V leteckém parku společnosti je v současné době 12 letounů An-124-100 (civilní verze An-124 Ruslan), což jsou dnes největší sériově vyráběná letadla.
Pokud jde o modernizaci Ruslanu, mezi požadavky přepravce patří udržení letové způsobilosti stroje, vyprojektovaného již v 70. letech minulého století, a jeho průběžná modernizace tak, aby vyhovoval novým požadavkům ICAO (Mezinárodní organizace pro civilní letectví).
Podle odhadu expertů skupiny Volga-Dněpr dojde k fyzickému a morálnímu opotřebení An-124-100 kolem roku 2040, kdy bude muset dojít k jejich obměně. A z tohoto odhadu vchází i druhý úkol – zajistit perspektivní techniku pro řešení budoucích úkolů těžkého průmyslu.
Hlavní konstruktér An-124 (a dnes také technický ředitel skupiny Volga-Dněpr) Viktor Tolmačev uvedl, že Ruslana by měl nahradit principiálně nový a po všech stránkách modernější letoun. Podle jeho slov i podle odhadu poradenské společnosti Ernst&Young bude pro zachování a rozšíření služeb letecké přepravy velmi rozměrných a těžkých nákladů skupina potřebovat 40 až 100 nových nákladních letadel.
„Rostoucí trh s leteckou a kosmickou technikou, růst v těžebním a naftařském odvětví dokazuje, že požadavky na přepravu objemných a těžkých nákladů se budou navyšovat,“ uvedl během airshow MAKS-2017 generální ředitel skupiny Volga-Dněpr Michajl Smirnych.
„Přeprava nákladů v leteckém a kosmickém odvětví je pro nás rozhodující. Máme uzavřeny dlouhodobé smlouvy s těmi nejvýznamnějšími firmami leteckého a kosmického sektoru, jakými jsou Boeing, Airbus, Rolls-Royce, Spirit a podobně. Jen za pět měsíců letošního roku vzrostl v porovnání se stejným obdobím loňského roku objem přepravy našimi An-124-100 v sektoru leteckého a kosmického průmyslu o 23 procent.“
Na základě vlastních zkušeností z provozu letadel a zkušeností zákazníků zformulovala skupina požadavky na nový typ letounu určeného k přepravě nadrozměrných a neobvykle těžkých nákladů. Projekty těchto perspektivních letounů vznikaly pod vedením Arťjoma Aruťjunova.
Technicko-ekonomická efektivita nového ruského nákladního letounu by měla být o 35 až 40 procent vyšší než u An-124. Stroj by měl mít efektivní nosnost 150 až 170 tun a dolet alespoň 8 až 10 tisíc kilometrů – měl by tak být schopen s plným nákladem přeletět bez mezipřistání například Tichý oceán. Pro srovnání: dolet An-124-100 (nosnost 120 tun) s maximálním nákladem je zhruba 4 500 km.
Podle Viktora Tolmačeva musí být nákladní letoun budoucnosti schopen vyhovět požadavkům ICAO až do roku 2080. Let takového letadla bude plně automatizován. Je nutné, aby pro něj byl vyvinut i nový, výrazně úspornější letecký motor, než jakým je motor D-18 vyvinutý pro Ruslan.
„V 70. a 80. letech minulého století byl D-18 moderním a pokrokovým motorem s další perspektivou. Dnes ale potřebujeme motor pro léta 2040 až 2060. Zkoumáme proto všechny možnosti leteckého průmyslu jak u nás, tak za hranicemi. Zatím je možno říci, že náš perspektivní motor by mohl být podobný motoru Boeingu 747-8 typu GEnx-2B67, měl by však být ještě lepší,“ řekl Viktor Tolmačev.
Podle technického ředitele skupiny Volga-Dněpr neexistuje dnes ani v ruském, ani v zahraničním leteckém průmyslu jediný známý projekt zabývající se vývojem nákladního letounu srovnatelného svými výkonovými parametry s letounem An-124.
A k tomu, aby se plány perspektivního letadla změnily včas ve skutečnost, je nutno s jeho vývojem začít již dnes. Pak bude možné, aby první sériové „letecké náklaďáky“ létaly až do konce 70. let a aby jejich hlavní „pracovní období“ spadalo do 60. let 21. století.
„Samostatně – jednotlivými podniky a firmami – se již dnes tak složité technické a ekonomické úkoly, jakými jsou vývoj a výroba velkých letadel, neřeší. Jsou řešeny integrovaně tak, že je vytvořena společná pracovní skupina podniků se státními orgány – a jejím úkolem je vyřešení všech problémů,“ doplnil Tolmačev.
(zdroj: eu24.cz, foto: Volga-Dnepr)
