Téměř všechny z nich zatím existují pouze ve fantazii autorů, a přesto se pokusili přinést technické parametry pro každý model.
Zpočátku odborník poznamenal, že v posledních 20 letech se ruské letecké síly zaměřily na modernizaci sovětských letadel. Například Su-35, MiG-29SMT a Tu-22M3M. Ruský obranný sektor však s rozvojem letectva pravděpodobných protivníků stále více investuje do vývoje letadel nové generace. Zdá se, že mnoho z těchto ambiciózních projektů se staví od nuly.
Bombardér PAK DA
Prvním a nejen imaginárním na tomto seznamu je budoucí raketový nosič PAK DA. Publicista ho charakterizuje jak reakci Ruska na americký B-21 Raider, tak čínský H-20, a zároveň za vhodného nástupce Tu-160M.
Očekává se, že první let uskuteční nejpozději do roku 2025. Autor tvrdí, že bombardér využije širokou škálu munice, včetně hypersonických balistických raket.
Zůstává nejasné, zda bude schopen vykonávat taktické funkce, jako je vyhlédávání lodí, a používat rakety vzduch-vzduch, jak to dokáže americký B-21, aby obnovil jasnou kvalitativní převahu Ruska v této oblasti.
MiG-36
Autor tím naznačuje vylepšenou verzi středního stíhačky MiG-29 s možností před radarovou dekekcí.
Předpokládá se, že do letadel bude integrována řada technologií z MiG-35. Jedná se o stíhačku generace 4 ++.
Projekt se podle odborníka podobá programu Boeing F-15 Silent Eagle, jehož cílem bylo proměnit letadlo ve „stealth“. MiG-36 pravděpodobně zdědí motory MiG-35, výkonnou řadu senzorů, nízké požadavky na údržbu a přístup k munici nové generace, jako je hypersonická raketa R-37M. Důraz na utajení může učinit bitevnik zvláště přitažlivým pro zahraniční zákazníky.
MiG-41
Tento hypotetický model podle autora koncepčně kombinuje výhody sovětských stíhaček MiG-25 a MiG-31, ale díky technologiím nové generace je výrazně zlepšuje.
Výhodou MiG-25 byla schopnost fungovat při extrémních rychlostech přesahujících Mach 3 a ve výškách blížících se 30 kilometrům. Díky tomu byl téměř nezranitelný vůči naprosté většině protiletadlových zbraní a umožňoval odpálit rakety „vzduch-vzduch“ s přidanou kinetickou energií. Letadla byla ideální pro zachycení nepřátelských bombardérů a létajících průzkumných letadel, jako jsou U-2 a SR-71.
MiG-31 nebyl schopen dosáhnout takových rychlostí a výšek, ale měl extrémně výkonnou sadu senzorů a bohatý muniční arzenál. Mohl přesně zasáhnout cíle v extrémních vzdálenostech raketami R-33, navrženými tak, aby zasáhly nejen letadla, ale také řízené střely.
Podle autora bude MiG-41 hypersonické letadlo schopné překročit rychlost Mach 5. Zároveň bude vybaveno velmi výkonnými senzory a hypersonickou municí na dlouhé vzdálenosti. Letadlo bude schopno operovat ve výškách výrazně přesahujících výšku MiG-25, létat v blízkém vesmíru a ohrožovat nepřátelské satelity.
Su-60
Ruská stíhačka Su-57 nové generace byla uveden do sériové výroby v červenci 2019 a pokročilé prototypy prošly bojovými testy v Sýrii. Četná prohlášení ruských vojenských zdrojů, včetně ruského ministerstva obrany však ukazují, že program Su-57 je považován za dlouhodobou investici. To znamená, že základní letadlo se v příštích letech výrazně zlepší, protože technologie příští generace se budou dále vyvíjet.
Letoun bude koncipován jako stíhačka letecké převahy šesté generace, schopný výrazně předběhnout současný design Su-57. Zde novinář líčí analogii s Su-35, která byla uvedena do provozu v roce 2014 a stala se mnohem vyspělejší než Su-27, která se stala jejím základem.
„Soudě podle precedentů jiných ruských bitevniků se Su-57 pravděpodobně bude podle vývoje přejmenovávat,“ uvedl autor.
Jak-150
„Ruské vojenské zdroje a státní média potvrdily, že probíhají práce na stíhačce nové generace schopném vertikálního přistání – nástupce Jak-141,” píše pozorovatel. Tento vývoj dosáhl prototypové fáze v předvečer zhroucení Sovětského svazu. Následná hospodářská krize si však vynutila pozastavení projektu.
Mezitím byl Jak-141 nejpokrokovějším boitevnikem, který byl schopen kdykoli provést svislý vzlet. Takové schopnosti se využívají jak v námořnictvu, tak v letectvu.
Rusko plánuje postavit nejméně dvě těžké obojživelné útočné lodě, které mohou sloužit jako lehké letadlové lodě s výtlakem 20 000 až 35 000 tun. První dvě z nich se budou budouvat v krymské loděnice v roce 2020. Budou moci fungovat jako letadlové lodě, až budou k dispozici specializovaná vertikální přistávací letadla.
Rusko zdědilo silnou technologickou základnu od Sovětského svazu. Konvenční Jak-150 tedy může obsahovat řadu charakteristik, které nejsou charakteristické pro Jak-141, včetně snížení radarového profilu, radaru s aktivním fázovým anténním polem a novou municí. Zejména hypersonickou raketou vzduch-vzduch R-37M. Informaci přinesli prvnizpravy.cz a millitarywhatchmagazine.com.
