Facebook půjde před soud. A nejen on, kauza dopadne na všechny internetové korporace. První spor o blokování na sociálních sítích jde před soud v USA. Komentátorka Laura Loomer žaluje „BigTech“ firmy za kartelové spolčení a omezování svobody projevu.
Konzervativní pravicová komentátorka Laura Loomer patří do neveřejného seznamu „nebezpečných osob“ sestaveného Facebookem. Smazali její účty na Facebooku i Twitteru. Nyní žaluje „BigTech“ firmy, tedy Google, Facebook, Twitter a Apple za spiknutí za účelem omezit jeji ústavní právo na svobodu projevu a porušení antitrustových zákonů.
Kdo nám ve skutečnosti vládne?
Žaloba je součástí začínajícího tažení proti narůstající a nekontrolovatelné moci big tech korporací. Americký senát už několik měsíců řeší zasahování těchto internetových korporací do politické soutěže. Původně to začalo jako pokus dokázat, že Trump je Putinův agent, pamatujete? K velkému zklamání amerických „liberálů“ z toho obvinění nic nebylo, naopak, celá kauza se rozjela úplně jiným směrem.
Česká média z mnoha slyšení v Senátu prezentovala pouze ideologické výlevy soudruha Jakuba Kalenského o tom, jak je Zeman agent Kremlu a jak je potřeba zakazovat a cenzurovat. Obsah slyšení je ale jiný. Problém je daleko hlubší než to, který stát a jak zkouší prostřednictvím sítí ovlivňovat politiku (nebudeme si nic namlouvat, dělají to všechny). Jde o to, že možnosti internetových gigantů ovlivňovat veřejné mínění a politické poměry v zemích už dávno překročily meze pouhého monopolu a představují zásadní ohrožení demokratického systému jako takového.
Ukázalo se, že aktivistický Google manipuloval před volbami výsledky vyhledávání ve prospěch Hillary Clinton a zařídil jí tak několik miliónů hlasů nerozhodnutých voličů (zde a zde).
Facebook od letoška provádí cenzuru „nenávistných projevů“ podle zadání francouzské vlády. Seznamy zakázaných témat a subjektů pochopitelně stanoví vláda a její najatí „Manipulátoři“, korporace je povinna označené texty a lidi bez prodlení smazat. Totéž pravidlo platí i v Německu, včetně pokuty až 50 milionů eur pro společnosti, které tuto cenzurní politiku nedodrží. Také Evropská unie za výrazného přispění eurokomisařky Věry Jourové v posledních letech usilovala o cenzuru „nenávistných projevů“ na sociálních médiích, včetně návrhu podobného zákona jako francouzská legislativa.
Gigantická manipulace
O blokacích, banech, zakázaných slovech, odkazech a obdobě čínského sociálního statusu určitě už víte. Možná ale nevíte, že Facebook má patent na utajené blokování obsahu. Existenci takové praxe, tzv. „shadow ban“, přitom popírá a popíral ji i při dubnovém slyšení před Kongresem USA. Nyní, samozřejmě, když byl patent vydán a zveřejněn, bude mít Facebook příště mnohem větší potíže s jeho popřením. V žádosti, kterou podal už v r.2015, stojí:
„…systém dokáže blokovat nevhodný obsah tím, že omezí jeho viditelnost pro ostatní uživatele. Blokovaný obsah může ale přesto stále zobrazovat autorovi komentáře tak, aby si jeho zablokování nebyl vědom, čímž sníží jeho pokušení stránky dále spamovat nebo se pokusit systémové filtry nějak obejít.“
Sdělení bývalých zaměstnanců potvrzují, že Google manipuluje s výsledky vyhledávání podle politického přesvědčení majitelů a pracovníků Google. Bývalý zaměstnanec Vorhies dodal více než 950 stránek interních dokumentů Google projektu Veritas a americkému ministerstvu spravedlnosti, než odhalil svou totožnost veřejnosti v rozhovoru ze 14. srpna. Google se ho pokusil prohlásit za nepříčetného, potom na něj doma přišla zásahová jednotka SWAT… Vedení podle něj například řeší, jak dosáhnout „algoritmické férovosti.“ To znamená aby výsledky neodrážely realitu, ale aby odpovídaly politické korektnosti. (Příklad: na zadání „korporace, CEO“ vypadnou dnes převážně fotografie mužů. Jak zvýšit počet zobrazených žen?) Dokumenty si můžete prohlédnout zde. A zde například je interní seznam 400 stránek, které Google tajně blokuje, aby se neobjevovaly v jeho nabídce Google Now Stories. V naprosté většině pravicové, prokřesťanské a také proizraelské zdroje.
