Washington přijímá plány EU na vytvoření vlastní armády se znepokojením. Poukazuje na značné investice Bílého domu na ochranu Evropanů před Ruskem a dalšími nepřátelskými silami. Podle odborníka je skutečný důvod ve snaze Američanů neztratit vliv v Evropě.
Stálý představitel USA při EU Sundland uvedl: „Pravidelně ubezpečujeme typického voliče USA o tom, že naše země přes všechny svoje problémy posílá každoročně desítky miliard dolarů k ochraně Evropy před Ruskem a dalšími nepřátelskými silami, ač by tyto peníze mohly jít do ekonomiky USA.“ Podle jeho slov dnes dostává Amerika opačné signály. Někteří zastávají způsob rozhodovat menší konflikty samostatně a jiní připravují plány na vytvoření plnohodnotných ozbrojených sil a celoevropské zpravodajské společnosti.
Washington je znepokojen tím, jak chtějí Evropané nakládat s prostředky s ohledem na nezbytné financování NATO. Podle diplomata počítá Amerika, že bude EU vlastní obrannou autonomii zajišťovat „v plné shodě s NATO“.
Neexistuje společné chápání
Proti celoevropské armádě na NATO nezávislé byl po dlouhá desetiletí Londýn. Britská vláda šla vždy v linii Washingtonu a pokaždé vyhrožovala zablokováním pokusů o vytvoření na NATO nezávislé obranné struktury. Brexit uvolňuje možnost návratu k myšlence vojenské autonomie. Jenomže nyní vzala na sebe úlohu amerického služebníka Varšava. Polský ministr obrany poukazuje na existenci obranné struktury NATO: „NATO je systémem společné obrany, který je nutné upevňovat a rozvíjet. To je náš úkol.“ Avšak odborníci pochybují, že EU bude respektovat názor Polska. Na rozdíl od Británie je Polsko příjemcem finanční pomoci EU, nikoliv donátorem.
Loni v červnu přijal Brusel rozhodnutí o vytvoření celoevropské obranné fronty. Má se zato, že bude každoročně stát asi 5,5 miliard EUR. Šéfka evropské diplomacie Mogheriniová říká, že fond nebude zdvojovat funkci NATO, bude ji jen doplňovat. Jedná se o společnou obrannou přípravu a nákup vojenské techniky, důraz se klade na rozvoj evropského obranného průmyslu. Krom toho byla spuštěna Stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) v obraně. Do projektu vstoupilo 23 členů EU. Letos v listopadu se země dohodly na dalším prohloubení spolupráce a odsouhlasily 17 společných projektů v PESCO. Jedná se o nejnovější zbraně a vzdělávání vojáků.
Nejiniciativnějším zastáncem evropské armády je francouzský prezident. S jejím prosazováním začal hned po nastoupení do funkce. Začátkem listopadu řekl do rádia Evropa 1: „Musíme být Evropa, která si zajišťuje obranu samostatně, ne aby se zcela spoléhala na USA.“ Macronova slova zazněla v souvislosti s vyhlášením americké vlády o možném odstoupení z Dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (DRSMD). Podtrhl přitom, že právě tento krok americké vlády udeří na zájmy Evropy. Berlín iniciativu Paříže podpořil a podle Merkelové musejí evropské země pracovat na vybudování „skutečné evropské armády.“
Dne 20. listopadu schválili ministři obrany zemí EU projekt vytvoření společné zpravodajské školy (Joint EU Intelligence School, JEIS). Ta bude spolupracovat s Centrem excellence NATO a národními zpravodajskými službami zemí EU.
Přestože před tím Macron oznámil, že je obranná struktura EU nezbytná k obraně před Ruskem, Čínou a USA, dnes je ochotný vést dialog s Moskvou. Řekl to koncem srpna na každoročním setkání s francouzskými velvyslanci.
