Do 29. března 2019 – plánovaný odchod Velké Británie z EU – zbývají necelé dva týdny. Všechny regulérní rozvrhy jsou však již prošlé. 14. března britská poslanecká sněmovna pověřila vládu požádat Evropskou unii, aby odložila odchod Británie z 29. března na pozdější datum.
Předtím ovšem nejprve poslanecká sněmovna podruhé nechválila návrh dohody o vystoupení z EU, a poté hlasovala pro pozměňovací návrh zakazující Británii opustit EU bez dohody. Premiérka Theresa Mayová zamýšlí tento týden zopakovat již potřetí hlasování nad stávající dohodou o vystoupení z EU. Což je očividně odsouzeno k dalšímu neúspěchu.
Smrtelné objetí
Z „opozice Jejího Veličenstva“ navrhuje vůdce labouristů Jeremy Corbin pokračovat v jednáních s EU s cílem dosáhnout další dohody – méně „Brexitu“ a více užších vztahů mezi Británií a EU. Na druhé straně je hlavní vyjednavač EU Michel Barnier připraven pokračovat v jednáních i v podmínkách, kdy dohodu schválenou britskou vládou odmítá parlament. Odložení Brexitu však bude možné pouze tehdy, pokud s tím bude souhlasit všech 27 členských států EU.
Pokud jde o návrh na nové referendum o Brexitu, poslanci ho 14. března většinou hlasů rovněž odmítli. Možnost nového referenda o Brexitu zatím není zvažována ani ve vládě, ani v parlamentu. A o případném konání nových voleb do Evropského parlamentu – které by musely proběhnout, pokud by byl Brexit odložen třeba do června – premiérka Mayová zarytě mlčí.
Už to vypadá tak, že Brexit se odloží o rok nebo dokonce o dva. Je zjevné, že hlavním mechanismem zpomalení či znemožnění odchodu Velké Británie z EU se stal právě britský parlament, který měl rozhodnutí lidového hlasování prakticky provést.
To nejlepší pro Británii
Zde je třeba připomenout, že nutnost nechat schválit dohodu o Brexitu britským parlamentem navrhlo svého času britské občanské hnutí Best for Britain („Nejlepší pro Británii“), které se stavělo proti vystoupení Británie z Evropské unie. Best for Britain tehdy hodně bojovalo a nakonec prosadilo tuto normu vyžadující parlamentní hlasování o podmínkách Brexitu dohodnutých mezi britskou vládou a EU.
Návrh Best for Britain byl britskými zákonodárci přijat na podzim roku 2017 a stanovil tak rozhodující úlohu parlamentu ve věci přijetí konečné dohody britské vlády s Evropskou unií. Nyní uzrál hlavní výsledek tohoto rozhodnutí: vzhledem ke složité konfiguraci postojů ve vládnoucí straně a v opozici vůči Brexitu se podařilo proces vystoupení z EU zcela ochromit.
A teď to hlavní: hnutí Best for Britain bylo zaregistrováno v dubnu 2017 v předvečer předčasných všeobecných voleb ve Velké Británii. Skupina byla založena jistou „podnikatelkou“ Ginou Millerovou. Ta prohlásila, že Best for Britain „se postavilo za svobodu projevu, za demokracii a za právo bojovat proti katastrofálnímu odchodu Velké Británie z EU.“
Rychlé prachy George Sorose
Ani ne za rok v únoru 2018 začala britská média rozhlašovat, že za Best for Britain stojí peníze amerického finančníka George Sorose. Nejprve BuzzFeed zveřejnil, že Sorosova nadace Open Society Foundation poskytla hnutí 100.000 liber. V reakci na to Soros demonstrativně převedl této skupině dalších 400.000 liber. Britská média položila rétorickou otázku: Snaží se Soros zablokovat Brexit? Vlivné noviny Daily Telegraph daly svému článku na toto téma následující název: „George Soros – muž, který „nalomil Bank of England“, podporuje tajné spiknutí za účelem zamezit Brexitu“.
Soros sám v červnu 2018 veřejně přiznal, že se nesnaží jen „zablokovat“ Brexit, ale úplně ho zrušit. Svému vměšování do britských věcí dal Soros publicitu s jemu vlastním mezinárodním rozmachem. Ve svém pařížském mozkovém centru nazvaném Evropská rada pro zahraniční vztahy uspořádal v červnu 2016 vystoupení, v němž načasoval na začátek kampaně Best for Britain za druhé referendum o Brexitu, které by anulovalo výsledky prvního. Prohlásil, že rychlé provedení nového referenda by mohlo zachránit Británii před „obrovskou újmou“.
Vychytralý filantrop
Soros jako „vždy“ koná ze zdánlivě blahodárných pohnutek. Zachraňuje a pomáhá, pomáhá a zachraňuje – svými krvavými penězi. Nástroji jsou struktury jeho nadací pro otevřenou společnost a různé takzvané neziskovky.
