Další incident s účastí Iránu, spojený s pokusem zastavit britský tanker, by mohl hypoteticky posunout situaci v Perském zálivu na úroveň aktivní vojenské konfrontacemezi zemí NATO a Íránem. Nevyhnutelným vývojem takové srážky by mohla být rozsáhlá operace mezietnických sil vedených Spojenými státy proti Teheránu. A taková operace by se určitě uskutečnila za účasti útočných skupin letadlových lodí. Tyto události vyvolaly aktivní diskuse v odborných kruzích o íránských možnostech proti letadlovým lodím a zároveň vzniká otázka, jak a co by mohly postavit proti letadlovým lodím moderní ozbrojené síly RF, pokud by se dostaly do podobné situace?
Co to je útočná skupina letadlových lodí?
Útočná skupina letadlových lodí (dále jen USLL) je skupina lodí vedená víceúčelovou letadlovou lodí, přičemž skupinu tvoří minimálně 4-5 a maximálně 10-15 lodí a ponorek. Do skupiny letadlových lodí patří obvykle i několik křižníků, torpédoborců nebo fregat, vždy s protiletadlovými a protilodními raketovými systémy a bohatými protilodními možnostmi. Kromě toho obranu skupiny většinou zajišťují 1-2 jaderné protilodní ponorky. Obranná zóna USLL má standardní rádius do 400 – 500 kilometrů.
Jak zničit letadlovou loď?
Samotná letadlová loď je dnes samozřejmě nejsložitějším námořním cílem. Letadlová loď může být zničena relativně blízkým jaderným výbuchem nebo několika zásahy protiletadlových raket nebo torpéd s konvenčními bojovými hlavicemi. Je jasné, že za účelem zničení letadlových lodí torpédy nebo raketami se musí lodě, letadla nebo ponorky útočící na USLL přiblížit k letadlové lodi na dostřel. A jen několik raketových systémů má schopnost útočit na letadlovou loď ze vzdálenosti, která přesahuje její zónu komplexní obrany.
Jak bojovali proti letadlovým lodím v SSSR?
V sovětských dobách byly vytvořeny jaderné ponorky s řízenými střelami projektů 949 Granit a 949A Antej s cílem zneškodnění USLL. Každý z těchto podmořských křižníků nesl 24 velkých okřídlených raket Granit, které byly vystřelovány salvou. Předpokládalo se, že rozdělený podle směrů a časově odpovídající útok „chytrých“ a „domlouvajících se mezi sebou“ protilodních střel Granit může prolomit obranu USLL a vyřadit letadlovou loď z provozu. Při velkém štěstí ji může i potopit.
https://www.facebook.com/cz.sputnik/videos/1458821527489987/?t=0
Co podniká Rusko dnes?
Část ponorek těchto projektů již byla z námořnictva stažena. Pravděpodobně končí i záruční doba skladování střel Granit. Proto již několik let probíhají práce na modernizaci těchto nosných raket v rámci projektu 949AM s nahrazením střel Granit střelami víceúčelového raketového systému Kalibr.
Je dost pravděpodobné, že v perspektivě se tyto lodě mohou stát nositeli i nových hypersonických protiletadlových raket Cirkon. Komplexy Kalibr a Cirkon mohou být použity na vzdálenost více než 500 km, ale pro jejich cílené použití bude nutné provést průzkum a označení cíle se souřadnicemi skupiny letadlových lodí. Jinak vyjde použití takových raket „naprázdno“. První takové ponorky budou pravděpodobně předány ruskému námořnictvu po roce 2021. A zdá se, že budou moci celkem účinně bojovat proti USLL v případě dostupnosti průzkumných prostředků.
