„Z šestnáctileté Grety Thurnbergové je už nějakou dobu globální celebrita. Švédská školačka objíždí kongresy a mluví k vlivným politikům, přitom pokračuje v aktivitě, která ji proslavila – v tzv. studentské stávce za klima. Ke stávkování inspirovala statisíce vrstevníků po celém světě. Ale co s těmi, kteří se přidat nechtějí? V Gretině rodném Švédsku můžou mít problém,“ shrnuje v úvodu svého komentáře redaktor Jan Palička.
„Ještě před rokem ji nikdo neznal. Teprve nedávno oslavila šestnáctiny, a už je celosvětově známou osobností, nejspíš nejvlivnější ze své generace,“ píše o Gretě Thurnbergové Palička a dodává, že se zapsala do povědomí tím, že „v pátky přestala chodit do školy a namísto toho protestovala před budovou parlamentu za důslednější ochranu klimatu“.
Palička následně dodává, že ony stávky za ochranu klimatu mohou být pro mnoho studentů záminkou, proč nemusejí v pátek chodit na výuku, ale že se najdou zcela jistě i tací, kteří jdou stávkovat primárně kvůli ochraně klimatu. „Jedno je ale jisté: stejně tak jako žáci mají právo se akce zúčastnit, měli by mít právo účast odmítnout. Ať si každý rozhodne sám, a to bez jakéhokoli stigmatu. Bohužel realita je odlišná,“ poukazuje Palička na určitou nedobrovolnost studentů připojit se do stávky.
Palička poukázal i na varovný příběh studentky z Gretina rodného Švédska: „Jen řekla, že si nemyslí, že stávka je vhodným způsobem boje s klimatickými změnami a že raději zůstane ve škole. Za to se jí dostalo šikany ze strany spolužáků i učitelky. Ta ji údajně před celou třídou označila za ‚klimatickou popíračku‘ a říkala jí, aby si podobná rozhodnutí do budoucna hodně dobře rozmyslela.“ O příběhu dívky informoval švédský server Det Goda Samhället.
Když se prý dívčina matka proti jednání učitelky a spolužáků, které její dceru traumatizovalo, ohradila, vedení školy se kantorky zastalo a naopak obvinilo matku ze závadného chování a špatné výchovy, kvůli níž prý dcera nemá „vstřícný přístup k pozitivním aktivitám“.
„Boj za záchranu životního prostředí a jeho ochranu si dnes pro sebe usurpují aktivistické skupiny, které se často neštítí ničeho a účel pro ně světí prostředky. Namísto hledání co nejširšího celospolečenského konsenzu jsme svědky nálepkování a rozdělování lidí na ty, kteří jsou ‚s námi‘ na té správné straně, a ty, kteří jsou proti. A jejich postoj pak aktivisté automaticky svévolně vykládají jako touhu po zkáze planety,“ myslí si s narážkou na příběh švédské dívky Palička.
A pro podpoření svého tvrzení se Palička rozhodl zmínit i o rozhodnutí levicového deníku Guardian, který, jak Palička poukazuje, došel k přesvědčení, že kdo má na problematiku jiný názor než ideologicky prověření aktivisté, ten by měl být nazýván „popíračem“, stejně jako třeba ten, kdo zpochybňuje holokaust.
Dále Palička píše, že o tom, že téma ochrany životního prostředí by pro jejich radikálnost nemělo být ponecháno environmentalistům, píše i někdejší místopředseda britských Zelených Mallen Baker. A závěrem Palička dodává: „Možná by skutečně bylo nejlepší nezneužívat ekologická témata pro vedení své moderní verze třídního boje a pokusit se s těmi, kterými aktivisté dnes opovrhují, dohodnout na společném nejlepším možném řešení. A úplně nejlepší by bylo vést tento třídní boj mimo školní lavice. A když už se ho dopustí učitelka, nemělo by se jí dostat uznání, ale vyhazovu.“
(zdroj: parlamentnilisty.cz, foto: Pixabay)
