K přetrvávajícímu politickému napětí se totiž přidalo i zklamání z nejnovějších makro čísel, což ve výsledku srazilo libru na nejslabší úroveň vůči americkému dolaru od září 2017, uvedl Dominik Rusenko, analytik ČSOB..
Ačkoli se britské premiérce Mayové prozatím daří ustát tlak euroskeptického křídla konzervativců, větší problémy jí paradoxně způsobuje rebelie z pro-evropské části její strany. Tu musela odrážet v úterním parlamentním hlasování, kdy se část poslanců snažila prosadit dodatek k zákonu o brexitu, který by v případě selhání jednání zajistil fungování celní unie. Třebaže Mayová toto klíčové hlasování těsně ustála, její pozice zůstává nadále vratká, ba co více, její plány měkčího brexitu v Bruselu stále jen těžko akceptovatelné.
Politickou nejistotu v minulých dnech navíc doplnila i slabá čísla za inflaci (v červnu zklamal i maloobchod), která poslala libru až pod hranici 1,30 GBP/USD. I když inflační tlaky zjevně nejsou tak silné, jak prognózuje centrální banka, vše nasvědčuje tomu, že za dva týdny přece jen dojde k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Pokračování utahování měnových podmínek totiž nahrává stále solidní růst mezd v tomto roce, který je pro centrální banku klíčový. A konečně také trhy větří další růst sazeb ze současných 50 bps již v srpnu, a to s více než 80% pravděpodobností.
Pokud by však měla politická nejistota okolo brexitu přetrvávat i v následujících měsících, centrální banka by mohla zvolit opatrnější přístup, tj. zvolnit tempo měnové restrikce. Nejistota ohledně dalšího vývoje je totiž obrovská, což koneckonců dala včera najevo i Evropská komise. Ta vyzvala členské státy, aby se začaly intenzivněji připravovat na odchod Británie z EU, přičemž nastiňuje dva hlavní scénáře – uzavření dohody a následné přechodné období, či neřízený brexit, kdy k žádné dohodě nedojde. Tak či onak, tou zřejmě jedinou jistotou nakonec zůstává, že brexit nebude mít žádného vítěze, ale pouze kupu poražených, dodal Dominik Rusinko.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
