Jak všechen ten křik a chaos vnímá David Prachař?
Tak víte, žijeme v době globalizace – v tomto případě bohužel – takže když ta nemoc zachvátí Itálii, je téměř jisté, že se dřív nebo později přesune do celé Evropy. Faktem je, že kdyby někdo, dejme tomu, před rokem tento stav předvídal, tak by mu patrně nikdo neuvěřil.
Jeden z vašich kolegů, Jan Hrušínský – herec a principál – se v emotivním projevu na Facebooku vyjádřil takto: „Dnes premiér Bureš a kluk, který zastává funkci ministra zdravotnictví, ohlásili kvůli 38 nemocným lidem s příznaky lehké chřipky zákaz divadelních představení. I v tak malých divadlech jako je Divadlo Na Jezerce, kam jsme zakoupili a kde používáme dezinfekci a dodržujeme všechny hygienické zásady. O kompenzaci milionových ztrát ani slovo.“ Co na to David Prachař? Měla by divadla dostat od státu nějaké finance navíc?
S těmi dotacemi je to těžká věc. Veškeré moje divadelní aktivity mimo státem sanované Národní divadlo jsou nyní po těch zákazech prostě taky mrtvé. Víte, my jsme si zvykli na to, že stát tady hraje roli arbitra našich zájmů či našich financí. Ale stát bude teď muset prioritně dotovat nemocnice, LDN, hospice atd. Kultura a sport prostě musí být nutně na druhé koleji.
Takže Honza Hrušínský předvedl trochu hysterie v době, kdy se vlastně z hlediska výskytu té nemoci ještě relativně nic neděje – a on už mobilizuje lidi proti Babišovi. Ale tady jde přece v tuto chvíli o něco jiného. My jsme součástí Evropy a ty země si počínají v podstatě velmi podobně, protože ono těch možností taky zase tolik není. Prostě co nejvíce omezit pohyb lidí a určitě nějakou dobu hlídat i ty hranice. Pro ty evropské politiky je to konec konců vítaná předvolební kampaň.
Já říkám, že poněkud absurdně i koronavirus je určitý druh čínské expanze a je třeba to tak brát.
Plní Andrej Babiš zdatně úlohu „krizového vůdce“?
Naprosto! U nás je to přímo „Babišův vir“, protože právě on sbírá všechny ty kladné politické body! Stejně jako třeba na Slovensku Pellegrini. Náš geniální premiér nás všechny zachrání, má obdivuhodnou empatii a soucit. Od této chvíle lze všechno špatné svést na koronavirus a naopak všechny zásluhy sklidí vláda. Takže dokonce ani propad ekonomiky nemusí znamenat odliv voličů od hnutí ANO.
Nikoho teď nezajímá bezzubá opozice, která může jen mluvit, ale vláda, která rozhoduje a má pravomoc jednat.
A teď si představte, jak to v té Strakovce asi probíhá. Tam někdo řekne něco, co se Babišovi nehodí, tak ho hned smázne. A Hamáček ten je slabý na to, aby se s ním mohl měřit, takže teď jedeme všichni podle Burešova scénáře…
Ale Andrej Babiš, jak jste sám řekl, dělá jen totéž co politici v okolních zemích.
Jistě, to máte pravdu. A tou Evropu to postupuje fakt nekompromisně. Vezměte si, že uzavřít ještě před měsícem hranice by bylo nepopulární a všemi kritizované rozhodnutí, a dneska je to přesně naopak.
A taky se podívejte, jak rychle a skoro bez diskuse se dějí věci, ze kterých by jinak byly horké mediální causy, o kterých by se psalo nejméně 2 týdny. Například, když pan premiér odvolal v této situaci hlavní epidemioložku s odůvodněním, že nedělá dobře svoji práci, tak se prakticky nic nedělo a nikdo to ani moc neřešil, protože na zkoumání takových rošád teď není čas.
Může koronavirus ještě více rozevřít ty pomyslné nůžky mezi těmi velmi bohatými a velmi chudými? Zejména soukromníkům a menším firmám ten vývoj opravdu může „zlomit vaz“.
To je bohužel fakt. Třeba někoho, kdo má vlastní hospodu se to zas tak moc nedotkne, ale pak jsou lidé, kteří musí pravidelně každý měsíc platit splátky na leasing, na půjčku a samozřejmě nájem. A stát jim v tomhle nepomůže, zůstanou na to sami. Předpokládám, že tu vznikne nějaký nadační fond, který bude podporovat ty opravdu sociálně nejslabší a nejchudší jedince.
Já jsem zvědav – a to se právě teď ukáže – jaký kredit má u nás také ta duchovní stránka obyvatelstva. Jestli tu je i nějaký duchovní rozměr. U některých lidí vidím zatím jen velkou nezodpovědnost.
Co tím máte přesně na mysli?
Třeba když se zavřely školy, tak to někteří Češi vyřešili tím, že jeli s dětmi do sauny a pak si zalyžovat, nejlépe do Itálie… Ti rodiče se prostě leckdy sami chovají jako osmileté děti!
