Takto našli krvnú zrazeninu.
Astronaut vykonával ultrazvuk na svém těle jako součást nové studie vedené v reálném čase odborníky na zemi. Podobný test předtím, než se astronaut vydal do vesmíru, byl normální. Nyní však sken ukázal sraženinu krve.
“Neočekávali jsme to,” říká Karina Marshall-Goebel, vědecká pracovnice NASA a autorka studie, která byla zveřejněna počátkem tohoto měsíce. “To se nikdy předtím nestalo.”
Lékaři NASA převzali roli. Astronaut nevykazoval žádné příznaky, které by vyplynuly ze sraženiny, ale přesto byli vyřazeni ze studie a na zbytek času na oběžné dráze byli léčeni léky na ředění krve. Vědci objevili nové riziko pro člověka.
Studie byla navržena ke studiu různých známých vedlejších účinků vesmírného cestování. Před deseti lety si vědci všimli, že astronauti, kteří strávili měsíce na Mezinárodní vesmírné stanici, přišli domů s oteklými optickými nervy, mírně zploštělými očima a změnami vidění. NASA začala umisťovat brýle na palubu pro astronauty, u nichž zjistili, že se zhoršil jejich zrak. Vědci mají podezření, že příčinou je nahromadění tělních tekutin, například krve a vody. Kapaliny se vznášejí směrem k hlavě a mohou zvyšovat tlak uvnitř lebky.
Aby prozkoumala tuto teorii, Marshall-Goebelová a její tým se zaměřili na krční žílu, která dodává krev z hlavy do srdce. Předmětem studie astronautů bylo devět mužů a dvě ženy. (Studie nezveřejnila jejich totožnost.) Před spuštěním astronautů do tlaku vědci měřili průtok krve v krční žíle vsedě, na zádech v nakloněné poloze. Hodnoty vypadaly normálně. Vědci nechali u astronautů opakovat ultrazvuk během misí na ISS.
Skenování ukázalo, že průtok krve v žíle se zastavil u pěti z 11 astronautů. “Někdy to trochu pošlapávala sem a tam, ale nedošlo k žádnému pohybu vpřed,” říká Marshall-Goebelová. Vidět stagnující průtok krve v tomto druhu žil je vzácný. Takový stav se obvykle vyskytuje v nohách, například když lidé sedí celé hodiny v letadle. Stagnující krev, ať už je v krku nebo v nohách, se může srážet. Krevní sraženiny se mohou rozpouštět samotné nebo pomocí antikoagulancií, ale blokády mohou také způsobit vážné problémy, například poškození plic.
Podle Marshalla-Goebelové se u dvou astronautů se začala jejich krev v lodi začala pohybovat opačným směrem, ze srdce směrem k hlavě, což je pro tuto žílu “mimořádně abnormální”. Vědci si myslí, že krev změnila směry kvůli zablokování někde cestou krve. Tento fenomén byl zaznamenán u nediastretov s nádory nebo u většiny lidí, jejichž krev byla přinucena najít jinou cestu k srdci.
“Je to skoro jako objížďka, když jste ve svém autě a někdy musíte jít po nesprávné ulici, abyste se dostali tam, kam potřebujete,” říká Marshall-Goebelová. Možná se něco podobného děje v astronautů, podobně jako jejich tělesné tekutiny. Orgány na jejich torzech se posunuly směrem nahoru a blokovaly určité žíly. Marshall-Goebelová tvrdí, že to na ni dost zapůsobilo – tělo, ponořené do prostředí na rozdíl od všeho, co dříve zažilo, našlo malý způsob, jak se přizpůsobit.
Vědci měli astronautů nějaký čas ve speciálním obleku, který ruští kosmonauti používají k přípravě na návrat na Zemi. Oblek, který vypadá jako pár nafouknutých kalhot, používá odsávání na simulaci gravitace a čerpání některých tekutin zpět k dolní části těla. U některých astronautů se průtok krve zlepšil, u jiných však ne.
Vědci připisují účinky, které pozorovali, vesmírnému prostředí. Všichni astronauti byli považováni za zdravých před tím, než se začala mise. A když se vrátili domů, tak tento stav zmizel téměř u všech z nich. Když vědci analyzovali údaje, zjistili, že druhý astronaut mohl mít krevní sraženinu, kterou nikdo neviděl, když byli na oběžné dráze. Nikdo však neměl žádné zdravotní potíže. “Žádný z členů posádky neměl žádné negativní klinické výsledky,” říká Marshall-Goebel.
Vědci tvrdí, že posunutí krve u astronautů asi 480 km nad Zemí není tak hrozné, jak to zní. Je možné, že mnoho jiných kosmických lodí zažilo stejné podmínky, aniž by si to někdo všiml. “Je zapotřebí dostatek času k vytvoření sraženiny, když proudění stagnuje, ale k tomu není potřeba zase několik měsíců,” říká Michael Stenger, vedoucí laboratoře kardiovaskulárního v Johnson Space Center NASA a jeden ze spolupracovníků studie. “Může se to stát za během několika hodin nebo dní.” V těchto dnech astronauti obvykle tráví šest měsíců na ISS a někteří zůstávají téměř rok.
Mluvčí agentury NASA říká, že agentura nyní připravuje plány formálního ultrazvukového programu na sledování všech svých astronautů, když jsou na oběžné dráze. Zajistila také, že ISS “je v lékařské soupravě dostupné pro členy posádky vybavena odpovídajícími léky.”
Po téměř 60 letech zkoumání lidského prostoru vědci vědí dost málo o tom, jak se tělo zpráva ve vesmíru. Než první muži vystoupili do vesmíru, někteří se obávali, že beztíže by zničila jednoduché funkce, jako je polykání. Výzkum ukázal, že lidské tělo nemiluje trávení měsíců beztíže, ale zvládá to docela dobře.
(MSN, foto: Pixabay)
