Čínská média nešetří kritikou vůči Trumpově obchodní politice. Naposledy redaktor státního deníku Global Times tvrdil, že obchodní válka přivede USA k izolaci. Za touto tirádou stranického tisku se však mohou skrývat vážné obavy o stabilitu vlastní ekonomiky.
Anne Stevenson-Yangová pro Bloomberg píše, že celní válka proti Pekingu může v Číně spustit vlnu bankrotů. Americká administrativa usiluje o snížení deficitu běžných účtů ve stejné době, co Federální rezervní systém zvyšuje úrokové sazby. To již na sobě pocítila Čína, jejíž měna v polovině července oslabila o 5 % v porovnání s květnem.
Přestože se někteří analytici domnívají, že oslabování jüanu je promyšlenou čínskou odpovědí na americká cla, podle autorky vláda v Pekingu naopak usiluje o stabilní měnu. „Stabilní jüan je jedním z hlavních slibů čínského vedení svému lidu a měnový kurz je přísně kontrolován centrální bankou,“ píše analytička.
Čínští investoři věřili těmto slibům a domnívali se, že jüan bude pevný jako skála. Teď si ale nejsou natolik jistí, a v květnu proto začal odliv kapitálu ze země, což ještě více oslabilo kurz. Tento jev zpochybňuje ujišťování čínské vlády, že díky jejímu moudrému řízení hospodářství HDP země zaznamená stabilní růst i navzdory nepříznivé situaci ve světovém obchodě.
Místo toho na Šanghajské burze vidíme pokles akcií o 7 % za uplynulý měsíc na nejhorší hodnoty od září 2016. Korporátní dluhopisy zaznamenaly rekordní promeškané platby a výnosy z podřadných dluhopisů rostou. V některých městech ceny nemovitostí jdou strmě dolů.
„Tisk denně informuje o tom, že úřady nejsou schopny platit svým zaměstnancům nebo splnit své penzijní povinnosti,“ poznamenává autorka. Problém čínského hospodářství spočívá v tom, že dluh roste rychleji než hospodářství.
„Jinými slovy celá ekonomika připomíná Ponziho schéma,“ varuje.
Toto Ponziho hospodářství bylo udržitelé, dokud byl zajištěn příliv levných dolarů. Problémem je, že strukturální přebytky teď mizí a do ekonomiky proudí mnohem méně „horkých“ dolarů.
„Centrální banka kupuje dolary, které vstupují do země, a emituje jüany,“ vysvětluje autorka. „Pokud musí emitovat více, než vyžaduje objem vstupu měny, vzniká inflace a inflace svrhla většinu vlád od říše Ming až po Náměstí Nebeského klidu…“ varuje analytička.
Doposud se podle ní Číně dařilo udržovat situaci s nesplacenými úvěry díky přílivu kapitálu, který byl umožněn kvantitativním uvolňováním Federálního rezervního systému. Teď ale ve Spojených státech nejspíše nastává období restriktivní měnové politiky, která může přivést k prasknutí čínské dluhové bubliny.
To povede ke snížení podílu Číny na světovém hospodářství a snížením světové poptávky po surovinách. „Nikomu neprospěje, pokud se Čína zmenší a otočí se dovnitř. Trump by měl být opatrný v tom, co si přeje,“ uzavírá analytička.
(euportal.cz, foto: Shutterstock)
