Z těch voličů, jejichž průzkum oslovil průzkumník veřejného mínění IFOP pro konzervativní týdeník Le Journal du Dimanche (JDD), pouze 34 procent uvedlo, že jsou „spokojeni“ s prezidentem Macronem, ve srovnání se 66 procenty, kteří uvedli, že jsou „nespokojeni“.
Během vrcholu hnutí Žlutá vesta v prosinci minulého roku se ratingové hodnocení prezidenta Macrona zvýšilo na pouhých 23 procent, což se shodovalo s hodnotami jeho předchůdce Francoise Hollandeho na konci roku 2013. Na Hollanda se často pohlíží jako na nepopulárního prezidenta moderní francouzské historie.
Průzkum jse uskutečnil mezi 988 francouzskými voliči mezi 21. a 22. srpnem po devíti měsících protestů proti žlutým vestám.
V dubnu minulého roku Macron přislíbil výrazné snížení daní, zatímco vyzval k návratu k veřejnému pořádku, aby potlačil prudký hněv francouzské populace. Uvedl, že snížení daní bude činit přibližně 5 miliard EUR a bude zaplaceno odstraněním daňových úlev společností, delší pracovní dobou a snížením veřejných výdajů.
I když zatím mohou protesty Žlutých vest vymizet, důchodové dávky a dávky v nezaměstnanosti zůstávají horkými problémy, které by mohly potenciálně znovu začít protestní hnutí.
Během minulého víkendu na summitu G7 v Biarritzu se prezident Macron snažil přesměrovat pozornost médií od domácích problémů Francie na Irán a Brazílii. Ať už uspěl nebo ne, to je jiný příběh.
Na letošním summitu G7 se mezi Macronem a brazilským prezidentem Jair Bolsonarom objevily mimořádně silné mezery v sociálních médiích, kde se zdá, že Bolsonaro uráží Macronovu manželku. V reakci na příspěvek Macron nazval Bolsonaro neobyčejně hrubým.
Na konci summitu Bolsonaro odmítl pomoc v nouzi ve výši 20 milionů dolarů, kterou nabídli země G7 na boj proti požárům v Amazonii. Bolsonaro zpočátku řekl, že peníze na pomoc bude akceptovat až poté, co se mu Macron omluví. Odvrátil svůj postoj a řekl, že peníze přijme, což naznačuje, že upustil od požadavku na omluvu.
(Voice, foto: archiv, ČA)
