Pozměňovací návrhy podávají poslanci za ODS (Ivan Adamec, Jan Bauer), KSČM (Leo Luzar, Květa Matušovská, Jiří Dolejš) a ČSSD (Petr Dolínek, Jan Birke). Ty v různých variacích útočí na termín dorovnání vázaného účtu na sanace a rekultivace v případě hnědouhelných společností – posun z vládou navrhovaného 30. 6. 2022 na roky 2025, 2027, 2035 i úplné zrušení termínu.
Útočí také na možnost státu zvyšovat poplatky z těžby a získávat tak adekvátní zisk ze svého majetku (například poslanec Ivan Adamec z ODS navrhuje maximální růst poplatku o 10 % ročně, což by u hnědého uhlí znamenalo, že potřebný nárůst z 3 na 10 % by se dělal přibližně 13 let). Hnutí DUHA má pozměňovací návrhy k dispozici a na vyžádání je poskytne.
Hnědouhelné těžební společnosti dluží (dle dat Českého báňského úřadu za rok 2018) převést na svoje vázané účty na sanace a rekultivace ještě 3,8 miliard korun. Zatímco Severočeské doly, a.s. (ze skupiny ČEZ) již nedluží nic, soukromé společnosti Sokolovská uhelná, Vršanská uhelná a Severní energetická ještě splaceno nemají. Nejvíce (1,8 miliardy) dluží Severní energetická Pavla Tykače, která má končit těžbu na velkolomu Československé armády již v roce 2024. Posun splatnosti dluhu z polovinu roku 2022 na rok 2025 či později (jako navrhují poslanci z ODS, KSČM a ČSSD) byt tak znamenal riziko, že dluh nebude splacen a bude se opakovat situace, která nastala v OKD.
Analýza převodu peněžních prostředků určených na sanace a rekultivace z účetní rezervy na vázaný účet z hlediska dopadu na hnědouhelné těžební společnosti, kterou si nechalo vypracovat Hnutí DUHA, přitom jasně ukázala, že hnědouhelné firmy jsou v navrženém termínu (30. 6. 2020) schopny dlužné částky ze svých běžných účtů na své vázané účty převést. Závěr analýzy energetického konzultanta zní:
“Vzhledem k nastíněným rizikům a závěrům, týkajícím se finanční situace zkoumaných společností (a v kontextu jejich začlenění do větších skupin společností), lze konstatovat, že z hlediska státu je v rámci principu péče řádného hospodáře nutné požadovat převedení finančních prostředků na sanace a rekultivace do 30. 6. 2022 na vázané účty, aby bylo eliminováno riziko přenesení odpovědnosti za škody na stát. Uvedené opatření lze provést, aniž by mělo likvidační důsledky pro český hnědouhelný sektor.”
Analýza výročních zpráv českých hnědouhelných společností zase odhalila, že nízké poplatky z vytěženého hnědého uhlí byly doprovázeny enormními výplatami dividend. Šlo celkem o více než 42 miliard korun. Většinu vyplatily svým majitelům společnosti bývalé Mostecké uhelné Pavla Tykače a jeho společníků. Tyto firmy poslaly svým majitelům 22 miliard korun, zatímco státu odvedly na těžebních poplatcích jen 0,7 miliardy. Mateřská firma Pavla Tykače sídlí v daňovém ráji na Kypru.
Celkem stát nyní přichází zbytečně o 1 miliardu korun ročně, když nemůže zvýšit poplatky na maximální úroveň ve výši 10 % tržní ceny. Analýza uzavírá, že: “ve skutečnosti může být těžba hnědého uhlí i po zvýšení poplatků vysoce lukrativním podnikáním a těmto firmám by se pouze snížil jejich současný astronomický zisk.”
Novelu napadli také zástupci těžebních firem z Těžební unie, Zaměstnavatelského svazu důlního a naftového průmyslu a Hospodářské komory ČR, přestože jde o kompromisní znění, které dříve dohodli s vládou. Ta například odmítla návrh Hnutí DUHA, aby moratorium na zvyšování poplatků bylo zrušeno hned a rozhodla, že bude platit až do konce roku 2021. Zmírnila také povinnost doplnit vázané účty v případě těžařů neenergetických surovin.
Vláda ANO a ČSSD s podporu KSČM jasně deklarovala ve svém programovém prohlášení, že chce zvýšit těžební poplatky a hájit zájmy státu v souvislosti s těžbou: “Budeme důsledně hájit vlastnické, ekonomické a environmentální zájmy státu při využívání ložisek nerostných surovin České republiky, především strategických surovin. Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu. V tomto smyslu neprodleně upravíme Surovinovou strategii České republiky a následně také příslušnou legislativu, především horní zákon a geologický zákon, včetně zvýšení poplatků za těžbu některých druhů nerostných surovin tak, aby odpovídaly měnícím se podmínkám na trhu a co nejvyššímu efektu pro stát. Rovněž zajistíme, aby do regionů postižených těžbou směřoval vyšší podíl z těžebních
poplatků.”
Jiří Koželouh, vedoucí energetického a klimatického programu Hnutí DUHA, řekl:
“Poslanci vládní ČSSD, vládu podporující KSČM a opoziční ODS útočí na vládní návrh novely horního zákona ve snaze připravit stát a uhelné regiony o miliardy korun. Je to nejen v přímém rozporu s programovým prohlášením vlády, ale je to také nebezpečné v situaci, kdy stát bude potřebovat peníze na oživení ekonomiky po omezeních souvisejících s epidemií koronaviru. Nechávat peníze z lukrativní těžby státního majetku dál unikat do daňového ráje – jako je tomu v případě firem Pavla Tykače – by byl výsměch českým firmám a zaměstnancům. Doufám, že se vládní i opoziční poslanci proti takovým pokusům jasně postaví a odmítnou je nyní v Hospodářském výboru a později i v plénu Sněmovny.”