Hladinových lodí je nedostatek
Mnoho povrchových lodí ruského vojenského námořnictva s raketovými komplexy Kalibr bude mít podobné schopnosti. Otázkou je opět průzkum a počet lodí, které ponesou takové raketové systémy. Upřímně řečeno, velkých oceánských lodí s podobnými schopnostmi je nyní v ruském námořnictvu málo a teprve v polovině nebo ke konci 20. let bude možné zajistit v oceánech přítomnost nějakých sil odrazujících USLL.
https://www.facebook.com/cz.sputnik/videos/1707897472582390/?t=0
Dálkové letectvo proti USLL
Jedním z hlavních způsobů ničení USLL byly v sovětských dobách raketonosná letadla s dlouhým doletem. Letadla typu Tu-22M, známá na Západě jako Backfire, měla silou 1-2 leteckých perutí zaútočit na USLL. Dosah jejich zbraní, nadzvukových protilodních raket Ch-22, mírně přesahoval rádius komplexní obrany USLL, ale jejich použití muselo být dostatečně masivní, protože protivzdušná obrana USLL jim mohla relativně úspěšně čelit. Rusko nyní nemá dostatečný počet bojových nosných letadel typu Tu-22M3 a modernizovaných raket Ch-32, které nahradily rakety Ch-22. Možná to souvisí s tím, že v boji proti letadlovým lodím se nyní místo na dálkové letectví klade důraz na jiné prostředky námořnictva, letectva a raketových vojsk. V případě objevení se letecké modifikace protilodní rakety Cirkon schopnosti raketonosných bombardérů s dlouhým doletem jako startovacích platforem pro boj s USLL umožní zajistit jejich zasažení na dost velké vzdálenosti.
Iskander M: útok na letadlovou loď ze země
Nejúčinnějším a nejodolnějším prostředkem protivzdušné a protiraketové obrany k zasažení takových velkých a chráněných cílů, jako jsou letadlové lodě, by mohly být pozemní raketové systémy. Ale pro zaručené zničení letadlové lodi je nutné použít raketu s naváděcí hlavou. Nyní ze všech pozemních raketových sil má takové schopnosti pouze raketový systém Iskander-M s balistickými raketami 9M723 a řízenými střelami 9M728. Před více než rokem se poprvé konalo cvičení s působením komplexů Iskander-M proti mořským cílům. Unikátní raketový systém nasazený jako součást téměř 20 raketových brigád skutečně může zasahovat cíle ve vzdálenosti až 500 km, a může tedy zasáhnout i USLL. Boj proti útoku tohoto raketového systému pomocí moderních prostředků obrany bude velmi obtížným úkolem.
Neviditelné rakety
Kinžal je nový vzdušný raketový systém s hypersonickou aerobalistickou raketou s nosným letadlem MiG-31. Kinžal zajišťuje zasažení nepohyblivých a špatně ovladatelných cílů na vzdálenost až 2 000 km od letištní základny nosných letadel komplexu. Vzhledem k nadzvukové rychlosti nosičů a hypersonické rychlosti rakety může být útok na letadlovou loď proveden během několika minut po vydání rozkazu. Odražení útoku Kinžalu moderními prostředky obrany bude také téměř nereálné – vysoce přesná malá „neviditelná“ raketa je schopna provést protiraketový manévr a vyhnout se protiraketové obraně a protiraketám bránící se skupiny lodí. Přesnost zásahu takovými raketami umožňuje ničit lodě dokonce i nejadernou bojovou hlavicí, kterou lze použít v konfliktu nízké intenzity dříve, než se z krize stane jaderný konflikt.
Závěry: čím tedy útočit na letadlové lodě?
Nejpokročilejšími a nejúčinnějšími prostředky proti letadlovým lodím současného Ruska jsou hypersonické protilodní rakety Cirkon, které jsou nyní testovány a připravovány k umístění na lodě a ponorky ruské flotily, jakož i aerobalistické střely komplexů Iskander-M a Kinžal. Několik zásahů takových raket do letadlové lodi bude stačit k vyřazení lodi z provozu na dlouhou dobu nebo možná k úplnému zničení plovoucího letiště. Přítomnost těchto prostředků v bojové službě samozřejmě výrazně snižuje i samotnou pravděpodobnost objevení se nepřátelských USLL u ruského pobřeží.
(zdroj: cz.sputniknews.com, foto: Z videa)
