Vznik a cíle NATO
Rozhodující podíl Sovětského svazu na porážce Hitlerovského Německa vyvolal rozpory mezi vítěznými mocnostmi ještě před ukončením druhé světové války
Vzniku NATO předcházelo vyhlášení tzv. „Studené války“ kterou odstartoval Fultonský projev, přednesený bývalým britským premiérem Winstonem Churchillem 5. března 1946 na univerzitě ve Fultonu v USA. Vyzval v něm k úzké spolupráci USA a Velké Británie. a kritizoval Sovětský svaz za politiku vůči zemím východní Evropy. Následně byla uzavřena ve dvou etapách tzv. Severoatlantická smlouva.
První etapou bylo rozhodnutí pěti států – (Belgie, Francie, Lucemburska, Nizozemska a Spojeného království) – vytvořit systém společné obrany, proti ideologickému, politickému a vojenskému ohrožení jejich bezpečnosti, podpisem tzv. „Bruselské smlouvy“ v březnu 1948.
Druhá etapa byla zahájena podpisem tzv. Severoatlantické smlouvy dne 4. Dubna 1949 ve Washingtonu. Podle ní se aliance rozšířila o další země (Dánsko, Island, Itálií, Kanadu, Norsko, Portugalsko a USA) na 12 členů. Vznikla tak Severoatlantická aliance – NATO
Od té doby proběhlo, celkem šest kol rozšíření, bez ohledu na skutečnost, že Varšavská smlouva neexistovala. Během nich se aliance rozrostla na 28 členů. 6.května 1955 se NATO rozšířilo o Spolkovou republiku Německo. Tím bývalí spojenci Sovětského svazu v boji proti fašismu ve druhé světové válce zahodily jako cár papíru své usnesení z Postupimi o demilitarizaci, denacifikaci, demokratizaci a demonopolizaci, známé také jako program 4D a zradili tak i svůj vlastní lid.
Proto po šesti létech od vytvoření NATO, 14.5.1955 vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci ve Varšavě „Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci“, tzv. Varšavskou smlouvu. Ta byla po tzv. sametové revoluci zrušena.
12. Března 1999 do NATO přistoupila České republika, Maďarsko a Polsko. Tak došlo k prvnímu k jejímu rozšíření po studené válce, kdy se k alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy, v rozporu s hlasitými proklamacemi jejich tehdejších vlád, že do žádné vojenské aliance nevstoupí.
Naše účast a propojeni s NATO
Vstupem do Severoatlantické aliance a do Evropské unie na sebe Česká republika převzala závazek, že se její armáda bude v zájmu udržení mezinárodní bezpečnosti zúčastňovat zahraničních misí. Do současné doby působilo přibližně 3000 příslušníků Armády České republiky ve více než 30 takových misích OSN. Nyní působíme v různých částech světa asi 16 mírových operací OSN.
Vstup naší republiky do NATO byl cílevědomě připravován americkými stratégy velmi důmyslně. Prvním úkolem naší popřevratové reakce bylo armádu Československé republiky rozložit a podstatně zredukovat. Cílem tohoto snažení bylo
zlikvidovat ji tak, aby se nemohla vzepřít novým pánům a pořádkům a nestala se překážkou pro záměry NATO,
dosáhnout její naprosté neschopnosti republiku bránit v případných konfliktech
připravit půdu k následnému budování nové armády poslušné plnit pokyny nového tentokrát Amerického spojence.
Jaké finanční prostředky jsou spojeny s našim vstupem do NATO?
Už likvidační etapa naší armády si vyžádala náklady v řádu desítek miliard Kč., které nebyly nikde publikovány a kterými se naše pravicové vlády nikdy nechlubily. Navíc byli naši vojáci a civilní občané zapojeni velmi brzy do zahraničních misí a operací ve prospěch NATO. Je třeba zdůrazni, že všechny vojenské mise jsou placeny z daní českých občanů a ne Americkými válečnými zločinci, v jejichž prospěch se uskutečňují. Všechny výdaje byly a jsou schvalovány vládami a parlamentem, který si naivní národ volí jedenkrát za 4 roky ale který své sliby a vůli národa mezi volbami neplní.
Výdaje „na obranu“ ve státním rozpočtu byly v r.1993 24 miliard (mld) Kč. Do roku 1998 se každoročně zvyšovaly v průměru o 2 mld. a v r. 1998 dosáhly výše 34,06 mld.Kč.
Rokem 1999 kdy jsme se stali členy NATO se výdaje na „obranu“ „skokově“ zvýšily o více než 10 mld. (téměř o 30%), takže v roce 2000 dosáhly hodnoty 45 mld Kč. Na této výši se náklady na obranu nezastavily, jak by se dalo očekávat, ale naopak se zvýšily o dalších více než 10 mld. Kč. V těchto nákladech není započten finanční příspěvek do NATO v každoroční průměrné výši 365 milionů Kč a to je za posledních 10 let více než 3,65 mld. Není to však stále dost. Všichni víme, že prezident USA dnes požaduje po každé členské zemi v NATO zvýšit výdaje na obranu minimálně na 2%HDP. Domnívají se snad občané, že tato politika je v našem zájmu? Dalo by se očekávat, že za vyšší finanční náklady se úměrně tomu zvýší i kvalita naší armády a úměrně s tím i bezpečnost republiky.
Více info na novarepublika.cz, autor: Bohumil Svoboda
