Důkazy ukazují, že Massachussetský institut technologie vyvinul lék proti Ebole již v roce 2011.
Důležítého průlomu a neuvěřitelně slibných výsledků v léčbě skutečně veškerých lidem známých virových infekcí dosáhl Massachussettský institut technologie (pozn. Orgonet: MIT, je to nejprestižnější americký technologický institut). Avšak běžná média do nás raději halasně perou hrůzu a strach, a odnedávna i vyhrožování stanným právem, pokud by došlo k rozšíření virových hrozeb jako jsou H1N1 a Ebola.
Vědci z Lincolnovy laboratoře institutu objevili metodu, jak zničit viry ničící infikované buňky a přitom nepoškodit zdravé buňky – podobně jako fungují antivirální živiny. Šokující je však toto: tento objev byl učiněn v roce 2011, tedy tři roky před současným vypuknutím Eboly, ale nebyla mu věnována ani nejmenší mediální pozornost.
Průlomová studie o této terapeutické novince byla publikována v časopise PLOS ONE a vysvětluje se v ní, že antivirálních léků existuje málo a mnohé z nich jsou z velké části neúčinné. Neexistuje například ani schůdná léčba běžného nachlazení, a novější nemoci jako SARS jsou pokládány zdravotnickými autoritami za v podstatě neléčitelné.
Todd Rider, vědecký pracovník z Lincolnovy laboratoře pro chemické, biologické a nanotechnologické výzkumy a vynálezce této metody řekl v časopise MIT News, že teoreticky by tato metoda měla fungovat proti všem virům.
Oligomerizéry DRACO
Co je to tedy za tajemný technologický objev? Ve studii je tato látka označena jako DRACO, což je zkratka pro Double-stranded RNA Activated Caspase Oligomerizers. V podstatě jde o látku, která vyvolává apoptózu, čili buněčnou smrt, v buňkách obsahujících virovou RNA (kyselinu ribonukleovou) s dvojitým vláknem (dsRNA). Tuto látku produkují viry v buňkách za účelem replikace.
Lidské buňky jsou přirozeně naprogramovány, aby vytvářely speciální proteiny ničící dsRNA, ale viry dokáží mutovat a překonat tuto ochranu. A zde nastupují DRACO oligomerizéry, které přidávají buňce svůj protein, čímž vzniká směs, která vyvolá v infikovaných buňkách apoptózu. Tento kombinovaný přístup je efektivní nejen proti všem testovaným virům, ale vylučuje i možnost virové rezistence.
„Viry si dokáže velmi dobře vyvinout rezistenci proti věcem, které na nich zkoušíme,“ řekla Karla Kirkegaard, profesorka mikrobiologie a imunologie na Univerzitě Stanford k tomuto objevu. „Ale v tomto případě je těžké si představit, jak by mohly překonat tuto látku a vytvořit rezistenci.“
Oligomerizéry DRACO nepoškozují zdravé buňky
Nejlepší na technologii DRACO je, že nechává na pokoji neinfikované buňky, což se nedá říci o celé řadě současných farmak běžných na trhu, včetně chemoterapeutických drog, které zabíjejí vše, co jim přijde do cesty. Testy byly provedeny jak in vitro (ve zkumavce), tak in vivo (na živých organismech) a ukazují, že DRACO jsou schopny zabít virus chřipky H1N1, aniž způsobí jakoukoli škodu organismu.
Obrázek: účinnost DRACO na rhinovirus (rýma) a virus dengue (krvácivá horečka podobně jako ebola)
„Oligomerizéry DRACO by měly být účinné proti klinickým virům (HIV, hepatitida) i prioritním virům na seznamu Amerického institutu pro infekční nemoci (NIAID) vyskytujícím se přirozeně (ptačí a prasečí chřipka) i v důsledku bioterorismu (Ebola), a to díky širokospektrální citlivosti v oblasti detekce dvouvláknové RNA i v oblasti vyvolání silné apoptotické aktitivity, a vzhledem k novému přímému spojení mezi oběma těmito oblastmi, s čímž se viry dosud nesetkaly,“ píší autoři ve studii.
„Dokázali jsme, že DRACO jsou účinné proti virum s DNA, s dvojvláknouvou RNA, s jednovláknovou RNA v pozitivním směru i v negativním směru, proti opouzdřeným a neopouzdřeným virům, proti virům replikujícím se v cytoplasmě i v jádru, proti lidským virům, netopýřím virům a virům hlodavců, i virům užívajícím různé buňkové receptory.“
To jasně dokazuje široké spektrum účinnosti, nedosahované žádnými současnými léky na trhu, a přesto se metodě DRACO nedostalo téměř žádné mediální pozornosti. I když vyžaduje zřejmě ještě mnohem rozsáhlejší testování, aby byla zaručena bezpečnost, zdá se, že bude schopna zastoupit vakcíny, což je zatím jediný typ zásahu, o nějž mají v tuto chvíli zájem zdravotnické autority.
(zdroj: orgonet.blogspot.com, foto: Pixabay)
