Japonsko pod zástěrkou obrany vůči KLDR opět buduje vojenskou moc

Dlouholetý pacifista, Japonsko, se rozhodlo zvýšit své vojenské výdaje a efektivně se začalo zabývat modernizací armády. Předseda vlády Šinzó Abe se dlouho pokoušel změnit Japonsko z pacifisty na to, co nazývá “normální zemí”, ale až rakety Severní Koreje a agresivita Číny v Pacifiku urychlily tuto volbu.  Výdaje na obranu dramaticky vzrostly, stejně tak jako plánování modernizace armády. Nárůst výdajů také  reaguje na tlak od svého velkého spojence, Spojených států, který chce, aby Japonsko koupilo další vojenské vybavení  od USA.

Dokonce i teď, sedmdesát dva let poté, co Douglas MacArthur donutil poražené Japonsko podepsat  japonskou ústavu, dokument stále omezuje prostor země pro manévrování. Výdaje nesmí překročit 1,0 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Ačkoli chytré účetnictví umožňuje rozvíjet prostor, toto pravidlo nicméně ukládá přísné omezení zejména vedle Číny a Spojených států, z nichž každá utrácí více než 3,0 procenta svých mnohem větších HDP na obranu. Vzhledem k tomu, že ústava pouze zdůrazňuje obranu, přirozeně zpochybňuje jakoukoli přípravu na zásah mimo Japonsko, a přinejmenším záměr ministerstva obrany postavit dvě letadlové lodě a případně umístit japonské pozemní síly mimo zemi. Ústava rovněž zakazuje vstup  Japonska do vzájemné obranné smlouvy. Navzdory japonskému dlouhodobému spojenectví se Spojenými státy nemůže Japonsko pomoci, pokud by například byla napadena americká základna v Asii. Předseda vlády Abe usiloval o změnu ústavy a získal ústupky, ale zůstávají další omezení.

Podle dokumentů zveřejněných v září požaduje Ministerstvo obrany celkové výdaje na obranu ve výši 5,3 bilionu jenů (48 miliard dolarů), což je o 7,2% více než v roce 2018 rozpočtovaných prostředků. Takový skok by byl pozoruhodný v každé zemi, ale především v Japonsku, kde dosud výdaje na obranu rostly o zlomek procenta ročně. Pětileté plány by podporovaly tuto zvýšenou míru výdajů. Ještě zajímavější je navrhované rozdělení těchto prostředků. Zde každý bod odráží různé tlaky na Japonsko.

 

Hrozba Severní Koreje je pravděpodobně v rozpočtu nejviditelnější. Rozpočtový dokument zdůrazňuje “odrazující účinek”, který bezpochyby spočívá v rozhodnutí modernizovat schopnost elektronických přístrojů stávajících japonských stíhacích letounů F-15 a koupit šest stíhaček F-35A od společnosti Lockheed Martin. Nové plány vyžadují nákupy 147 nových stíhaček v příštích letech, což je značně nad původním plánem na nákup čtyřiceti dvou. Tlak z USA je také zřetelně patrný v tomto rozhodnutí, neboť vylučuje nákup domácího stíhacího letounu F-2.

 

Podle slov jednoho japonského bezpečnostního analytika Masahira Matsumuru je “japonský obranný průmysl obětován kvůli politickému cíli zachování dobrých vztahů mezi Japonskem a USA.” Méně kontroverzní, ale také jasně zaměřené na severokorejskou hrozbu, chce Japonsko zdokonalit svou schopnost včasného varování ve vzdušném prostoru a vynaložit téměř 300 miliard jenů (2,7 miliardy dolarů) na nasazení dvou pozemních raketových obranných systémů Aegis (“Aegis Ashore”) a dalších amerických raketových protiletadlových systémů.

Opatření proti Číně, především na moři, to je  delší seznam. Samozřejmě, upgrade F-15 a nové F-35s jsou něco, co je odpovědí  Číně. Důraznější jsou plány na získání RQ-40 Global Hawk dronů pro dálkové lety,   financování výzkumu na vybudování podmořského bezpilotního sledovacího zařízení na dlouhé vzdálenosti , posílení námořní pěchoty. Plány rovněž vyzývají k výstavbě nové ponorky, která by se měla podle dokumentů zaměřit na “obranu” . Japonsko také plánuje výstavbu dvou nových víceúčelových, kompaktních torpédoborců, které mohou být také nosiči min. Počet lodí eskortní flotily se má zvýšit na 54 plavidel.

Kontroverznější z ústavního hlediska jsou další snahy, které by  umožnily armádě zvyšovat podíl na moci
a zavázaly Japonsko k pomoci jeho spojencům. Ministerstvo obrany se snaží získat tanker na podporu námořnictva na moři, to je jasné prohlášení, že japonská námořní síla překročila obranu pobřeží.

Ministerstvo také chce pořídit dvě nová letadla C-2 a šest dalších vrtulníků UH-X, které jsou speciálně zaměřené na rychlé nasazení. Také v rozpočtu jsou finance na školení na přípravu japonských pozemních sil pro vzdálené nasazení. Ministerstvo se také snaží v příštích několika letech obnovit eskortní  vrtulníky. V některých interpretacích to jednoznačně porušuje pouhý princip sebeobrany zakotvené v japonské ústavě, ačkoli předseda vlády a ministerstvo obrany formulovaly požadavky v obranných termínech. V případě, že by to mohlo být dalším porušením ústavy, ministerstvo požádalo o ústupky, které by umožnily větší integraci japonského velení, při kontrole a plánování se spojenci, se Spojenými státy, samozřejmě, ale také s  Indií, Austrálií a ASEANem.

Kromě těchto zjevných protiopatření vůči Severní Koreji a Číně MO také zdůraznilo potřebu modernizace. Vyčlenilo finanční prostředky na to, aby stanovilo, co by ve Spojených státech armáda mohla získat k obraně počítačů a vojenské využití umělé inteligence (AI). Ve stejném duchu má ministerstvo vyčleněné rozvojové prostředky na případné zavedení ochrany  japonských satelitů, včetně optického teleskopu. Dále vyčlenilo nevýznamnou částku ve výši 2,7 miliardy jenů (24 milionů dolarů), aby mohlo se Spojenými státy spolupracovat na tom, co se nazývá “mezinárodní povědomí o hlubokém vesmíru”.

Dokonce i když ne všechny jeny se dostanou na určené místo, je zřejmé, že Japonsko začne měnit bezpečnostní rovnici v západním Pacifiku a to v ne příliš vzdálené budoucnosti. Pokud se Abemu podaří změnit ústavu podle plánu, změny se bezpochyby urychlí.

(prvnizpravy.cz, foto: Pixabay)

Přejít nahoru