Internetové korporace mají obrovskou moc ovlivňovat veřejné mínění. Ovlivňují výsledky vyhledávání, cenzurují, mažou, snižují dosah vybraným příspěvkům, omezují reklamu. Tím manipulují volby a ovládají politickou situaci v zemích. Činí tak z vlastního politického aktivismu za tichého souhlasu politiků. Nebo dokonce na jejich přímou žádost. Možnosti internetových gigantů ovlivňovat veřejné mínění a politické poměry v zemích už dávno překročily meze pouhého monopolu a představují zásadní ohrožení demokratického systému jako takového.
Řešení se hledá?
Sociální a internetová média za posledních pár let neskutečně získala na významu. Stala se pro lidi stejnou veřejnou službou jako telefon nebo pošta. Právní řád je vůči novým médiím spíš bezradný. S kauzami kolem zneužívání vlivu sociálních médií neumí zacházet, stávající zákony týkající se tisku řeší naprosto jiné problémy a mechanismus fungování. Nekontrolovatelná manipulace s vlivem sociálních médií se tak stala závažným problémem.
Ve Spojených státech se do řešení tohoto problému pustil prezident Trump. Už v květnu spustil Bílý dům webovou stránku na které měli občané nahlásit své případy nespravedlivých cenzurních rozhodnutí. Podle srpnové zprávy CNN Trump aktuálně plánuje pověřit Federální komunikační komisi dohledem nad cenzurními praktikami internetových korporací. Detaily stále ještě nejsou veřejné.
Uniklý koncept této vyhlášky, nazvané „Ochrana Američanů před cenzurou internetu“, ukazuje že by mělo dojít k omezení rozsahu paragrafu 230 Zákona o komunikační slušnosti. Ten v současné době představuje výjimku ze svobody slova zaručené v USA prvním dodatkem Ústavy a poskytuje technickým společnostem možnost cenzurovat obsah, který považují za „oplzlý, lascivní, násilný, obtěžující nebo jinak nežádoucí“.
Svitne naděje i v Evropě?
První pokus o zákonné omezení politické cenzury na sociálních sítích v Evropě si může připsat český poslanec Václav Klaus ml. Návrh podaly z jeho iniciativy tři desítky poslanců z ODS, ANO, SPD, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a STAN. Měl postihovat neoprávněné odstranění nebo jiné znepřístupnění příspěvku týkajícího se otázek veřejného zájmu, který by nebyl v rozporu s trestními předpisy, mezinárodními smlouvami nebo s dobrými mravy. Zásah by zároveň musel být veden úmyslem ztížit nebo zmařit svobodnou veřejnou diskusi. Provozovatele nebo správce sociálních sítí nad 100.000 uživatelů by postihlo za takovou cenzuru tříleté vězení, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.
Proti návrhu se zvedla kampaň progresivistických médií a „liberálních“ politiků, kteří se zastávali cenzury ze všech sil. Přesné znění návrhu bylo v médiích téměř nemožné dohledat. K racionální debatě nad jeho obsahem vůbec nedošlo. Celé to nepříjemně připomínalo hysterii socialistického režimu kolem „Několika vět“, které všichni sice halasně odsuzovali, ale jejich znění se ve skutečnosti nikde neobjevilo. Vláda následně návrh potopila. Pokud jste jeho znění dodnes nečetli, máte šanci, jednou možná vejde do učebnic dějepisu jako první pokus o omezení moci internetových korporací.
Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Varga 11. srpna oznámila, že zahájí vyšetřování cenzury politických názorů na sociálních médiích v Maďarsku a po celé Evropě. Uvnitř ministerstva vytváří „pracovní skupinu k vyšetřování možností pro vznik právního prostředí, které by zajistilo transparentnost poskytovatelů sociálních médií jak na úrovni EU, tak na národní úrovni. Jejich úkolem původně nebylo ovlivňovat sociální procesy a volby idelologicky založenou cenzurou komentářů, ale když už se do toho pustili, tak budou muset přijmout nutnost regulací a dodržovat demokratická pravidla,“ dodala.
(zdroj: protiproud.cz, foto: Youtube)
