Nejen „populistické a rusofilní strany“ vyzývají k sbližování s Moskvou, ale dokonce i předseda Evropské komise, německá kancléřka a francouzský prezident. To vše bylo možné jen díky politice administrativy Donalda Trumpa, který se dívá na své spojence jako na „strategické a hospodářské konkurenty“.
Ještě před několika měsíci Vladimir Putin nemohl předvídat možnost překonání napětí mezi Ruskem a EU, které snižuje Donald Trump.
Až do nedávné doby byl Putin „vyvrhel“ v Evropě za „vojenskou intervenci na Ukrajině, na Krymu a v Sýrii, zasahování do evropských voleb, fakenews a otravy bývalého ruského špiona a jeho dcery ve Spojeném království.“ Nyní Putin získává podporu jako „důvěryhodný přítel a obchodního partnera v Evropě,“ zatímco Trump se dívá na své nejbližší spojence jako na ekonomické strategické rivaly.
Populistické, rusofilní strany se dostaly k moci v Řecku, Maďarsku, Itálii a Rakousku. Podle bývalého rakouského diplomata Stefana Leneho, rakouské sympatie vůči Rusku jsou založeny na základě dlouhé historie neutrality, ekonomických zájmů, pragmatismu a antiamerikanismu. Putin rozhodně chce ukončit izolaci Ruska. Podle ředitele moskevského Carnegieho střediska, Dmitrije Trenina, Putin se snaží zachovat jednotu Ruska a udělat z něj opět velmoc, ale to chce ekonomický úspěch, a k tomu Putin potřebuje evropské investice, trhy s energií a technologií.
Sbližování s Ruskem hledají nejen evropští „populisté“. Minulý týden předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval k ukončení „démonizace Ruska“. Koncem května navštívila Rusko německá kancléřka Angela Merkel ová a francouzský prezident Emmanuel Macron, aby prodiskutovali udržení iránské jaderné dohody. Macron si stěžoval na konferenci v Petrohradě na škodu, kterou způsobil Trump světovému obchodu. Merkelová také tvrdí, že Německo trpí kvůli rozhodnutí americkýho prezidenta. Například ohrožuje jednostrannými celními tarify dovoz automobilů, které jsou pro Berlín nepřijatelné. Kromě toho Trump nevylučuje zavedení dalších cel vůči společnostem zapojeným do výstavby plynovodu Nord Stream-2. Zároveň Merkelová a Macron poukázali na problémy, které brání vztahům s Moskvou, včetně války na Ukrajině a Sýrii.
Mnohé evropské vlády stále znepokojuje „ruské vměšování“ do jejich vnitřní politiky, počínaje šířením „nepravdivých informací“ v sociálních sítích a konče „podporou krajně pravicové opozice“. Současně si je Moskva vědoma skutečnosti, že Trump pro ni vytvořil „nečekané příležitosti
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