Rusko nemá proti novému nasměrování evropské obranné politiky námitky. Při poslední návštěvě Paříže uvedl Vladimir Putin, že „Evropa je silná ekonomická složka, pro kterou je naprosto přirozené snažit se o nezávislost v obraně a bezpečnosti.“ Dodal: „V tomto smyslu se naše postoje kryjí s francouzskými.“
Podle odborníků čeká EU ještě dlouhá cesta, především než bude mít vlastní obranné struktury. Dosud není mezi účastníky projektu jednotné chápání. V rozhovoru pro RT řekl jeden z expertů Akademie vojenských nauk Vladimir Prochvatilov: „Tento cíl lze dosáhnout až poté, kdy se sjednotí průmyslové obranné síly Itálie, Francie a Německa. Pro vytvoření jednotné armády musí být nejprve reálná materiálně-technická základna.“
Zlegalizovaná okupace Evropy
Plány EU Washington nemile překvapily. Trump je označil za „velice urážlivé“ a znova vyzval země EU, aby více přispívali do rozpočtu NATO. Evropskou iniciativu vidí jako důsledek nízkého politického postavení Macrona. Napsal: „Problém je v tom, že má Emanuel ve Francii nízkou popularitu (26 %) a nezaměstnanost je téměř desetiprocentní. Jednoduše se takto snažil změnit téma..“ Je zřejmé, že Washington nechce ztratit svůj vliv v Evropě.
V rozhovoru pro RT uvedl Prochvatilov: „Všichni výborně chápou, že hlavní cíl NATO je, bez ohledu na řeči amerických politiků, zlegalizovat okupaci Evropy, především Německa. Prohlašování americké strany není ničím jiným, než ukázkou nátlaku na EU. Washington se dost zřetelně snaží zatlačit Brusel na jeho místo.“
Dlouhé roky bylo postavení EU řízené Washingtonem výhodné. Přehodnocení situace ovlivňuje několik faktorů. Vinou Američanů se začal zvyšovat odstup USA od Evropy. Trump nehodlá partnerům ustupovat a trvá na doktríně „Amerika nade vše“. Ke zhoršení vztahů s Evropou přispěly výhrůžky Washingtonu o přijetí sankcí proti evropským společnostem za spolupráci s Íránem. Dnes je evropský byznys donucen rušit kontrakty s íránskými kontrahenty. Další výhrůžky Bílého domu zemím EU jsou kvůli výstavbě plynovodu Severní proud 2. To všechno vyvolává vážnou nevoli v EU.
Na zasedání Bundestagu dne 21. listopadu obrátila Merkelová pozornost k „těm, kteří si myslí, že mohou řešit všechny problémy sami a myslet jen na sebe, projevují jen čistý nacionalismus a ne patriotismus“. Bylo to zřejmě adresováno Bílému domu.
Podle ruského experta Voronova věnovala současná administrativa USA nemálo úsilí rozpadu euroatlantické jednoty. Objektivní rozpory přišly již dříve: Spojené státy začaly přenášet kvůli aktivitě Číny svoji pozornost na Pacifický region a Evropa své zájmy soustředila na své záležitosti. Mnoho sil v Evropě dnes chápe nutnost přechodu od euroatlantického modelu obrany k eurocentristickému, k prioritě evropských cílů a úkolů. Cíle a úkoly EU a USA se rozcházejí. Dnes vidí Evropané v NATO mnoho nedostatků. Vojenský blok se přeměnil v nepohyblivý byrokratický nástroj.
Voronov shrnul: „NATO není dokonalou vojenskou institucí, má mnoho problémů. Dobře to ukázaly nedávné vojenské manévry v Norsku Jednotný trojzubec. Připravovaly se dva roky a v praxi se ukázalo, že ani uniformy nejsou vhodné, technika není přizpůsobena terénu, ze tří velkých výsadkových lodí mohla jen jedna plnit své úkoly. Není nic divného v tom, že Evropané svoji obrannou politiku přehodnocují.“
(euportal.cz, foto: shutterstock)
