„Washington nás nutí formulovat evropskou odpověď v souvislosti se sankční politikou. To se týká Evropy a Německa, pokud USA náhle nekoordinované a spíše nespecificky uvalují sankce proti Rusku, Číně, Turecku, a v budoucnu možná i vůči ostatním hlavním obchodním partnerům. Musíme na to reagovat,” zdůraznil ministr.
Poznamenal, že díky rychlé reakci Evropy na nové americké sankce vůči Íránu se podařilo vyhnout závažnější eskalaci. Podle Maase „to není málo, pokud si pomyslíte, co mohlo být alternativou: jaderné závody na Středním východě s nepředvídatelně ničivými důsledky”.
Nedávno Maas uvedl, že německé ministerstvo zahraničí znovu přehodnotí strategii zahraniční politiky Německa vůči Spojeným státům. Neboť se Spojené státy a Evropa už řadu let od sebe oddalují a společné zájmy a hodnoty postupně mizí.
Jako základ pro nový vztah s Washingtonem Maas navrhl přijmout myšlenku vyvážené spolupráce a hlavním cílem německé zahraniční politiky pak vytvoření silné a nezávislé Evropy.
Sankce USA
Od včerejšího dne platí sankce Washingtonu proti Rusku. Záminkou pro zavedení nových omezení byla obvinění proti Moskvě z údajného použití chemických zbraní v Salisbury.
Sankce předpokládají ukončení jakékoli pomoci Rusku ze Spojených států „s výjimkou naléhavé humanitární pomoci, potravin a dalších zemědělských produktů”. Ministerstvo zahraničí přestane vydávat licence ruským státním společnostem na vývoz zbraní a výrobky dvojího užití.
Rusku budou navíc od amerických institucí odepřeny „jakékoliv úvěrové, úvěrové záruky a další finanční podpora”.
Druhý, přísnější balíček těchto sankcí může vstoupit v platnost v listopadu, zákaz může ovlivnit půjčky ruským právnickým osobám, vývoz a dovoz zboží.
Ruský prezident Vladimir Putin označil novou vlnu sankcí za kontraproduktivní a bezvýznamnou. Zároveň vyjádřil naději, že si USA uvědomí selhání takové politiky a poté Washington přehodí kolej na spolupráci s Moskvou v normálním režimu.
(prvnizpravy.cz, foto: Shutterstock)
