Orgány činné v trestním řízení, ministerstvo financí a další státní struktury projevují nespokojenost s hlavou státu. Zdá se, že „hluboký stát” vstoupil do otevřené války s prezidentem, poznamenal autor.
Konflikt mezi francouzským prezidentem Emmanuel Macronem a „žlutými vestami”, který je v centru pozornosti francouzských médií, není jedinou konfrontací, jíž se musí účastnit vůdce Páté republiky, uvedl novinář Yves Mamou na stránkách Le Figaro. Podle něj se většina těchto konfliktů odehrává ve vládě.
„Většina toho, co se v Americe nazývá „hlubokým státem”, zdá se vstoupila do otevřené nebo latentní války s prezidentem,” uvedl novinář.
Jedním z příkladů je konflikt mezi hlavou státu a silami práva a pořádku, který se objevil uprostřed případu „Bennale”. Jak deník připomíná, 18. července 2018 noviny Le Monde uvedly, že novináři „identifikovali” na videu, které zaregistrovalo bití protestujícího policistou, blízkým poradcem Emmanuela Macrona Alexandrem Bennalem. Tímto článkem začalo „skutečné politické zemětřesení”. Současně, jak autor konstatoval, je nepravděpodobné, že video, které ukazuje malý incident protestujícího a policie během období rozsáhlých stávek železničních pracovníků a studentů, přitahovalo pozornost samotných médií. Podle novináře za titulem „Le Monde identifikoval na videu …” stojí záměrná snaha někoho, kdo je u moci, „poškodit prezidenta”.
Podle autora se novináři, včetně vyšetřovatelů, zřídka „dostanou k pravdě sami o sobě” – obvykle se stávají nástroji v rukou politiků nebo ekonomů, kteří je záměrně poskytují pod záminkou „anonymních zdrojů”.
Jak Mamou připomněl, ihned po zahájení šetření tohoto případu se zástupci orgánů činných v trestním řízení, včetně samotného ministra vnitra, začali od Macrona distancovat a svědčit proti němu během slyšení v Národním shromáždění.
Důvody nespokojenosti policie s mici by měly být hledány v říjnu 2016, kdy vystoupily stovky policistů, kteří protestovali u nemocnice St. Louis, kde byl jeden z jejich kolegů hospitalizován po útoku „mladých lidí” (eufemismus používaný francouzskými médii k určení skupin mládeže imigrantského původu) za použití Molotovových koktejlů. Akce, která skončila pohybem asi pěti stovek ozbrojených policistů v autech se sirénami na Champs Elysées, dva kroky od ministerstva vnitra a Elyséského paláce, vyvolala paniku na francouzském ministerstvu vnitra.
Nedávno, aby se uklidnil neutichávající hněv policie, vláda nabídla příplatek orgánům činným v trestním řízení 300 eur, ale policisté, kteří požadovali náhradu za desítky tisíc hodin nadčasů, toto opatření neocenili. 19. prosince se zástupci veřejného pořádku, nespokojeni s finanční situací, dostali na náměstí, okupovaném zástupci hnutí „žlutých vest”. Nicméně místo toho, aby se protestující vzdali, se policie připojila k protestu. Jak zdůraznil autor článku, neshody o odměňování mezi úřady a policejními svazy byly vypořádány okamžitě tentýž den.
Kromě konfliktu s orgány činnými v trestním řízení musel prezident čelit odporu ministerstva financí. 10. prosince vystoupil Emmanuel Macron s projevem v televizi k francouzskému lidu, během něhož navrhl řadu finančních opatření k řešení krize „žlutých vest”, včetně zrušení sociální daní důchodců a zvýšení minimální mzdy o 100 eur.
Dne 18. prosince společnost L’Opinion zjistila, že tato opatření byla navržena prezidentem bez předchozí konzultace s ministerstvem financí. „Nežádal o stanovisko ani pana Darmanena (ministra veřejných financí), ani pana Le Mera (ministr financí), ani paní Luazo (ministryní odpovědnou za evropské záležitosti), protože nemohli nic dělat,“přiznal jeden z blízkých prezidenta. „V odpovědi jsme mu řekli: “Nevíme, jak to udělat.”
Jak novinář uvedl, od tohoto okamžiku ministerstvo financí a vláda nepřestávají projevovat vzájemnou nelibost. Orgány obviňují finančníky z toho, že se postavili proti prezidentovým politikám zaměřeným na zlepšení kupní síly Francouzů, a také přijetí „technokratických rozhodnutí”, která jsou vzdálena od skutečného života lidí.
Uvnitř policie, která vyhrožuje odloučením se od státu a finančníků, mají v úmyslu uložit svá pravidla vůči politice jednoho z nich (prezident je bývalý finanční inspektor), se kapitál důvěry v Emmanuela Macrona denně odpařuje, poukázal Mámou. Distancují se od něj stále více manažeři podniků, 65% z nich dnes vyhlašuje podporu hnutí „žlutých vest”. 18. prosince řada generálů v důchodu obvinila prezidenta ze „zrady” za podepsání Světového paktu OSN o migraci vyhlašující právo na přistěhovalectví za nezcizitelné lidské právo.
„Izolace Emmanuela Macrona je pravděpodobně známkou nejničivější krize v dějinách režimu Páté republiky,” uzavřel autor.
(prvnizpravy.cz, foto: archiv)