A taky se ukazuje, že my už vlastně ani neumíme být skromnější a odepřít si něco plánovaného, ale vzhledem k situaci zcela nevhodného a nezodpovědného. Teď už jsou kvůli tomu stavu nouze lidi ochotni, či spíše donuceni se uskrovnit a ukáznit, jinak by si jeli dál svůj program.
Teď se to všechno teprve ukáže, protože jsme na začátku velkého rozuzlení.
Ale bez kultury či bez sportu se dá v zásadě žít, i když ta společnostsamozřejmě chce mít určité odreagování a dlouhodobě potřebuje ten chléb a hry.
Ale když to zobecním, tak vlastně už od pravěku v historii lidstva názorně vidíme, že žádná společnost se nikdy nepoučí, jenom když je zahnána do kouta něčím špatným, tak se na čas podřídí, chvíli se nad sebou ti lidé snad i zamyslí, ale hned jak to omezení padne, tak okamžitě zase navážou na ten svůj předchozí život se stejnými chybami, jaké dělali předtím.
Naše společnost usiluje primárně o blahobyt. Peníze jsou dnes meřítkem všeho. Jak si poradíme s tou nucenou karanténou? Řekne si aspoň někdo: No tak jsem doma, konečně si přečtu nějakou dobrou knížku, odpočinu si a pomůžeme si v rodině všichni navzájem, protože moc dobře víme, že před virem nás neuchrání ani sebevětší vila ani 4 auta…
To se právě bojím, že takhle to nebude, protože to, co říkáte, napadne jenom inteligentní lidi s určitým duchovním rozhledem, kterých je ale v ekonomické sféře, bez urážky, dost málo. Ale představte si, že by vláda rozhodla, že ty největší podniky s určitým ročním ziskem budou muset dávat, dejme tomu, 20 procent třeba na ty sociálně nejslabší jedince. A vznikl by nějaký velký fond, který by se pak přerozděloval. A to by teprve začalo „maso“!
Když by Škoda Auto nebo Agrofert najednou musely dávat prioritně peníze na potřebné. Sám Babiš by měl dát aspoň 3 miliardy, když má ty chudé teď tak hrozně rád a má k nim takový krásný vztah!
Typickým rysem globalizace je neustálý export a import. Jablka máme ze Španělska, pomeranče z Itálie, banány z Kuby, brambory z Polska atd. Zkrátka pokud jde o potraviny, nejsme jako stát absolutně soběstační. Kdyby se hranice uzavřely i pro zboží, tak bychom i v těch luxusních vilách umřeli hlady…
Tak když Babiš udělá z polí chemické laboratoře na výrobu lihu a bionafty, tak tím to zemědělství samozřejmě trpí. Protože se vzdalo toho původního základního poslání – a to je to pěstování plodin. Takže jednoduše není z čeho brát. Všeho jsme se vzdali, žádné státní zásoby nemáme. Ale teď tu teda cítím hlavně jakousi radost z těch uzavřených hranic, nebo i hrdost z té znovu nabyté státní nezávislosti na všem a na všech okolo, nejlépe zase s ostnatým drátem. Podle mě nám to tady ve skutečnosti přinese jenom zvýšenou kriminalitu. Protože EU měla už dávno vyhlásit nějaký režim ohledně koronaviru. Samozřejmě, že ty jednotlivé země mají své kompetence, ale pokud tu máme volný pohyb v rámci schengenského prostoru, tak je podle mě úkolem EU ten Schengen uzavřít.
Pane Prachaři, relativně v tichosti proběhla před 10 dny volba členů Rady ČT a ČRo, která má pokračovat ještě v dubnu. Zatím se na volná místa podařilo zvolit polovinu nových členů. Sdružení Milion chvilek pro demokracii si stěžovalo na to, že Babišova vláda kvůli koronaviru zakázala srocování více lidí – a tím pádem i plánovanou demonstraci, kde chtěli protagonisté tohoto sdružení dát najevo svůj názor. Prý jim v tom bylo zabráněno záměrně…
Ne, tak to si teda rozhodně nemyslím, stejná opatření přece souběžně přijala i řada dalších zemí. Samozřejmě, že se to Andreji Babišovi momentálně náramně hodí, ale to je opravdu jen shoda náhod.
A upřímně řečeno, jestliže budou teď lidé řešit především své zdravotní či existenční problémy, tak z Milionu chvilek se najednou v očích společnosti stane jakési zoufalé hysterické spolčení intelektuálů, kteří nám beztak už dlouho lezou pořádně na nervy.
Vidíte nějakou asociaci nebo metaforu toho současného stavu ve světě divadla?
To nepochybně, těch amerických armagedonů, zejména filmových, je strašně moc. Určitě se nabízí Čapkova Bílá nemoc. Já to vidím tak, že momentálně prožíváme takové „Čekání na Godota“.
Rozhovor vedl Tomáš Procházka
zdroj: parlamentnilisty.cz