Soros navrhl zformovat názor voličů v Británii v souladu s „revolučními časy“. Tím ukázal na zranitelnou stránku Brexitu. Vyhlídka na dlouhý a komplikovaný rozvod mezi Británií a Bruselem umožňuje využít toto období a “uvláčet” britskou veřejnost k pocitu, že členství v EU je lepší než “chaos” – který Soros naplánoval a způsobil. K tomu miliardář řekl zcela jasně:
„Ekonomické argumenty, proč zůstat členem EU, zůstávají silné, ale bude to vyžadovat čas, než lidé pochopí.“
Zároveň vyzval EU, aby se „transformovala na spolek, k němuž by se takové země, jako je Velká Británie chtěly dobrovolně připojit “. Podobný druh návrhů je klasickým příkladem Sorosovy sebeprojekce. Pokud jeho konkrétní plán vypadá idealisticky, pak je to jen proto, aby zapůsobil na veřejnost domněle kreativním řešením. To v praxi slouží jako krytí, jako „kouřová clona“ pro skutečné záměry a skutky stimulující celý proces do Sorosem požadovaného výsledku.
Jak podlomit Brexit
Soros stanovil tři strategické úkoly pro jím financované hnutí za účelem odvrácení Brexitu:
přesvědčit „měkké“ (tj. váhavé) zastánce Brexitu, aby přehodnotili svůj postoj;
mobilizovat „tvrdé“ odpůrce Brexitu k činům;
dostat labouristickou stranu na pozice odpůrců Brexitu a využit k tomu vliv odborů.
Britské sdělovací prostředky již na podzim roku 2018 potvrdily, že Soros utratil 5,6 milionu liber na aktivity britských proevropských aktivistů usilujících o zablokováním Brexitu. Zástupkyně hnutí Best for Britain v této souvislosti sdělila vydavatelství Sun: „Nikdy jsme neskrývali naše poslání. Naším cílem je zastavit demokratickou cestou Brexit.“
Ze zveřejněných dokumentů deníkem Daily Mail vyplynulo, že skupina Best for Britain bude napadat jakoukoli dohodu Theresy Mayové s EU. Projekcí této opozice bylo nedávné zamítavé hlasováním v britském parlamentu o vládní dohodě s EU. Cílem je dovést právní proces Brexitu do slepé uličky, a poté prosadit nové referendum na rozseknutí „gordického uzlu“.
V roce 2016 hlasovala Velká Británie v referendu pro odchod z Evropské unie s výsledkem 52% proti 48%. Nyní “objednané” průzkumy veřejného mínění dokazují, že země je v této otázce stále sice stále rozdělena víceméně na polovinu, ale nové referendum by mohlo dopadnout opačně: 52% proti 48% za setrvání Velké Británie v EU. Přesně totéž tyto průzkumy tvrdily před referendem 2016. Sorosovy miliony by se však tentokrát měly stát oním závažím, které skutečně vychýlí jazýček vah v neprospěch Brexitu.
Sorosovi odpůrci
Sorosovy akce již loni způsobily výbuch rozhořčení britských politiků stojících na straně Brexitu. Připomínají, že George Soros je onen zlosyn, který svými umělými spekulacemi v roce 1992 připravil Británii o miliardy a těžce poškodil měnu. Za tyto peníze nyní organizuje další tragédii – konec britské demokracie.
Bývalý lídr euroskeptické strany UKIP Nigel Farage dospěl k závěru, že je nutné prozkoumat vliv miliardáře George Sorose na politiku v západním světě. Konzervativní poslankyně Nadine Dorrisová konstatovala, že „Soros chce svými špinavými penězi svrhnout premiérku Mayovou“. Lord Lamont řekl, že „Sorosova nadace je zvrácená a existuje jen proto, aby podkopala britskou demokracii jako takovou.“
Bývalý lídr britské Konzervativní strany Iain Duncan Smithdokonce požadoval, aby Soros vrátil do státní pokladny peníze vynaložené na financování nevládních organizací usilujících o podkopání Brexitu. I levicový Guardian napsal: „Z hlediska zachování demokracie jsou možnosti tohoto mimořádně bohatého člověka ovlivňovat veřejné záležitosti katastrofální.“
Sorosovi příznivci
Je tu však i druhá strana. V prosinci 2018 propůjčily Financial Times Sorosovi titul „Osobnost roku“ za jeho roli „vlajkonoše liberální demokracie a otevřené společnosti“.
O měsíc později, v polovině ledna 2019, začali podle dřívějšího obchodního Sorosova stylu přední britští finanční magnáti Crispin Odey a Peter Hargreaves spekulovat na globálních finančních trzích a hrát na zvýšení kurzu libry. Oba již věděli, že Brexit se v určeném čase neuskuteční. Skoro nelze nalézt v EU místo, kde by se Soros v posledních dvou desetiletích neobjevil se svou účinnou “politickou filantropií“. Nyní je jeho hlavním stanem k rozbití demokracie – anulováním výsledků lidového hlasování, které nedopadlo, jak si globalisté přáli – Velká Británie.
Poměrně přesně to vyjádřil Donald Trump, prezident země, jejíž občanství Soros má:
„Nemyslím si, že by bylo vhodné další hlasování, protože by to bylo velmi nespravedlivé vůči lidem, kteří vyhráli.“
Ví, co říká. Dalším cílem Sorosových “temných miliard” bude bezpochyby právě on.
(zdroj: protiproud.cz, foto: archiv)
