„Synchronizovaná konjunktura ekonomiky totiž nikdy netrvá věčně. Ti, kteří mají rádi osmičková data, si mohou vzpomenout na dvacáté výročí krize v jihovýchodní Asii, která se šířila jak požár do dalších rozvíjejících se zemí, a samozřejmě na desáté výročí vypuknutí velké recese,“ napsala úvodem ekonomka Švihlíková.
Především problémy rozvíjejících se zemí obvykle signalizují větší změny ve světové ekonomice. „Stačí se podívat na Argentinu, na změnu finančních toků vzhledem k navyšování úrokových sazeb v USA, nebo na Spojené státy, kde nic dobrého nesignalizuje navyšování zpětného odkupu akcií,“ poukázala. O stále temnějších mračnech hovoří navíc i šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
Je nejvyšší čas podívat se realisticky na ekonomiku Česka a její odolnost vůči krizím. Podle ekonomky v Česku často převládá zcela mylný názor, že nás se tyto jevy netýkají, že se nám to tak nějak „vyhne“. „Nejenže nevyhne, ale nevýhodou malé země je, že nedokáže ovlivnit globální ekonomické dění,“ upozorňuje a dodáva, že proto bychom měli mít připravenou strategii posílení vnitřní odolnosti vůči šokům. „Bohužel, v této kategorii si vedeme docela bídně,“ dodala.
Řídící sféra hospodářské politiky má podle ekonomky mylný pocit, že „pořád bude dobře“, případně to doprovází fatalistické „nějak bylo, nějak bude“. „Jestliže je naše ekonomika z velké části „zahraniční“, může to vyvolat mylný dojem. Politické a sociální dopady takové politiky mohou být fatální,“ varuje Švihlíková.
Česká republika je bezesporu v pozici závislé ekonomiky, vidíme to na vlivu zahraničních firem u nás. A druhá slabost české ekonomiky je silná otevřenost. „Měřeno poměrem exportu k HDP patří, kromě třeba Singapuru, k nejvyšším na světě. Vývoz je navíc koncentrován do několika silných kategorií, v nichž převažují automobily a komponenty, na které má pifku Trump,“ připomněla Švihlíková s tím, že zapojení Česka do mezinárodní dělby práce má charakter nižší až střední přidané hodnoty. Vlastnická závislost omezuje i nutnou diverzifikaci.
Aby se zvýšila odolnost české ekonomiky vůči šokům, musí se změnit model české ekonomiky, míní Švihlíková. „Bohužel, periferní postavení Česka znamená, že ke změnám tohoto typu se obvykle přistupuje nikoliv pět minut před dvanáctou, ale spíš po ní,“ uvedla.
Česká republika proto potřebuje nutně posílit lokální sféru, která „drží“, i když se globální ekonomikou ženou hromy blesky. „Velká recese nám dala lekci. Ukázala, že jestli jsou nějaké struktury odolnější, pak jde typicky o družstva ukotvená v místní ekonomice,“ řekla ekonomka. Konstatuje to prý i významná zpráva z Evropského parlamentu, která navrhuje řadu doporučení, jak tuto složku posílit.
Švihlíková si je vědoma, že nelze kompletně přeměnit strukturu české ekonomiky, ale připomněla, že posílení tohoto odolného polštáře mělo podle ní získat politickou podporu už před lety. „Temná mračna, která vidí Lagardeová, prověří schopnost nové vlády. Doufejme, že nebude muset přijít další velká krize, abychom konečně začali měnit neudržitelnou pozici naší ekonomiky,“ uzavřela.
(parlamentnilisty.cz, foto: Shutterstock)
