, foto: Shutterstock)