Nicméně, jak upozornil The National Interest, na rozdíl od Krymu, který byl ruským a žijí tam etničtí Rusové, na Golanských výšinách obyvatelé odmítli přijmout izraelské občanství.
Jedním z nejdůležitějších závěrů po summitu G7 je, že Trump vyzval k návratu Ruska do skupiny, jejíž členství bylo pozastaveno po připojení Krymu v roce 2014, uvedl National Interest. Podle publikace se po druhé světové válce násilné zabavení území umožnilo jen zřídka a často se naopak setkalo s ozbrojenou odpovědí, jako v případě Severní Koreje nebo irácké invaze do Kuvajtu. Nicméně, nejen Krym, ale i dobytá území Izraelem, zůstávají bez odpovědi, připomněl autor článku Paul Pillar.
V červnu 1967 Izrael zaútočil na Egypt a obsadil jeho území, stejně jako území Sýrie a Jordánska. Podle mírové smlouvy se egyptský poloostrov Sinaj vrátil Egyptu, ale západní břeh řeky Jordán a syrské Golanské výšiny si ponechal. Přičemž do roku 2000 prakticky dosáhl dohody o Golanských výšinách, ale pak se změnila politika Izraele a letos Benjamin Netanjahu řekl, že Golany vždy zůstanou izraelské.
Přesto se podle autora článku izraelské nároky na Golanské výšiny opírají o mnohem menší důvody, než Ruské ke Krymu. Krym byl přinejmenším součástí Ruska, dokud ho Chruščev nedal Ukrajině. Jen málo lidí přikládalo tomuto přesunu důležitost, protože obě republiky byly součástí SSSR. Většina lidí žijících na Krymu jsou etnickými Rusy a přistoupení k Rusku bylo tam přijato se souhlasem, poznamenal autor. Ale na rozdíl od Krymu si Izrael podmanil Golanské výšiny brutální silou, ačkoliv toto území nikdy nebylo součástí Izraele ani Palestiny. Před izraelskou kolonizací byla většina obyvatel syrskými Drůzy a mnoho z nich odmítlo přijmout izraelské občanství.
Možná, že Trumpův návrat Ruska k „Velké sedmičce” byl špatně zvážen, ale má stejný význam, jako když bylo Rusko poprvé přijato do této organizace. Rusko je důležitým hráčem jak v politické, tak v ekonomické oblasti. A ostatní členové „Sedmičky” by si měli zvyknout na tuto myšlenku, vzhledem k tomu, že není téměř žádná šance, že se Krym znovu stane součástí Ukrajiny, napsal NI.
Obnova skupiny G8 by neměla být uznáním příslušnosti Krymu nebo jakýmkoli způsobem souviset s postojem k územním sporům, uvedl novinář. Stejně jako Trumpova vláda musí přijmout to, že státy nemohou násilně obsadit další území, ať už je jakýkoli důvod. Otázka s Golanskými výšinami v tomto směru je podle autora článku mnohem jasnější, protože tam jde pouze o uznání nebo neuznání bez jakékoliv diplomacie.
Netanjahuova vláda, která se po přesunu amerického velvyslanectví do Jeruzaléma cítila sebejistá, naléhá, aby Washington uznal připojení Golanských výšin k Izraeli. A jeden republikánský kongresman již podal návrh v této věci. Vzhledem k nedávné historii s otázkou velvyslanectví by nebylo překvapující, kdyby se Trump nakonec k této otázce pokoušel vyjít vstříc požadavku izraelské vlády.
Trump odmítá představu světového řádu založeného na pravidlech. Takže vše bude záviset na tom, zda je a bude schopen uznat, že není v zájmu USA a světového míru a stability, že stát bude moci použít vojenskou sílu, aby obsadil cizí teritoria, uzavřel National Interest.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
