Město vydalo i přes úpravy projektu k rozšíření spalovny opětovně zamítavé stanovisko. Rada města Ostravy tak potvrdila již v červenci vydané zamítavé stanovisko k záměru společnosti SUEZ Využití zdrojů a.s. postavit druhou linku spalovny nebezpečných odpadů v Ostravě, i přesto, že společnost doplnila dokumentaci a přidala dvě změny – snížení kapacity nové linky o pět tisíc tun ročně z 20 tisíc tun na 15 tisíc a návrh kompenzačního opatření, kterým je výměna 20 kotlů na hnědé uhlí za kotle na zemní plyn v domácnostech v nejbližší zástavbě.
Jak se v tiskové zprávě města Ostrava vyjádřila náměstkyně Kateřina Šebestová, „Území města Ostravy je nejhustěji osídlenou oblastí v regionu, žije tady přibližně tři sta tisíc lidí, což je zhruba jedna třetina obyvatel Moravskoslezského kraje. Je známo, že se potýkáme s odlivem obyvatel, přitom jedním z nejvýznamnějších faktorů pro výběr vhodného bydlení a trávení volného času se stává kvalita životního prostředí v daném místě. Vznik dalšího zdroje znečišťování ovzduší bude spíše jejich odchod podporovat, než aby nové obyvatele přilákal. Když odhlédneme od toho, že vznikne další emisní zdroj, existují další rizika spojená s navýšením kapacity, a to možnost vzniku havárií na vodách nebo požáry”.
Náměstkyně také připomenula překračování imisním limitů v Ostravě. „Co se týče například benzenu, jeho roční imisní limit pět mikrogramů na metr krychlový byl vloni na měřicí stanici v Přívoze překročen v průměrné roční hodnotě o desetinu mikrogramu. Může se jevit, že je tato hodnota zanedbatelná, ale musíme brát v potaz, že imisní limit znamená horní hranici možného znečištění danou látkou. Naším cílem je primárně znečištění snižovat a ne ho nenápadně zvyšovat,” zdůraznila Kateřina Šebestová.
Na území města Ostravy se nachází několik významných emisních zdrojů a nové průmyslové zdroje je potřeba do jeho rozlohy umisťovat s rozmyslem a s přihlédnutím k místním přírodním a zejména k imisním podmínkám. Městu jsou předkládány k vyjádření různé záměry, které jsou hodnoceny podle zákona o posuzování vlivu na životní prostředí. Každý z nich je hodnocen samostatně a nesčítají se jejich kumulativní účinky. Pokud se však všechny tyto emise z jednotlivých posuzovaných záměrů sečtou, mohou již mít významný vliv na kvalitu ovzduší ve městě, neboť i při splnění tzv. BAT technologií se nejedná o technologie bezemisní.
Předkladatelé návrhu se navíc nevypořádali s hlavní výtkou, proč by další linka o tak velké kapacitě měla vzniknout znovu právě v Ostravě. Současná ostravská spalovna má kapacitu 25 tisíc tun za rok a je už teď největší v České republice. Přitom pouze třetina spalovaného nebezpečného odpadu vzniká v Ostravě, zbytek se dováží. Na ovzduší tak má navíc nepříznivý vliv i nákladní automobilová doprava, která odpady do spalovny dováží.
Město Ostrava se snaží snižovat emise v ovzduší. Prosazuje ekologickou dopravu, v příštím roce skončí dieselové motory v MHD, dosluhující automobily na městě i v městských organizacích nahrazuje elektromobily nebo vozy na CNG, v rodinných domech dotacemi podporuje výměnu starých kotlů za nové ekologické. Proti prachu v ovzduší bojuje také nadlimitním čistěním komunikací anebo výsadbou zeleně, která u komunikací zadržuje prach.
(SCa, ČA, foto: Pixabay)
