V naší společnosti založené na pravidelném cyklu voleb, demokracii a mediokracii dochází k stavu, kdy politici usilující o zvolení se musí přizpůsobovat tomu co většinu občanů zajímá a ne co je zájmem celé společnosti. Ne vždy to co občany zajímá dnes je dobré pro budoucnost, přesněji, pokud začne populace žít heslem „po nás potopa“, „užívat dnes a nemyslet na zítřek“, tak se dnes obětuje budoucnost příštích generací.
Díky této politice uspokojování aktuálních tužeb občanů na úkor budoucích generací jsme se dostali do dnešního stavu. Jsme v situaci, kdy populaci již za pár let čekají dramatické změny a my jsme na konci období, kdy se ještě dá omezit negativní dopad těchto změn. Jenže naše společnost a politici se tváří jako by tyto změny vůbec neprobíhaly a vše bylo v pořádku. Důvod je logický, přiznání selhání a krize by je mohlo stát místo.
A tak jsou poslední roky, kdy ještě jde vše řešit obětovány jen aby ještě chvíli byl klid. Tedy jestli si někdo myslí, že se vše bude řešit až krize nastane, tak by si měl uvědomit, že na navýšení jedné populace potřebuje minimálně 25 let. Tedy pokles se může přirozenou cestou zvednout nejdříve za těch 20-25 roků, neboť musíte počítat, že nejde jen o porod, ale i výchovu, vyučení, studium apod.
Co pak, ale zůstává jako řešení této krize?
Buďto zrušíte sociální stát a lidé se budou muset opět starat sami o sebe a své blízké, což je řešení pokud nechcete povolit masovou migraci, nebo musíte povolit masovou migraci, což zastánci sociálního státu z ČSSD již svým voličům neříkají. Jenže odkud taková migrace přijde, Těžko z kulturně blízkých zemí, jako o tom sní část levice vedená Jiřím Paroubkem, ale spíše z míst kde je přelidnění, tedy zemí na hranicích Evropy a to převážně muslimských.
(zdroj: euportal.cz, foto: Pixabay)
